Křivice u masožravců

Rostoucí štěňata, koťata, freťata i třeba liščata a mláďata norků potřebují mít v potravě dostatek vitamínu D, ze slunečního světla jej mohou získat jen ve velmi omezeném až zanedbatelném množství. Velice důležitý je i správný poměr vápníku a fosforu i dalších složek krmné dávky.

Křivice postihuje zvířata krmená výhradně svalovinou, škodí nadbytek bílkovin za současného nedostatku sacharidů a minerálů, vadí také nedostatek bílkovin společně s nedostatkem vápníku, ke kterému může dojít při krmení vařenými šroty. Nedostatky ve výživě zhoršuje jakýkoliv katar žaludku či střev a napadení vnitřními parazity, především škrkavkami.

Častější nemocí než křivice je u masožravců sekundární nutriční hyperparatyreóza, která vede ke změnám na kostech v podobě nutriční fibrózní osteodystrofie. Vzniká kvůli nedostatku vápníku nejčastěji při krmení výhradně masem a vnitřnostmi. Obě nemoci, křivice i hyperparatyreóza, mohou probíhat i současně.

Křivice se u masožravců projevuje podobně jako u býložravých domácích zvířat. Zápěstní klouby jsou zvětšené, objevuje se medvědí postoj s prošlápnutým záprstím, nohy do O nebo do X a rachitický růženec. Pohyb je bolestivý a zvíře je lehce unavitelné, často leží a odmítá pohyb.

Fibrózní osteodystrofie je oproti křivici vážnější, kosti celkově měknou včetně páteře a lebky, dochází k vytáčení a křivení končetin a zvířata nejsou schopná pohybu či se jen plazí, objevují se i patologické zlomeniny.

Křivice u ptáků

U ptáků křivice obvykle splývá s osteomalacií. Jako taková se objevuje jen u raných a rychle rostoucích mláďat vysoce užitkových zvířat, u brojlerových kuřat, krůťat a u masných kachňat. U těchto zvířat domácí, tradiční strava často neobsahuje potřebné množství vápníku a fosforu k intenzivnímu růstu a to zvyšuje požadavky na vitamín D, který umožňuje lepší vstřebávání i toho mála. V tradičních krmivech ale vitamín D prakticky není a tato zvířata se často odchovávají pod střechou. Křivice je výsledkem. Její vznik podporují též katary střev a nedostatek pohybu.

První projevy se objevují u mláďat starších tří týdnů, která přestávají růst, jsou slabá na nohy, kulhají a posedávají. Nejdříve jsou postiženy nejlepší a nejrychleji rostoucí kusy. Klouby běháků jsou zduřelé a bolestivé, kosti nápadně měkké a ohebné. Také zobák měkne a prodlužuje se a zvířata můžou mít znemožněný příjem potravy. Deformuje se taky hřeben hrudní kosti. Nakonec zvířata nemohou vůbec vstát a jen leží na břiše.

Křivice může postihnout i mláďata exotických ptáků a mladé dravce.

Diagnostika

Nestačí-li klinické příznaky nemoci, výborným nástrojem k potvrzení diagnózy je rentgen. Definitivním důkazem je laboratorní rozbor kosti odebrané při pitvě.

Nemocí s podobným průběhem existuje mnoho. Bolestivé zduření kloubů se objevuje u fyzitidy a hnisavých zánětů kloubů. Měknutí kostí doprovází sekundární nutriční hyperparatyreóza. Slabost na nohy a neochota k pohybu je příznakem i jiných chorob z podvýživy, u mladého skotu nedostatku mědi, u jehňat, kůzlat a kachňat se tak projevuje nutriční svalová dystrofie. Podobně jako rachitida se u drůbeže může projevovat také nedostatek vitamínu B a peróza.

Léčba

Křivice se léčí úpravou diety tak, aby obsahovala dostatek vápníku a fosforu ve správném poměru. Často je problém v nedostatku vápníku, ten pro býložravce obsahuje hlavně vojtěška, pro masožravce kosti. Alternativou je použití kompletních krmiv. Zvířatům se rovněž podávají minerály injekčně.

Podání vitamínu D je možné injekčně i v podobě vitamínových kapek či rybího tuku. Při převedení jehňat či telat na slunce a dostatku vápníku ale nemusí být nutné k vyléčení.

Pokud se zvířata začnou léčit včas, mohou se zcela vyléčit. Deformity a špatné postoje, pokud už se objeví, ale mohou být trvalé, stejně jako zakrslost.

Prevence

Nejlepším řešením poruch z podvýživy je prevence. Zvířata by měla mít přístup na slunce a čerstvý vzduch. Pokud to není možné, musí dostávat vitamín D uměle. Stejně tak mláďata masožravých domácích zvířat musí dostávat vitamín D v potravě, stejně tak jako dostatek vápníku.

Zásoby vitamínu D v těle nejsou moc velké, vydrží maximálně dva měsíce.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat