Listerióza

Diagnostika listeriózy přežvýkavců

Jsou i jiné nemoci, které umí způsobit stejné nebo podobné příznaky. Listerióza přichází do úvahy u všech ovcí a koz, u kterých se objeví příznaky jednostranného postižení mozkového kmene a hlavových nervů. Z laboratorních výsledků jí nasvědčuje zvýšená koncentrace bílkovin a zvýšené množství tzv. mononukleárních bílých krvinek v odebraném mozkomíšním moku. Diagnózu však může s jistotou potvrdit jen kultivace původce z mozku uhynulého zvířete.

Mezi nemoci, které se projevují podobně jako listerióza patří především ketóza březích bahnic, vrtohlavost, abscesy v mozku, zánět vnitřního ucha a počáteční stadium hypokalcémie a polioencefalomalacie. Mechanické poškození lícního nervu s poklesem ucha a očního víčka je časté u ovcí a koz, které z jakéhokoliv důvodu ležely déle na boku a ovce s hemiparézou může vypadat podobně jako ovce trpící obrnou vřetenního nervu.

Léčba listeriózy ovcí a koz

Listerióza ovcí a koz je léčitelná, ale musí začít včas a to co nejdříve po vzniku nemoci a léčba musí být dostatečně razantní. Stojí na třech pilířích: antibiotika, nejčastěji penicilíny nebo tetracyklíny podávané do žíly nebo do svalu, přímo ničí původce onemocnění, ale jejich účinek je pomalý a nejprve jen zastaví postup onemocnění.

Druhým pilířem je protizánětlivá léčba.

Třetím je podpora organismu. U dehydratovaných zvířat kapačka, přesun nemocného zvířete na dobře podestlané lože, pokud má problémy vstát, pak jeho podložení balíky slámy, aby leželo na hrudní kosti, pokud může ležet pouze na boku, pak jeho pravidelné otáčení. V oku s ochrnutým očním víčkem často vzniká zánět rohovky, ten se ošetřuje antibiotickými mastmi.

Kozy reagují na léčbu lépe než ovce. Pokud je léčba zahájena ve chvíli, kdy ovce může chodit, je šance na vyléčení až 30 %, naopak u ležícího zvířete nebo při křečích dochází obvykle navzdory léčbě k úhynu.

Listerióza lam

Průběhem se listerióza u lam podobá listerióze ovcí. Lamy postihuje jak encefalická, tak septikemická forma s postižením jater.

Listerióza skotu

U skotu postihuje onemocnění obvykle jen jednotlivé kusy ve stádě, přestože kontaminovanou siláží jsou krmena všechna nebo většina zvířat. Nejvnímavější jsou mladé dospělé kusy ve stáří nad jeden rok.

Listerióza skotu je onemocnění mozku, encefalická forma průběhem podobná listerióze malých přežvýkavců. Nejnápadnějším příznakem je nutkavá chůze do kruhu. Může být přítomna zvýšená teplota a zvířata nežerou, přičemž se nejedná ani tak o nechutenství jako spíš o neschopnost žrát v důsledku obrn žvýkacích svalů a jazyka.

Základem léčby skotu jsou vysoké dávky antibiotik (obvykle penicilínu) po dobu až tří týdnů, dobře podestlané lože a léčba dehydratace (a případných ztrát slin a vzniklé metabolické acidózy). Prognóza při včasné léčbě je dobrá, u již ležícího zvířete špatná.

Zmetání způsobené listeriózou u skotu je sporadické onemocnění, nastává v poslední třetině březosti a zadržení lůžka a zánět je běžným následkem.

Listerióza psů a koček

U psů a koček je listerióza vzácná, tato zvířata jsou velmi málo vnímavá a choroba se proto u nich vyskytuje pouze sporadicky.

Asi jedno procento zdravých psů a malé množství zdravých koček může ve střevě nést listerie. Zvířata se nakazí perorálně z podobných zdrojů jako člověk (masné výrobky, mléko).

Bakterie způsobují invazní infekci, množí se uvnitř buněk a šíří se po celém těle zvířete. U domácích masožravců listerióza obvykle probíhá jako septikémie doprovázená vysokou horečkou, průjmem a zvracením. Jen ojediněle se vyskytují příznaky postižení mozku nebo potraty. Pokud zvíře přežije, do dvou až tří týdnů se může spontánně uzdravit. Diagnóza spočívá v kultivaci listerií z tkání nemocného (nebo už uhynulého) psa. Nemoc lze léčit, nejčastěji se používá penicilin G.

Listerióza králíků

U králíků není listerióza častou nemocí. Ve velkochovech a u jednotlivých králíků chovaných jako mazlíci je vyloženě vzácná. V domácích chovech může být častější a při zkrmení kontaminované potravy může postihnout i víc zvířat najednou. Její výskyt je obvykle navázaný na nějaké oslabení zvířat, jak v důsledku jiných nemocí, tak třeba špatné výživy nebo březosti.

Šíření infekce po těle a následná septikemie je doprovázená obecnými příznaky nemoci: skleslostí a nechutenstvím. Infekce dělohy vede k potratům konci březosti či k narození mrtvých mláďat.

Listerióza u králíků může způsobit i náhlou smrt. Zánět mozku s příznaky postižení nervového systému, která může připomínat encefalitozoonózu, je u králíků vzácností. Diagnóza je obvykle určena až posmrtně kultivací původce z tkání. Uhynulý králík při pitvě vykazuje znaky otravy krve, překrvené vnitřní orgány, mnoho drobných bledých ložisek na játrech a slámově zbarvenou tekutinu v břišní dutině. Kolem dělohy mohou být nálepy a srůsty.

Listerióza prasat

U prasat je listerióza sporadicky vyskytujícím se onemocněním. Prasata mohou být skrytými nosiči a přítomnost listerií u nich představuje riziko z hlediska kontaminace potravin.

Klinicky onemocnět mohou prasata v jakémkoliv věku, ale u mladších prasat jsou příznaky vážnější. Nemoc způsobuje septikemii u selat mladších jeden měsíc nebo zánět mozku u starších zvířat. Mezi příznaky choroby patří horečka, třes, nekoordinované pohyby, nadměrná vzrušivost či držení hlavy na jednu stranu.

Především u selat je úmrtnost vysoká a ke smrti dochází za 3–4 dny. Aby nemoc propukla, je obvykle potřeba nějaké oslabení prasat, třeba kvůli PRRS nebo chřipce, stres nebo vysoký infekční tlak.

Listerióza ptáků

U ptáků je listerióza poměrně vzácné onemocnění. Onemocnět může jak drůbež, tak holubi, drobné zpěvné ptactvo a papoušci, nejvnímavější jsou k nákaze kanáři, u kterých jediných může nemoc probíhat v chovu i hromadně. Kur a krůty jsou naopak relativně odolní.

I u ptáků je známo bezpříznakové nosičství a bacilonosič může být zdrojem nákazy pro ostatní zvířata i člověka. Ptáci se nakazí stykem s půdou obsahující bakterie, trusem, nosními sekrety ale i kontaminací ran, například po zkracování zobáků nebo při hromadných vakcinacích. Listerióza se šíří především v chladném a vlhkém prostředí, z vlhké podestýlky.

Listerie u ptáků nedokáže vyvolat nemoc u zcela zdravého jedince, potřebuje, aby byl organismus hostitele nějakým způsobem oslabený. Mladší ptáci také onemocní spíš než ptáci starší.

Formy listeriózy ptáků

Nemoc probíhá ve dvou formách: Akutní septikemické a chronické formě. Septikemická forma je častější u starších ptáků a projevuje se jednotlivými náhlými úhyny či celkovými poruchami zdravotního stavu se skleslostí, načepýřeným peřím a průjmem. K úhynu nemocných jedinců dochází za jeden až dva dny.

Chronická forma se vyskytuje spíše u mladších ptáků a převažují u ní příznaky postižení centrální nervové soustavy, především otupělost, nekoordinované pohyby, třes, hlava zvrácená dozadu nebo vytočená do boku, obrny. Pták může ležet na boku a pádlovat nohama.

Určení diagnózy

Jako snad u všech nemocí ptáků i u listeriózy platí, že nejvíc informací dává pitevní nález: Pro listeriózu ptáků je poměrně typická nekróza srdečního svalu a fibrinózní zánět osrdečníku. Mozek bývá nezměněný, i když pták vykazoval nervové příznaky. U akutních případů, které se projevily jen náhlým úhynem, bývají orgány zcela beze změny, nebo se ojediněle objevují drobné krváceniny. Diagnózu potvrzuje kultivace původce z tkání ptáka.

Nemocí, které ptákům způsobují podobné či totožné příznaky je mnoho: U septikemické formy listeriózy jsou to všechny ostatní bakteriální nemoci, které dokáží vyvolat otravu krve: kolibacilóza, pasteurelóza, červenka. U chronické formy je to především Newcastleská choroba a Markova choroba.

Akutní formu listeriózy se léčí vysokými dávkami tetracyklinových antibiotik, léčba chronické formy je obvykle neúspěšná. Prevence spočívá především v odstranění zdrojů infekce, bývá to například splach kejdy či hnoje z chovů skotu nebo prasat, a dobré zoohygieně chovu ptáků.