Notoedrový svrab

autor článku MVDr. Tereza Ježková
5 minut k přečtení

Notoedrový svrab je je silně nakažlivá kožní nemoc kočky domácí, způsobená parazitickými roztoči. Postihuje nejprve ušní boltce, pak hlavu a následně celé tělo zvířete.

Notoedrový svrab je svrab tělní. Mnohem častěji trpí kočky svrabem ušním.

Naopak jen velmi zřídka onemocní kočka známějším sarkoptovým svrabem, což je onemocnění lidí, psů, prasat a mnoha dalších druhů zvířat.

Notoedrový svrab příležitostně infikuje také psy, králíky a fretky, infekce člověka je jen přechodná.

Rozšíření

Notoedrový svrab naštěstí v civilizovaných zemích není častou nemocí. Vyskytuje se převážně u toulavých a zanedbaných koček.

Původce

Svrabovka kočičí, původce notoedrového svrabu
Svrabovka kočičí pod světelným mikroskopem
Zdroj: Wikimedia Commons

Původcem notoedrového svrabu je svrabovka kočičí, latinsky Notoedres cati. Právě z latinského pojmenování vychází přívlastek notoedrový, k rozlišení od jiných druhů prašiviny způsobených jinými druhy roztočů.

Svrabovka kočičí je pouhým okem neviditelný cizopasník. Je to roztoč, tedy členovec s plochým, při pohledu seshora kulatým tělem a osmi páry krátkých, kuželovitých končetin. Je malinkatý, samičky jsou dlouhé asi jen 200 µm a samečkové dorůstají maximálně 150 µm. Svrabovka kočičí je menší než zákožka svrabová, původce svrabu sarkoptového a je také menší než strupovka ušní, původce ušního svrabu.

Zákožce svrabové se ale jinak podobá vzhledem, podobně jako ona má samička svrabovky první dva páry končetin opatřené přísavkami na středně dlouhé stopce. Druhé dva páry nepřesahují okraj těla.

Životní cyklus

Svrabovka kočičí je obligátní parazit, k životu potřebuje hostitele a na hostiteli žijí všechna životní stadia. Cizopasí nejen na povrchu kůže, ale hlavně uvnitř pokožky, aktivně si hloubí chodbičky vedoucí paralelně s povrchem kůže. Tyto chodbičky jim poskytují jak úkryt, tak potravu, živí se totiž tkáňovým mokem, který se do chodbičky vylévá z poškozených tkání.

Jednu chodbičku v kůži může obývat více oplodněných samiček. Ty kladou vajíčka, která se líhnou za 3–5 dní. Vylíhlé šestinohé larvy vylézají na povrch kůže, ale rychle se zase zakopávají do mělkých tunelů, kde se svlékají a mění se na nymfu a pak v dospělce. Samečkové svrabovky opouštějí svojí chodbičku a hledají mladé samičky. Samičky po spáření buď vyhledají nové místo k tvorbě definitivní chodbičky, nebo prohloubí svůj původní tunel. Od nakladení vajíčka do dospělosti svrabovky uběhne jen 6–10 dní.

Přenos svrabu koček

Notoedrový svrab se snadno a rychle přenáší přímým kontaktem mezi zvířaty, zvláště při vyšší koncentraci zvířat. Přenosu napomáhají špatné hygienické podmínky a těsný kontakt zvířat, v období říje, při odchovu koťat nebo při šarvátkách mezi kocoury.

Jak se notoedrový svrab projevuje

Kočka postižená notoedrovým svrabem
Kočka trpící pokročilým notoedrovým svrabem.
Zdroj: Wikimedia Commons

Prašivina koček typicky začíná na předním okraji ušních boltců. Nejprve na tom místě prořídne srst a objeví se drobná červená vyrážka.

Nemoc se rychle šíří na celou plochu ušních boltců, na obličej včetně očních víček a nos, na krk a také na tlapky, kořen ocasu a hráz. Současně dochází k zhoršování kožních změn, kůže zesiluje, tmavne a skládá se do tlustých vrásek. Pokrývá se suchými lupy, které nakonec splývají v tlusté, pevně lpící, šedožluté příškvary. Na postižených místech dochází k částečné ztrátě srsti.

Notoedrový svrab je vždy doprovázen silným svěděním, takže si nemocná kočka hlavu a krk rozškrábe do krve. Škrábance a vzniklé rány bývají infikované bakteriemi.

Svrab se může rozšířit na značnou část těla, ale už svrab na hlavě velice trápí. Při postižení očních víček nebo okolí očí se rozvíjí hnisavý zánět spojivek nebo i zánět rohovky. Nemocná kočka potom špatně vidí nebo může úplně oslepnout. Zasažení nosu způsobuje hnisavou rýmu. Mízní uzliny nemocné kočky jsou zvětšené, těžce postižené zvíře je apatické a hubne.

Neléčený notoedrový svrab může během 4–6 měsíců způsobit úhyn kočky.

Diagnostika

Odhalit notoedrový svrab je snadné. Klinické příznaky rozvinutého svrabu jsou poměrně typické. Je to svědivé onemocnění uší a obličeje kočky se složenými tlustými vráskami kůže, které kočce dodává vzhled staré vrásčité stařenky. Navíc základní diagnostická metoda v dermatologii, hluboký kožní seškrab, dává v případě notoedrového svrabu vynikající výsledky. Má-li kočka svrab, v seškrabu je možné pozorovat pod mikroskopem značné množství roztočů.

Podobné nemoci

Mezi podobně probíhající onemocnění patří především ušní svrab, který se ze zvukovodů může také rozšířit na hlavu, tlapičky a ocásek, dále dravčíkovitost, která způsobuje svědění a šupinatění a dermatofytózu, která může vypadat podobně a způsobit vzhled „prašivé kočky“, ale minimálně v počátku není doprovázená svěděním.

Prakticky totožně jako notoedrový svrab probíhá u kočky i známější svrab sarkoptový, který postihuje psy nebo člověka. U kočky je ale tento druh svrabu velmi vzácný a spojený s těžkou poruchou imunity.

Z neinfekčních nemocí, které způsobují podobné kožní změny, poranění hlavy a uší při soubojích mezi zvířaty. Silné svědění u koček způsobují alergie, atopická dermatitida či alergie na krmivo. Svědění, zesílení kůže a vypadávání chlupů na hlavě v okolí očí a uší a na tlapkách mohou způsobovat i některá autoimunitní onemocnění, jako je lupus nebo pemphigus foliaceus či pemphigus erythematosus.

Léčba kočičího svrabu

Léčba notoedrového svrabu je snadná. Zabírají spolehlivě všechna systémová antiparazitika ze skupiny makrocyklických laktonů. To jsou léky na předpis a kočka je dostane od veterinárního lékaře.

Nejčastěji se používá selamektin ve spot-onu Stronghold nebo moxidektin v kombinaci s imidaklopridem ve spot-onu Advocate. Funguje také ivermektin nebo doramektin, ale ten je primárně určen na léčbu hospodářských zvířat. Aplikace všech léčiv kromě doramektinu se opakuje za 14 dní.

Z novějších preparátů se s úspěchem používá Bravecto spot-on. V případě nouze by měl fungovat také Frontline.

Přírodní léčba spočívá ve změkčení kůže parafínem nebo speciálním šamponem k léčbě mazotoku a pak opakovanými koupelemi v síře každých 7 dní až do vyhojení. Síra je bezpečná i pro koťata.

Vždy je se léčí všechna zvířata v domácnosti. Při léčbě je prognóza dobrá i u silně postižených zvířat. Při zánětu spojivek se navíc používají antibiotické oční masti.

Přenos na člověka

Svrabovka kočičí může přelézt i na lidskou kůži, ale udrží se na něm jen přechodně. Způsobuje svědivou vyrážku, která spontánně rychle ustoupí po vyléčení kočky nebo po přerušení kontaktu.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat