Koronavirová enteritida krůt, též infekční enteritida krůt, je silně nakažlivá nemoc krůt doprovázená průjmem, netečností, zimomřivostí a zástavou růstu a snášky. V případě vypuknutí nemoci u krůťat jich mnoho hyne. Navíc se koronavirová enteritida může podílet na syndromu enteritidy a mortality krůťat, což je onemocnění, které může být pro turnus krůťat ve výkrmu zcela devastující.
Choroba postihuje pouze krůty, na jiné ptáky, savce nebo člověka přenosná není.
Původce
Koronavirová enteritida je virové onemocnění. Původcem je koronavirus, označovaný jako TCoV – Turkey CoronaVirus, prostě koronavirus krůt. Je to obalený RNA virus víceméně okrouhlého tvaru, ze jehož lipidového obalu vyčuhují pravidelně uspořádané struktury tvaru okvětního lístku, které v okolí virové částice vytváří „sluneční koronu“, to dalo těmto virům jméno. Společně s virem infekční bronchitidy patří mezi ptačí koronaviry, rod gammakoronavirus.
TCoV se množí v buňkách střevní sliznice a také ve Fabriciově burze. Ve vnějším prostředí zůstává dlouho infekční, zvláště v chladnějším počasí.
Přenos
Koronavirová enteritida krůt je vysoce infekční onemocnění, které se v hejnu rychle šíří a stejně snadno se může dostat i do sousedních chovů. Morbidita, tedy procento nemocných zvířat v chovu, může dosahovat až 100 %.
Nemocní ptáci včetně rekonvalescentů vylučují v trusu značné množství viru. U uzdravených ptáků pokračuje vylučování i několik týdnů (6–7).
Krůty se nakazí stykem s trusem a také jakýmikoliv předměty, které s trusem nemocných ptáků přišly do styku. To mohou být pomůcky k chovu, divoce žijící ptáci, hlodavci, mouchy nebo potemník stájový. Přenos vejci nebyl prokázán, ale krůťata se mohou nakazit v líhni od vaječných skořápek kontaminovaných trusem.
Vnímavé kategorie krůt
Je to nemoc krůt bez rozdílu věku, plemene a pohlaví. Čím mladší krůty jsou postižené nemocí, tím je její průběh závažnější a úmrtnost vyšší.
Průběh nemoci
V hejnu nemoc začíná náhle u více ptáků najednou.
Krůťata jsou netečná, postávají nahrbené se svěšenými křídly nebo posedávají se zataženou hlavu, jsou načepýřená a nápadně zimomřivá. Shlukují se pod tepelnými zdroji, nespokojeně cvrlikají a mohou se i ušlapat nebo umačkat. Vůbec nežerou ani nepijí. Tělesná teplota je snížená. Ke koronavirové enteritidě patří také průjem, ten je vodnatý, zapáchající, zelenohnědý a pěnivý, může obsahovat hlen i zbytky oloupané střevní sliznice a s postupující nemocí se objevuje zvýšené množství urátů.
U starších a dospělých krůt jsou příznaky podobné. Dehydratace, která nemoc doprovází, se u nich projevuje navenek cyanotickým, modrofialovým zbarvením kůže hlavy a kožních přívěsů. Proto se koronavirová enteritida krůt v anglické literatuře někdy označuje jako „blue comb disease“, tedy nemoc modrých kožních přívěsů.
U chovných krůt je nápadný i rychlý pokles snášky a snesená vejce mají křídově bílou, depigmentovanou skořápku. Dospělé krůty během nemoci vyhubnou, krůťata přestanou růst a mohou trvale zakrsnout.
Nemoc trvá 10–14 dní. Vyléčení ptáci vylučují virus trusem ještě několik týdnů, ale sami jsou doživotně imunní proti opakované nákaze.
Rekonvalescentní hejno je růstově nevyrovnané. Úmrtnost závisí na věku a zoohygienických podmínkách a kolísá od pěti do padesáti procent.
Pokud se nemoc vyskytne souběžně s dalšími střevními patogeny, může být průběh mnohem těžší s vysokou úmrtností. Koronaviróza je zvláště zhoubná při současném výskytu s enteropatogenní E. coli a podílí se i na některých případech syndromu enteritidy a mortality krůťat.
Diagnostika
Střeva úhynulých krůt jsou k prasknutí naplněná vodnatým zapáchajícím obsahem nebo plynem. Mikroskopicky je nápadné úplně vymizení mikroklků. Ostatní orgány jsou beze změn.
K rozlišení koronavirové enteritidy krůt od jiných střevních patogenů krůťat a krůt je potřeba laboratorní vyšetření. Spočívá v izolaci viru nebo pozorováním viru elektronovou mikroskopií, nebo průkazem virového antigenu v histologických řezech tkání. Vzorkem k vyšetření je čerstvé střevo s obsahem nebo Fabriciova burza, vzorky se uchovávají na ledu.
Podobných nemocí je velký počet. Již zmíněný syndrom enteritidy a mortality, který se však naštěstí popisován jen v USA, ale i další infekční onemocnění, jako je hemoragická enteritida krůt, salmonelózy a to jak pulorová nákaza a tyf, tak i paratyf a arizonóza, cholera drůbeže, kryptosporidióza, hexamitóza, kokcidióza a histomonóza, infekce škrkavkami a z neinfekčních příčin podchlazení, podvýživa, nedostatek vody nebo různé otravy.
Léčba
Koronavirovou enteritidu nelze účinně léčit. Antibiotika pouze potlačují druhotnou bakteriální infekci a snižují úmrtnost, nijak ale nebrání zpomalování růstu. Přídavek sušeného mléka, elektrolytů nebo glukózy do napájecí vody nemá žádný měřitelný efekt.
Ve velkochovech se nemoc řeší likvidací hejna a dezinfekcí hal. Po dezinfekci musí hala zůstat aspoň měsíc prázdná.
Prevence
Prevencí koronavirové enteritididy krůt je zamezení zavlečení nákazy do chovu, pravidelná asanace a dezinfekce a zajištění odpovídajících podmínek a plnohodnotné výživy pro chované ptáky. Očkování proti nemoci není.
