Klusavka

autor článku MVDr. Tereza Ježková
10 minut k přečtení

Vnímavá zvířata

Klusavka je nemoc ovcí a koz. Tradičně se kozy považují za méně vnímavé a častěji onemocní po kontaktu s ovcemi nebo po pastvě na místech, kde se v minulosti pásly ovce. Přenos z kozy na kozu je ale možný.

Na jiná zvířata se klusavka nepřenáší a nebezpečí nehrozí ani člověku.

Ovce i kozy se mohou nakazit BSE, nemocí šílených krav. Projevy jsou stejné jako u klusavky. Obě nemoci se dají rozlišit laboratorním vyšetřením.

Výskyt

Onemocnění má enzootický charakter ve Spojeném království, v Evropě a v Severní Americe. Austrálie a Nový Zéland jsou země prosté klusavky.

Data z jatek pořízená mezi roky 2002–⁠2005 naznačují prevalenci 0,6 % u ovcí a 0,4 % u koz. V  ČR zatím byla klusavka zjištěna pouze u ovcí, od roku 2002 do roku 2020 bylo odhaleno 62 případů, z toho 8 případů atypické klusavky.

Klusavka a její průběh

Příznaky klusavky u ovce, ataxie, nekoordinované pohyby

Je to nemoc starších zvířat, nemocné ovce jsou nejčastěji 2-4 roky staré. Výskyt u zvířat mladších než rok je vzácný, u starších ovcí možný. Nemocné kozy bývají 2–⁠8 let staré.

Inkubační doba je velmi dlouhá, 1–⁠5 let a její přesná délka závisí na infekční dávce, genetické vnímavosti jedince, druhu/kmenu prionu i na stresových vlivech prostředí.

Je to pomalu progresivní onemocnění, délka trvání nemoci je jeden měsíc až rok, nejčastěji 6 měsíců. První příznaky jsou nenápadné. Dochází ke změnám v chování, zvířata jsou nervóznější a celkově přecitlivělá. U koz se může objevit nevole při dojení, ovce zase mohou agresivně reagovat na ovčáckého psa a ztrácí stádový pud. Mohou více bečet nebo mečet a celkově se bránit jakýmkoliv úkonům, někdy i se strnutím končetin nebo kolapsem. V klidu se naopak může objevit deprese, nečinnost, zaostávání za stádem.

Klusavka a scrapie

Tyto první příznaky postupně doplňují dva nejnápadnější znaky klusavky: poruchy pohybu a svědění kůže.

Poruchy pohybu a koordinace postihují obvykle nejprve pánevní končetiny. Je to ataxie, ztráta koordinace a ztráta schopnosti vědět, kde přesně se končetiny nachází v prostoru. Nejprve se objevuje toporná chůze. Postupně se zkracuje krok pánevních končetin a jejich podklesávání. Někdy ovce stojí v nepřirozených polohách se zachovalou svalovou silou. Při nahánění a ostrých zatáčkách zvíře často upadne. Na pohybu hrudních končetin se ataxie projevuje hlavně jako hypermetrie, nadměrná vysoká akce končetin. To dalo nemoci české jméno: klusavka.

Svědění se projevuje úporným drbáním a dřením kůže o hrazení. Svědí hlavně kůže stehen, záď a kořen ocasu, někdy také týl a horní strana krku nebo plece a boky. U ovcí bývá svědění výraznější než u koz. Nakonec dochází ke ztrátě vlny nebo i k poranění kůže. Svědění a odírání dalo nemoci anglický název: scrapie.

Celková přecitlivělost se prohlubuje do celotělového třesu, který je nápadný zvláště na hlavě, zvířata mohou mít problém s polykáním, sliní, skřípou zuby, zvrací obsah bachoru, mohou oslepnout. Motají se jako opilé a mají pořád větší problémy zase vstát. Postupně hubnou.

Ztráta chuti k příjmu potravy se objevuje až v posledním stadiu nemoci, když už jsou zcela vyhublá a nakonec hynou. Smrtnost je 100%.

Diagnostika

U jednotlivých zvířat může být klinický obraz poměrně rozmanitý a jen podle příznaků nelze určit diagnózu. Podobně se projevuje ketóza březích bahnic, která navíc může probíhat současně s klusavkou. Dalšími podobnými nemocemi je hypokalcemická paréza a nedostatek hořčíku a samozřejmě také svrab. Neurologické příznaky a mučivé svědění vyvolává také Aujezskyho nemoc, která má ale mnohem rychlejší průběh a je doprovázená horečkou. Chronické chřadnutí a neurologické příznaky způsobuje také visna, která však obvykle není doprovázená svěděním.

Podezření vzniká u ovcí a koz s dlouhodobými příznaky postižení CNS, které nereagují na léčbu, nebo která za takových příznaků uhynula. K potvrzení podezření a k definitivní diagnóza slouží pouze laboratorní vyšetření k detekci prionu z mozku a prodloužené míchy. Výsledky rychlého testu jsou známé do 24 hodin. K potvrzení pozitivního výsledku je nutná imunohistochemická metoda.

Makroskopický pitevní nález je neprůkazný. Při histologickém vyšetření míchy, prodloužené míchy a středního mozku je v šedé hmotě patrná vakuolární degenerace.

Diagnostika během života zvířete je obtížná. Priony lze odhalit v tkáni získané při biopsii mandlí nebo folikulů z třetího víčka a to i u preklinicky nemocných zvířat, která jsou ještě bez příznaků. K hromadnému screeningu se takové metody ale nehodí.

Léčba

Klusavku nelze léčit. Nemocná zvířata vždy uhynou nebo jsou utracena.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat