Neštovice ptáků jsou infekční chorobou mnoha druhů ptáků, postihují drůbež, holuby, exotické ptáky i ptáky volně žijící. Nejčastějším příznakem jsou černé splývající strupy na neopeřené kůži, na hlavě a na končetinách ptáků. Neštovice postihují také sliznice dutiny zobákové a horních cest dýchacích či mohou být příčinou celkového onemocnění s vysokou smrtností.

U drůbeže jsou neštovice obvykle mírnou nemocí, která do několika týdnů sama odezní. Nejvážnější průběh mají neštovice ptáků u kanárů a u amazoňana modročelého.

Jiní živočichové se ptačími neštovicemi nakazit nemohou.

Původce

Původcem ptačích neštovic je virus, a to některý druh z rodu Avipoxvirus. Jsou to velké DNA viry, které v cytoplasmě napadených buněk tvoří inkluze zvané Bollingerova tělíska. Ve vnějším prostředí jsou odolné, v zaschlých strupech zůstávají infekční několik měsíců, v půdě zůstávají životaschopné jeden rok. Dlouhodobě, několik týdnů, také přežívají ve slinných žlázách bodavého hmyzu. Ničí ho pára, roztoky zásad (hydroxid draselný 1%, hydroxid sodný 2%) a 5% fenol.

Avipoxvirů je více druhů, které se od sebe liší patogenitou pro určité druhy ptáků. Jsou do určité míry druhově specifické. Slepičí pox virus napadá především kura a krůty, krůtí variantou mohou onemocnět krůty, slepice, holubi i kachny, holubí pox virus způsobuje neštovice pouze u holubů.

Jak se neštovice ptáků přenáší

Ptačí neštovice se přenáší přímým kontaktem mezi ptáky, především oděrkami vzniklými při vzájemných potyčkách, nepřímo pobytem v znečištěném prostředí či pomůckami a také savým a bodavým hmyzem, který zajišťuje přenos i na dlouhé vzdálenosti.

K nákaze většinou dochází přes porušenou pokožku či sliznici horních cest dýchacích, zaschlé opadané strupy v prachu tvoří také infekční aerosol. Neštovice jsou středně nakažlivou chorobou, v hejnu se obvykle šíří pomalu a onemocnět nakonec může až 75 % ptáků v chovu.

U krůt je prokázaný přenos i při odběru semene u krocanů.

Častěji onemocní mladší ptáci a kohouti po vzájemných bojích, u drůbeže je onemocnění častější na podzim a v zimě, u exotů v létě a na podzim, kdy létá nejvíc bodavého hmyzu.

Průběh nákazy

Neštovičné viry mají charakteristický způsob, jakým se šíří v organismu. Nejprve se pomnoží v místě vstupu infekce, odtamtud se šíří krví do jater či kostní dřeně, kde se opět množí, následně opět proniká do krve, šíří se po celém těle a množením v kůži a sliznicích vyvolává zjevné onemocnění. Inkubační doba trvá 4–14 dní.

Projevy ptačích neštovic

Neštovice ptáků mohou probíhat ve více formách, přičemž více forem se může vyskytovat i u jednoho nemocného ptáka a stejně tak při vypuknutí nákazy v jednom hejnu mohou různí ptáci trpět různými formami neštovic.

Kožní forma neštovic

Kožní neštovice drůbeže u kohouta
Kožní forma neštovic u kohouta
Zdroj: Wikimedia Commons

Kožní forma je nejmírnější forma neštovic a nejčastějším projevem infekce neštovicemi u drůbeže hrabavé a vodní, u holubů, běžců a mnoha druhů pěvců a dravců.

Vznikají při ní ojedinělé nebo splývající, různě velké kožní změny, obvykle na neopeřených částech těla: V koutcích zobáku, kolem nosních dírek, v okolí očí, na lalůčcích a hřebínku drůbeže, v okolí kloaky, na končetinách, u vodních ptáků často na plovacích blánách. Vyrážka začíná jako nažloutlé pupínky, které se mění v tmavé puchýřky. Ty samovolně praskají a na jejich místě vznikají suché tmavé strupy, které se časem, v průběhu několika týdnů, odloupají bez vzniku jizev. Nemoc ale může zhoršovat sekundární bakteriální infekce.

Kožní neštovice holubů
Kožní forma neštovic u holoubat
Zdroj: Wikimedia Commons

Postižení očních víček způsobuje záněty spojivek i rohovky. Infekce oka začíná jako jednostranný zánět víčka doprovázený otokem a mírným vodnatým výtokem z oka. Postupně se vytvoří vřídky na okrajích očního víčka a v koutcích oka a oční víčka se slepí sýrovitou hmotou nebo hrubými, suchými strupy, které během dvou týdnů odpadnou. Nemoc často komplikuje bakteriální infekce, která může být příčinou trvalých následků ve formě zjizvení očních víček či poškození rohovky. Trvalé následky jsou nejčastější u amazoňanů, některých amazonků, majn a loskutáků.

Kožní forma neštovic patří mezi velmi častá onemocnění kůže u hrabavých ptáků, u pěvců, u holubů i u běžců.

Slizniční forma neštovic

Slizniční forma neštovic postihuje sliznice dutiny zobáku, jazyk, sliznici hltanu a hrtanu, vzácně také jícnu, volete nebo průdušnice. Na okrscích postižené sliznice vznikají nekrotické pablány šedohnědé barvy a sýrovité konzistence, které pevně lpí na spodině a při odstranění silně krvácejí.

Větší rozsah změn brání nemocnému ptákovi v dýchání či příjmu potravy, což vede k pozorovatelným dýchacím potížím, snížení či zastavení příjmu krmiva s postupným hubnutím, ptáci se mohou udusit či uhynout vysílením. Slizniční forma neštovic je typická především pro onemocnění bažantů, papoušků a některých holubovitých a špačkovitých ptáků.

Slizniční a kožní forma se mohou vyskytovat současně.

Septikemická forma neštovic ptáků

Septikemická forma vzniká, pokud virus přemůže obranyschopnost organismu už během svého prvotního množení v játrech, kostní dřeni a dalších orgánech. Výsledná celková zánětlivá reakce je podstatou prudkého, těžkého onemocnění. U nemocných ptáků se náhle objevuje nechutenství, ptáci netečně sedí s načepýřeným peřím a jejich sliznice a kůže dostává nafialovělý odstín. Neštovičné změny na kůži či na sliznicích při této formě chybí. Smrtnost je 70–99%.

Septikemická forma je typická pro neštovice kanárů a kromě nich také postihuje jejich křížence s pěnkavovitými ptáky.

Neštovice u jednotlivých druhů ptáků

Neštovice hrabavé drůbeže jsou doprovázeny sníženou snáškou, oplozeností i líhnivostí vajec. Může se u ní objevit kožní, slizniční a smíšená forma, při komplikaci smíšené formy bakteriálními infekcemi může úmrtnost dosahovat až 50 %. Občas mohou neštovice způsobit i zánět nosních dutin, který se podobá hemofilové rýmě.

Holubi nejčastěji onemocní během vlhkých let a teplých zim. Trpí kožní, slizniční i smíšenou formou. Většina holubů se po 3–4 týdnech uzdraví, ale u podvyživených holubů mohou neštovice trvat týdny nebo měsíce.

U pěvců je rozšířeno několik druhů pox virů. Zvláště citliví jsou k infekci kanáři a vrabci, u kterých nákaza probíhá jak v kožní, tak ve slizniční a septikemické formě. U jiných pěvců se vyskytují kožní neštovice, které obvykle samy bez následků odezní. U loskutáků mohou neštovice způsobit chronické infekce očí, dutiny zobákové a lalůčků.

Papoušci jsou rovněž hostiteli několika druhů pox virů: Existují neštovice agapornisů, neštovice amazoňanů, neštovice andulek a neštovice papoušků, kterými trpí papoušci Nového světa. K neštovicím papoušků jsou zvláště vnímavé ary a amazoňané. U amazoňanů neštovice probíhají jako rýma doprovázená neštovičnými změnami na očích a očních víčkách, ale nemoc způsobuje také těžké střevní záněty a odumírání srdečního svalu. Neštovice agapornisů obvykle probíhají v kožní formě.

U pštrosích kuřat se vyvíjí převážně kožní forma neštovic, která začíná jako žlutavé pupínky na obličeji a očních víčkách, které přecházejí v suché strupy.

Diagnostika

Klinické příznaky samy o sobě napovídají, že by se mohlo jednat o neštovice ptáků. Existuje však mnoho nemocí, které vypadají podobně.

Podobné nemoci drůbeže

Podobné nemoci holubů

Podobné nemoci exotů

Definitivním důkazem neštovic je průkaz virových inkluzí ve vzorcích z postižených tkání. Septikemické formy se zdiagnostikovat pouze takovým přímým průkazem viru.

Léčba

Neštovice ptáků jsou virové onemocnění, přímá léčba tedy neexistuje. Antibiotika jsou užitečná pouze k potlačení druhotných bakteriálních infekcí. Pro podporu organismu se přidává vitamín A či echinacea k posílení imunity. Některým ptákům pomáhá také Zovirax.

Vyléčení ptáci jsou po několik měsíců imunní k infekci stejným nebo podobným poxvirem.

Prevence neštovic

K preventivním opatřením patří zabránění styku chovaných a volně žijících ptáků a ochrana ptáků před bodavým hmyzem.

I pro malé chovy hrabavé drůbeže je použitelná kombinovaná vakcína proti neštovicím a aviární encefalomyelitidě, která se aplikuje dvojjehlou kuřatům ve věku od osmi týdnů a krůtám starším 18 týdnů. V jednom balení je 1000 dávek a jako u všech hromadných vakcín se musí spotřebovat do dvou hodin po naředění. Nicméně vzhledem k ceně vakcíny očkování byť jen deseti kusů vychází do stokoruny za kuřici či krůtu.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat

Stránky používají cookies. Předpokládáme, že vám to nevadí. Souhlasím