Nachlazení drůbeže

Nachlazení a rýma drůbeže není jedna konkrétní nemoc, ale obecné označení pro choroby, které se projevují podobně jako nachlazení u lidí: Jsou doprovázené kýcháním a výtokem z nosu, slzením očí, chrchláním, kašláním nebo sípáním.

K nachlazení drůbeže patří často také sinusitida, zánět dutin, která se u ptáků projevuje viditelným zduřením tkáně pod okem, někdy tak velkým, že oko samotné nejde otevřít.

V horších případech je nemoc doprovázená dušením a úhyny. Nemoci dýchacích cest jsou druhou nejčastější příčinou ztrát na drůbeži, prvním důvodem je škodná.

Příčiny rýmy drůbeže

Příčin respiračního onemocnění drůbeže je mnoho. Navzdory názvu ale nemoc nezpůsobuje přímo zima.

Z neinfekčních vlivů kašlání, rýmu a záněty spojivek způsobuje především zvýšená prašnost a dráždění chemickými látkami. Nejčastěji vadí amoniak ze špinavé podestýlky, ale podobně může působit třeba i nevyvětraná dezinfekce. Z nemocí z podvýživy způsobuje stejné zdravotní problémy drůbeži nedostatek vitamínu A.

Všechny tyto nenakažlivé příčiny navíc, společně s podvýživou a obecně špatnými podmínkami chovu či nadměrnými stresovými vlivy predisponují hejno k propuknutí infekční rýmy nebo kašle.

Vnímavost k nemoci

Naprostá většina nakažlivých nemocí dýchacích cest postihuje jen kura domácího, případně bažanty. Výjimkou je především mykoplasmová infekce, která je původcem též infekční sinusitidy krůt a kachen.

Příznaky nakažlivých nemocí dýchacích cest

Nemoci se hejnem obvykle rychle šíří. Mezi nejčastější projevy patří rýma. Výtok z nosních otvorů může být vodnatý, hlenovitý i hnisavý. Ptáci kýchají a frkají, otírají si hlavu o křídla a peří. Někdy při nemoci spíše kašlou, chraptí a těžce dýchají s pootevřeným zobákem.

Velice častým příznakem je sinusitida, zánět vedlejších nosních dutin. Dutiny zduří a naplní se čirým nebo hnisavým nebo i sýrovitým výpotkem, což se navenek projeví otokem tváří, okolí očí nebo i lalůčků. Někdy je otok tak výrazný, že úplně překryje oko.

Oči samotné postihuje různě vyjádřený zánět spojivek, od prostého slzení po oko zalepené hnisavým sekretem.

Celkový zdravotní stav ptáků obvykle nebývá výrazněji narušen a přímé ztráty úhynem jsou malé. Klesá ale snáška a snižují se přírůstky rostoucích zvířat. Závažnou komplikací je zánět plic a vzdušných vaků způsobený druhotnou bakteriální infekcí. V tom případě ptáci začínají chraptět a kašlat, jsou dušní, přestávají žrát a obvykle hynou.

Naopak je potřeba myslet na to, že ptáci mohou dýchat otevřeným zobákem i při přehřátí, vzrušení nebo při vyplašení, hnisavý zánět na jednom oku u jednoho ptáka v hejnu může být způsobený i cizím tělesem v oku nebo úrazem a že občas, zřídka, si může kýchnout nebo odkašlat i zcela zdravé zvíře.

Nakažlivé nemoci dýchacích orgánů drůbeže

Vypuknutí infekčního onemocnění v hejnu má většinou návaznost na nějaké predispoziční vlivy. Nápadná je sezónnost, častěji se vyskytují na podzim a v zimě. Dalšími vyvolávajícími faktory je špatná hygiena chovu, podvýživa, různé oslabující zdravotní úkony, jako je hromadná vakcinace, převoz a účast na výstavách. Výstavy drůbeže jsou, co se respiračních nemocí týče, bohužel velikým rizikem. Stres s nimi spojený totiž umožňuje jak vznik zjevné nemoci u skrytých bacilonosičů, tak ulehčuje nákazu zdravých ptáků.

Nakažlivých nemocí dýchacího aparátu drůbeže je hned několik. Liší se podle původce, některé jsou bakteriální, některé virové, některé způsobují plísně nebo parazité, liší se také tím, jestli se jedná primárně o onemocnění dýchacích cest, nebo jestli je to celková infekce, která kromě jiných orgánů postihuje také dýchací cesty, případně jestli způsobují akutní nebo chronické onemocnění.

Navzájem se tyto nemoci mohou také kombinovat a může je také komplikovat infekce vzdušných vaků způsobená E. coli. Výsledkem jsou různé odchylky od „typického“ průběhu a podle příznaků se proto obvykle nedá poznat, který původce chorobu způsobuje.

Nemoci způsobující především rýmu nebo kašel drůbeže

Parazitární nemoci postihují jen průdušnici nebo plicní vaky, tzn. dolní cesty dýchací. Proto se projevují jen kašlem nebo ztíženým dýcháním, případně častým zíváním, nikdy ne zánětem spojivek, výtokem z nozder nebo otoky hlavy.

Nemoci, které také mohou způsobit zánět dýchacích cest

Mnoho dalších nemocí postihuje především nebo také jiné orgány ptáků a nachlazení je jen jeden z možných projevů. Některé z těchto nemocí se řadí mezi nebezpečné nákazy.

• infekční bronchitida, způsobuje nachlazení kuřat, u nosnic pokles snášky, postihuje také ledviny a vejcovod
• nízkopatogenní ptačí chřipka
• pneumotropní nebo lentogenní forma newcastleské nemoci
• neurotropní forma newcastleské nemoci, ale u té se u části ptáků objeví neurologické příznaky, obrny, krutihlav
• chronická forma cholery drůbeže
• slizniční forma neštovic
• riemerelóza, kterou kromě rýmy, kašle a zánětu spojivek doprovází také zelený průjem, neurologické příznaky a hynutí nemocných kachňat a housat
• chlamydióza ptáků, obvyklé jsou záněty spojivek, rýma, zelený průjem, kulhání a krutihlav

Poněkud odlišná nemoc, která se také projevuje kašlem a dušností je aspergilóza. To je nemoc způsobená plísní rostoucí ve vzdušných vacích, v průduškách nebo v průdušnici ptáků. Je to nemoc nepřenosná z jednoho ptáka na druhého, zvířata se nakazí při vdechování spor plísní z plesnivé podestýlky nebo prachu, zvláště při zvýšené vlhkosti vzduchu. Postižená mohou být také mláďata vylíhnutá v líhních zamořených sporami plísní.

Léčba nachlazení drůbeže

Léčba nachlazení drůbeže není jednoduchá. Antibiotika ovlivňují jen bakteriální infekce. Při virových onemocněních slouží jen jako prevence bakteriálních komplikací. Nejlépe se léčí syngamóza a cyatostomóza, naopak aspergilóza je u drůbeže prakticky neléčitelná a smrtelná nemoc.

I když většina nemocí dýchacích cest má akutní průběh a většina nemocných ptáků se samovolně uzdraví, toto uzdravení bývá často jen zdánlivé. Chronická respirační nemoc drůbeže je v tomto obzvláště zrádná, část ptáků zůstane latentními hostiteli nákazy. Nemoc se v hejnu periodicky vrací při jakémkoliv oslabení. Navíc i skrytí nosiči šíří chorobu vejci na další generaci.

Také ptáci vyléčení z infekční larygotracheitidy se pravidelně stávají dloudobými vylučovateli infekčních zárodků a bacilonosiči se stává také část rekonvalescentů po hemofilové rýmě a bronchitidě drůbeže.

Prevence nachlazení drůbeže

V malochovech je základním pilířem prevence nachlazení drůbeže podpora přirozené odolnosti ptáků a selekce na zdraví.

Základem je dobrá hygiena chovu, dostatečné větrání bez průvanu, bezprašná suchá podestýlka a plnohodnotná výživa obsahující dostatek vitamínu A nebo karotenů (zelené krmivo, mrkev, sušené kopřivy). Mladou drůbež je nejlepší odchovávat odděleně.

Nově nakoupení ptáci a ptáci vracející se výstav patří do karantény.

Zvířata, která onemocní i při omezení predispozičních vlivů, jsou geneticky slabá a je na místě zvážit jejich vyřazení z chovu. Je možné je zpracovat v kuchyni.

Vakcinace proti rýmě drůbeže

Nabídka očkovacích látek proti respiračním onemocněním je velice omezená. Ptáky je možné nechat naočkovat proti Newcastleské nemoci, infekční bronchitidě a neštovicím. Očkování proti mykoplasmovým infekcím není pro malochovy dostupné.