Přeskočit na obsah

Plicní červivost koček

Plicní červivost koček je onemocnění kočky domácí způsobené hlísticemi nebo motolicemi, které osídlují plicní sklípky, průdušinky nebo průdušky koček. V České republice se nejčastěji vyskytují hlístice zvané plicnivky.

Přesný počet nakažených koček v Česku není známý, ale nejedná se o vzácnou nemoc. Kočky se nakazí lovem a konzumací drobných živočichů. Naštěstí většinou plicní červivost probíhá bez příznaků. Zápal plic, verminózní pneumonie, způsobují červi jen při masivní invazi, hlavně u koťat. V tom případě ale může být plicní červivost koček život ohrožujícím onemocněním.

Původci plicní červivosti

Plíce koček jsou domovem hned několika druhů červů. Většinou patří mezi hlístice a nejvíc druhů patří mezi plicnivky. Nejrozšířenějším a nejčastějším je druh Aelurostrongylus abstrusus.

To je drobný 0,5–1 cm dlouhý a zároveň velmi tenký a křehký červ. Dospělci žijí stočení v těch nejtenčích průdušinkách. Samičky kladou vajíčka, se kterých se rovnou v plicní tkáni líhnou mikroskopické larvičky, které se nechají hlenem unášet z plic ven. Nakonec je kočka vykašle a spolkne. Larvičky projdou trávicí soustavou a do vnějšího prostředí se dostávají s trusem.

Larvičky jsou velice čilé a hned pátrají po mezihostiteli, kterým jsou suchozemští plži. Může to být šnek i slimák, parazité nejsou vybíraví. Dokáží sledovat slizovou stopu plže a když ho najdou, zavrtají se mu do nohy. Tak se během dvou až pěti týdnů dále vyvíjejí, dvakrát se svlékají, ale starou pokožku zcela neodvrhují, takže zralá infekční larva L3 je obklopena dvěma ochrannými pochvami.

Kočka se může nakazit sežráním plže, ale to kočky obvykle nedělají. Pokud ale nakaženého plže sežere jiné zvíře, ať už pták nebo savec, tak se takový drobný živočich stane rezervoárovým hostitelem a larva si v nich může počkat na toho správného strávníka.

Jakmile se larvy dostanou do kočky, už pro ně není problém vycestovat ze střeva do krevního oběhu a nechat se odnést do plic, kde během 4–9 týdnů dospívají.

Plicní kapilarióza

Výrazně méně častá, nebo možná méně často zjišťovaná u koček je plicní kapilarióza, jejímž původcem je Capillaria aerophila. To je především parazit lišek, lasicovitých šelem, psů nebo ježků. Jsou to jako vlas tencí, 2,5–3 cm dlouzí červi, kteří parazitují v průdušnici, průduškách a někdy také v dutině nosní. Jejich životní cyklus je přímý, vajíčka jsou vykašlávána a polknuta a po dozrání jsou rovnou infekční a čekají na sežrání. Také mohou využít mezihostitele, kterým je v tom případě žížala.

Plicní motoličnatost

Na rozdíl od kočičí plicnivky a plicní kapilárie se plicní motolice v ČR nevyskytují. Kočka může sloužit jako definitivní hostitel dvou druhů motolic z rodu Paragonimus. P. kellicoti se vyskytuje v Severní Americe, P. westermani v Asii. Oba druhy mají dva mezihostitele, sladkovodního plže a raka nebo sladkovodního kraba. Kočka se nakazí pozřením druhého mezihostitele.

Dospělé motolice připomínají tvarem, barvou a velikostí zrnko kávy a žijí zapouzdřené v plicní tkáni.

Příznaky plicní červivosti u koček

Možná překvapivě je patogenita plicních červů koček obecně nízká. Jejich škodlivost záleží především na množství přítomných cizopasníků.

Dospělé kočky jsou proti invazi plicnivek dosti odolné a jejich imunitní systém červy po několika měsících až letech zničí. Kočka, která se neustále setkává s menším množstvím infekčních larev v potravě zjevně neonemocní, ani když je další infekční dávka velká.

Středně intenzivní infekce způsobují mírný, ale chronický kašel s výhozem, který se horší při zátěži. Další příznaky plicní červivosti jsou také nespecifické, hubnutí, zrychlené dýchání, zadýchávání se.

Nebezpečná je plicní červivost pro koťata, která jsou jednak menší, takže i menší počet parazitů výrazněji ovlivňuje plicní funkce, jednak nemají ještě zralý imunitní systém. U takových zvířat může při masivní invazi vzniknout závažný nebo i smrtelný zápal plic, verminózní pneumonie. Silné infekce jsou doprovázené i slabým průjmem, který vzniká při pronikání množství infekčních larev do střevní sliznice.

Kapilarióza rovněž většinou probíhá bez příznaků, případně jí doprovází suchý kašel, kýchání nebo sípání. Dosti neškodné jsou také plicní motolice. Plicní červivost může zkomplikovat bakteriální zápal plic a u motoličnatosti při prasknutí cysty s parazitem hrozí akutní a často smrtelný pneumothorax.

Určení diagnózy

Invaze plicnivkami se dá odhalit pozorováním larviček v trusu koček při parazitologickém vyšetření. Nejběžnější metoda, flotace, je ale málo citlivá a mnoho případů plicní červivosti koček může zůstat neodhaleno. Spolehlivější je použití larvoskopických metod. Flotace odhalí případné kapilarie. Vajíčka motolic vyžadují ještě jinou metodu, sedimentaci.

Zvířata trpící verminózní pneumonií budou mít změny typické pro zápal plic při rentgenu hrudníku, ale podle nic nejde odhalit, že příčinou je parazit. V krvi takových zvířat je většinou zvýšený počet bílých krvinek eosinofilů, kteří bojují s parazitárními invazemi. Při běžném vyšetření je však častější příčinou jejich zvýšeného množství alergie na bleší kousnutí a u kašlajících koček to často způsobuje astma.

Mnoho případů plicní červivosti pravděpodobně zůstane bez diagnózy. Pitvy koček uhynulých z jiných příčin často odhalují vystouplé šedavé uzlíky na povrchu plic, typické pro nákazu plicnivkami.

Nemoci podobné plicní červivosti

Podobně, tedy chronickým kašlem s případným hubnutím, se projevuje především astma a chronická bronchitida. Plicní tkáň mohou poškodit také larvy škrkavek při své migraci z jater do střeva a ložiskový zánět plic u koček způsobuje také srdeční červ.

Léčba

Na fotografii je krabička Dronspotu, antiparazitika pro kočky
Dnes už není problém zbavit kočku cizopasných červů. Odčervovací spot-on, tedy kapku za krk, můžete objednat online.

Léčba koček je naštěstí jednoduchá. Všechny potřebné léky vydává veterinární lékař.

Tradičně se plicní červivost koček léčí fenbendazolem, tedy nejčastěji tabletami Panacur. Ty kočka užívá každý den po dobu pěti dní při kapilarióze a 21 dní při aelurostrongylóze. Možná by v případě elurostrongylózy stačily tři dny, ale spolehlivost pak není 100 %.

Neustálý pokrok v nabídce antiparazitik způsobuje, že mimo každodenního podávání Panacuru je možné s úspěchem využít také další tablety, takové, které obsahují mylbemycin. U takových léků stačí podání jednou za 15 dní ve třech dávkách.

A nakonec plicnivky i kapilarie spolehlivě řeší všechny dostupné spot-ony pro kočky s odčervovacím účinkem. Ty léky, které obsahují i prazikvantel, fungují i na motolice.

Loading

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 4 Průměrně: 3]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *