Očkování koček

Očkování koček je veterinární výkon, který dlouhodobě působí proti vzniku určitých onemocnění. Je tedy základním kamenem prevence nemocí. Kočky se očkují proti nemocem, jejichž léčba je náročná, dlouhodobá nebo dokonce neúspěšná a nemocná kočka zůstane trvalým nosičem nákazy či na nemoc hyne. Vakcinace je mnohdy jediný způsob, jak ji před nemocí ochránit.

Další výhodou očkování je to, že je obvykle prováděno jednou ročně a vždy je doprovázeno klinickým vyšetřením zvířete. Právě tohle vyšetření může odhalit počínající onemocnění nebo chorobné změny a umožnit tak včasnou léčbu nemocné kočičky. I tím očkování pomáhá k prevenci.

Očkování koček proti žádným nemocem není povinné ze zákona. Kočky, které cestují do zahraničí, ale musí být naočkované proti vzteklině.

Očkovací kalendář

Kdy je správná doba k očkování kočky?

Koťata se obvykle poprvé očkují v osmi až devíti týdnech věku. U koťat uměle odchovaných a u mláďat neočkovaných matek se dá začít i v šestém týdnu. Dále se koťata přeočkovávají za 3 až 4 týdny po prvním očkování. V ideálním případě by kotě mělo dostat ještě třetí dávku vakcíny po 16. týdnu věku.

U ročních koček by vždy mělo proběhnout přeočkování všech nemocí, proti kterým bylo zvíře očkované jako kotě.

U „běžných“ vakcín se se dospělé kočky očkují každý rok, některé speciální vakcíny proti určitým nemocem (panleukopenie, FeLV) však dále stačí očkovat jednou za tři roky.

Propadlá vakcinace

Když se stane, že očkování tzv. propadne, nic se neděje, jedna dávka vakcíny imunitu zase obnoví, není třeba začínat „od začátku“.

Základní očkování trojkombinací

Nejčastěji se kočky očkují trojkombinací tzv. kočičích nemocí. Vakcinují se proti herpesviróze, kaliciviróze a panleukopenii. První dvě jsou původci tzv. kočičí rýmy, kterou doprovází zánět spojivek, horečka a nechutenství. Panleukopenie, trefně nazývaná kočičí mor, způsobuje silné průjmy a zvracení, chudokrevnost a otravu krve. Je to nemoc velmi nakažlivá a zvláště koťata a mladé kočky na ni často umírají.

Očkování proti těmto třem chorobám patří mezi doporučené kočičí vakcinace podle Světové asociace veterinárních lékařů malých zvířat. V ideálním případě by každá kočka by měla být proti těmto nemocem očkovaná. Běžně používané vakcíny pro kočky jsou právě touto trojkombinací.

Vakcíny značky Nobivac umožňují kočku proti panleukopenii očkovat každé tři roky, podle nejnovějších vědeckých poznatků a v mezičase jí udržovat v imunitě vakcínou, která obsahuje pouze zárodky kočičí rýmy.

Očkování proti dalším nemocem je možné, volitelné, a záleží na „životním stylu“ kočky, jestli je pro ní vhodné nebo ne.

Očkování proti chlamydióze

Mezi tyto patří především očkování proti chlamydióze, dalšímu možnému původci kočičích rým, které je vhodné především pro kočky, které chodí ven, nebo pro kočky z domácností, kde žije kočiček vícero, zvláště když už se u některé z nich nemoc vyskytla a je tedy přítomná v prostředí.

Chlamydióza nicméně nepatří mezi závažné či život ohrožující nemoci. Ani podle podle Světové asociace veterinárních lékařů malých zvířat (WSAVA) se nejedná o jedno ze základních očkování koček, ale o očkování nepovinné, navíc.

Vakcinace proti chlamydióze je součástí některých kombinovaných vakcín. Purevax RCPCH chrání proti chlamydióze, herpesviróze, kaliciviróze a panleukopenii, Purevax RCPCH FeLV navíc ještě proti infekční leukémii.

Očkování proti virové leukemii koček

Dále se kočky mohou vakcinovat proti virové leukémii FeLV. Očkovací látka je určená především ohroženým skupinám koček: Kočkám s volným přístupem ven, kočkám, které žijí ve společné domácnosti k FeLV pozitivní kočkou či chovným kočkám. Nevýhodou je fakt, že před prvním očkováním se kočky nejdříve musí testovat, jestli již nejsou FeLV pozitivní.

Test spočívá v odběru malého množství krve a vyšetření pomocí rychlé testační soupravy podobné těhotenskému testu. Test můžeme vynechat v případě, že se jedná o očkování koťat z chovné stanice, ve které jsou ostatní kočky buď naočkované, nebo prokazatelně negativní.

První očkování se provádí ve věku aspoň 8 týdnů. Jediná dávka vakcíny není schopná zajistit imunitu. Aplikace se opakuje po 2 až 4 týdnech. Imunologická komise WSAVA doporučuje každé další přeočkování po počáteční sérii a posilovací dávce po roce již provádět jedenkrát za tři roky. Takové očkovací schéma však ještě není zohledněno v příbalovém letáku žádné značky očkovacích látek. Přeočkovávání koček jednou za tři roky je proto zatím tzv. off label použití na zodpovědnost očkujícího veterináře.

Očkování proti vzteklině

Na rozdíl od psů je pro kočky očkování proti vzteklině také jen dobrovolné. V našich podmínkách – Česko je země oficiálně prostá nemoci – je celkem zbytečné i pro venkovní kočky.

Je ale nutné a povinné pro kočky, které cestují do zahraničí (je to podmínka vydání a platnosti pasu) a vyžadují ho též některé hotely či pořadatelé určitých kočičích akcí.

Pro očkování proti vzteklině musí být kočka minimálně tři měsíce stará.

Další nepovinné očkování

Méně často se využívá očkování proti kožním plísním, dermatofytóze, způsobené houbou druhu Microsporum canis. Většinou se totiž neočkuje preventivně, ale až když kočka trpí tímto kožním onemocněním. Očkování podporuje rychlejší vyhojení kožních změn.

Kočku je možné nechat očkovat také proti lymské borelióze, ale protože u koček tato nemoc probíhá prakticky vždy bez jakýchkoliv příznaků, má to smysl jen jako prevence nákazy dalších klíšťat v místě bydliště majitele kočky.

V zahraničí je k dispozici i vakcína proti kočičímu AIDS, u nás však nikoliv.

Nežádoucí reakce na očkování

U koček obvykle po očkování nevznikají žádné akutní nežádoucí reakce. Výjimkou může být očkování proti chlamydióze, po kterém citlivým kočkám může být nevolno či mohou kulhat.

Velkým strašákem, co se očkování koček týče, je však tzv. postvakcinační sarkom, zhoubný, velmi těžce léčitelný nádor, který vzniká v místě vpichu vakcíny a to třeba i po několika letech. S největší pravděpodobností je jeho příčinou ne samotné očkování, ale adjuvanty, přídatné látky, obsažené v některých vakcínách.

Použití živých, neadjuvantních vakcín je v tomto směru bezpečnější. V minulosti bylo za nejrizikovější považováno očkování proti FeLV a vzteklině. Naštěstí vývoj jde rychle dopředu a současné vakcíny proti FeLV už sloučeniny rtuti či hliníku neobsahují. K dispozici je neadjuvantní vakcína proti vzteklině určená přímo pro kočku. Dnes lze proto kočku naočkovat proti nemocem bez většího rizika.

Potřebuji nechat naočkovat kočku, co mám dělat?

Očkování koček patří do běžné nabídky úkonů naprosté většiny veterinárních ošetřoven i klinik. Očkovací látky pro kočky nejsou volně prodejné.