Přeskočit na obsah
Štítky:

Nejjedovatější antikoagulační rodenticid

Dalším používaným jedem na krysy je brodifakum. Ten je mnohem jedovatější než warfarin i než bromadiolon. Účinné množství k vyvolání otravy psa nebo kočky je asi 10 x menší než u bromadiolonu. LD50 pro psa je 0,2–1 mg/kg a pro kočku 25 mg/kg, pro drůbež 4,5 mg/kg, pro prase méně než 2 mg/kg. Brodifakum zabije při jednorázovém požití 96 % potkanů a potkani hynou 6. den, rychleji než při otravě bromadiolonem.

Volně prodejné návnady s brodifakumem obsahují 0,0025 % účinné látky. To znamená, že už 100 g návnady může být smrtelná dávka pro 10 kg vážícího psa. Navíc brodifakum má velmi dlouhý poločas rozpadu v těle otráveného živočicha, v krvi se jeho koncentrace sníží na polovinu až po šesti dnech a v játrech přetrvává několik měsíců. V játrech otráveného hlodavce se může nacházet 2–5 ppm brodifakumu, což je asi desetkrát méně než v návnadě samotné, ale při opakované expozici je sekundární otrava možná i u jinak dosti odolné kočky. Brodifakum jako zdroj druhotné otravy podobně jako bromadiolon škodí hlavně dravcům a sovám. Vysoká jedovatost znamená, že vrabci a jiní drobní pěvci mohou snadno sezobat smrtelnou dávku otráveného zrní.

Jedovatá dávka fosfidu zinku

Fosfid zinku je silně toxický. LD50 pro různá zvířata činí 20–40 mg/kg živé hmotnosti pro psa, 40 mg/kg živé hmotnosti pro prase, 20 mg/kg pro kozu a 8 mg/kg pro králíka. Návnada v podobě zelenohnědých granulí obsahuje 2,5 % fosfidu zinku, desetikilového psa proto může otrávit jedna polévková lžíce návnady a drůbež či divoce žijící zvířata mohou velmi snadno pozřít smrtelnou dávku. Vysoká akutní toxicita zároveň činí druhotnou otravu nepravděpodobnou, ale stát se to může, pokud pes sežere hlodavce, který má návnadu ještě v žaludku.

Co dělat, když domácí zvíře sežere jed na krysy?

Návnady v podobě na červeno obarvených zrn, červených voskových válečků nebo hranolků či různé gelové sáčky obvykle obsahují antikoagulační rodenticidy. Pokud zrovna teď váš pes něco takového sežral, nepanikařte! První pomoc je vyvolání zvracení, nejlépe po ruce je 3 % peroxid vodíku v dávce 2 ml/kg hmotnosti psa, u velkého psa do maximální dávky 60 ml. Většinou se dává prostě do účinku. Vstřebávání jedu zabraňuje také živočišné uhlí. Poté je užitečné zjistit, co vlastně pes sežral. Na krabičce od návnady je vždycky napsána účinná látka. K případným otráveným párkům či jiným dobrotám volejte policii.

Další řešení už patří do rukou veterinárního lékaře. V podstatě jsou dvě možnosti. Buď se zatím nedělá nic a po 36 a 96 hodinách se psovi odebere krev a otestuje se rychlost srážení krve, nebo se hned začne podávat vitamín K, který funguje jako protijed. První možnost je užitečná, pokud byl pes chycen při činu, hned se vyzvracel a návnada obsahovala bromadiolon, protože nemuselo k žádné otravě vlastně dojít. Jinak se radši hned začne s léčbou.

Pole ošetřené fosfidem zinku je označené výstražnými cedulemi a nejlepší je, když se tam žádné domácí zvíře vůbec nedostane. Při otravě fosfidem zinku lze totiž dělat jen velmi málo.

Příznaky otravy

Mnohem horší je, když zvíře sežere návnadu někde nepozorovaně. V tom případě nedojde k podání vitamínu K včas a projeví se příznaky otravy. Ty jsou dlouho velmi obecné a nedá se jen podle nich poznat, o co se jedná. Zvířata jsou slabá, apatická. nežerou. Někdy se objevuje svalový třes. Mohou se zadýchávat při námaze a pak i v klidu. Dušnost se vyskytuje asi u poloviny otrávených psů a je způsobená krvácením do plic. Někdy se objevuje i výtok krve z nosu nebo vykašlávání krve.

Jiná zvířata mohou krvácet do střev a krev je přítomná v trusu, jiná mají krev v moči, některá krvácí do břicha, které je bolestivé a nafouklé, může se objevit kulhání, náhlý kolaps nebo křeče.

Fosfid zinku vyvolá během několika minut až hodin zvracení krve, otok plic a celkové selhání organismu.

Léčba otravy

Otrávené zvíře potřebuje hospitalizaci na veterinární klinice nebo v nemocnici. Vyšetření dokáže odhalit poruchu srážení krve jako příčinu klinických potížía vyloučit jiné nemoci, při kterých se krev nesráží, jako je selhání jater nebo hemofilii. Podávání vitamínu K se u otrávených zvířat doplňuje transfuzí plasmy nebo plné krve.

Pokud zvíře přežije, bez následků se vyléčí. Čím dříve se zvířeti dostane pomoci, tím lepší je prognóza. Smrtelnou komplikací je souběžně probíhající onemocnění jater, protože nemocná játra nejsou schopná reagovat na podávání protijedu.

U otrav fosfidem zinku neexistuje žádný protijed. Léčba je pouze podpůrná a při menším množství zkonzumovaného jedu může být úspěšná. Pokud zvíře vydrží 24 hodin, pravděpodobně přežije.

Prevence otrav jedy na krysy

Vždycky je nejlepší, když k žádné otravě nedojde. Úmyslné otravě psů v zahradě lze zabránit obtížně, ale venku by pes měl být pod dozorem nebo nosit náhubek, pokud nekontrolovatelně žere všechno poživatelné.

Člověk, který se rozhodne použít jed na krysy k hubení hlodavců na vlastním pozemku by u toho měl trochu přemýšlet. Návnady nepatří nikam, kde se k nim může dostat domácí zvíře. Patří do nor nebo do jedových staniček. Během trávení hlodavců má být kočka zavřená doma, aby nemohla lovit otrávené hlodavce, ty je potřeba sbírat a vyhazovat. K dalšímu omezení rizika otravy domácích zvířat je dobré vybírat jedy s bromadiolonem a přeskakovat ty s brodifakumem, i když tyto jsou účinnější.

Posledním bodem k omezení otrav necílových organismů je používání jedových nástrah jen cíleně, při větším výskytu hlodavců. Jakmile přestane návnada ze staniček ubývat, tak se staničky s jedem dají pryč. K monitoringu výskytu hlodavců slouží nejedovaté dobroty v mechanických pastech.

Stránky: 1 2