Psinka

8 minut k přečtení

Psinka je nakažlivé onemocnění psů, fretek a masožravých kožešinových zvířat. Je to vážná nemoc, která může způsobit smrt nebo trvalé následky. U psa však někdy probíhá i jako lehčí onemocnění doprovázené kašlem a zánětem spojivek či průjmem, ze kterého se zvíře zcela uzdraví. Psinka fretek je naproti tomu prakticky vždy smrtelná.

V populacích neočkovaných psů způsobuje každých deset až dvacet let epidemie, přičemž poslední taková epidemie psinky byla v České republice v roce 1990–1992, kdy onemocnělo 40 % všech psů.

V současnosti je očkování proti psince běžnou součástí vakcín „proti psím nemocem“, značná část psů je proto imunní a psinka se jako epidemie šířit nemůže. Proti nemoci se očkují také fretky. Nemoc se ale může objevit u divoce žijících lišek.

Vnímavá zvířata

Psinkou se mohou nakazit šelmy psovité, kromě psa tedy i vlk a liška, lasicovité šelmy, kromě fretky i kuny, lasice, norci či jezevci, dále panda červená, mýval, velké kočkovité šelmy, medvědi, tuleni nebo delfín.

Člověku žádné nebezpečí nehrozí a na jiná domácí zvířata kromě psů a fretek se nemoc také nepřenáší.

Příčina nemoci

Psinku způsobuje Morbillivirus, velký obalený RNA virus, který je příbuzný lidskému viru spalniček. Stejně jako spalničky je také psinka velice nakažlivá. Virus nepřežívá vyschnutí a vyšší teploty, v létě mimo nemocné zvíře proto dlouho nevydrží.V zimě, když je teplota venku kolem nuly, si udrží infekčnost několik týdnů. Při teplotě –24 °C zůstane živý až pět let. Ve vyloučených sekretech z nemocného zvířete je nebezpečný minimálně 20 minut.

Šíření psinky

Psinka je silně nakažlivá kapénková infekce, zdravé zvíře se nakazí kontaktem se zvířetem nemocným a jeho různými tělními výměšky. Virus je přítomný ve všech exkretech a sekretech nemocného zvířete.

Vylučování viru začíná už před prvními příznaky nemoci a může pokračovat ještě 3 nebo 4 měsíce po infekci. Aby to nebylo málo, jen asi polovina nakažených psů onemocní zjevně psinkou. Ostatní jen vylučují virus, aniž by na nich bylo cokoliv poznat.

Průběh onemocnění u psa

Jakmile se virus psinky dostane na sliznici horních cest dýchacích, začne se rychle množit. Nemnoží se ale na buňkách sliznice, ale v bílých krvinkách, které virus roznesou do krčních mízních uzlin a do mandlí.

Druhý až čtvrtý den po infekci pokračuje množení viru v bílých krvinkách, především v tzv. CD4+ lymfocytech, které po infekci odumírají. Stejný druh bílých krvinek ničí u člověka virus HIV. Virus poškozuje nejen bílé krvinky v uzlinách a mandlích, ale i ty ve slezině a ve stěně žaludku a střev.

U nemocného psa objeví přechodná zvýšená teplota, která často unikne pozornosti. Virus následně proniká do krve a lavinovitě se šíří do celého těla. V druhé fázi infekce napadá a ničí kromě bílých krvinek taky buňky sliznic a buňky nervové.

Formy psinky u psů

Co se stane potom, záleží na virulenci viru a na tom, jak dobře se organismus dokáže s infekcí vypořádat. U silných jedinců, kteří dokážou zmobilizovat svůj imunitní systém, se nestane vlastně nic. Ke zjevnému onemocnění psinkou nedojde a virus je často do 14 dní po infekci úplně zlikvidován.

U psů, kteří sice zabojují, ale ke zničení všech virů to nestačí, se psinka již rozvine jako klinicky zjevná choroba, ale s lehčím průběhem. Jiní psi mohou zvládnout prvotní atak nemoci, ale nedokáží zcela eliminovat virus z organismu a budou trpět chronickou psinkou.

Zvířata, která se s nákazou vyrovnat nedokáží vůbec, nezabrání masivnímu šíření viru všude po těle a do 14 dní od infekce se u nich objeví celkové onemocnění, které často končí smrtí.

Věková predispozice k psince

Nejčastější je psinka u neočkovaných štěňat mezi 36 měsíci stáří, riziko stoupá také u psů starších osmi let. Když se virus dostane do populace neočkovaných psů, onemocní psi bez ohledu na věk a úmrtnost je poměrně velká, až 50 %.

Jak se u psa psinka projevuje

Protože psinka je celkové onemocnění, může dojít k poškození jakéhokoliv orgánu v těle. U jednoho psa se ale nemusí objevit všechny možné příznaky, spíš má jeden pes převážně onemocnění dýchacích cest, jiný hlavně průjem a zvracení, třetí trpí postižením kůže. Jednotlivé formy také mohou přecházet jedna v druhou.

Při psince pes nemusí mít horečku.

Postižení dýchací soustavy

Na fotografii je detail nosu psa, který trpí hlenohnisavým výtokem a jeho nosní houba je suchá a rozpraskaná.
Výtok z nosu u psa trpícího psinkou. Nosní houba je suchá a hrubá.
Zdroj: Wikimedia Commons

Zánět sliznic dýchacích cest se projeví jako nachlazení a kašel, které je nerozpoznatelné od prudčeji probíhajícího psincového kašle.

Pes nemá chuť k jídlu, má horečku, teče mu z očí a z nosu a trpí suchým kašlem. Protože psinka poškozuje imunitní systém, nemoc může snadno komplikovat druhotná bakteriální infekce. Vodnaté výtoky z očí a nosu přejdou ve výtoky hnisavé a vyloučený není ani rozvoj bakteriálního zápalu plic.

Postižení trávicí soustavy

Pokud psinka napadne sliznici střeva, zánět střev se projevuje nechutenstvím, zvracením, průjmem, při těžkém průběhu dehydratací.

Postižení kůže a zubů

Při psince se ve slabinách a na břiše se může objevit spalničkám podobná vyrážka tvořená červenými pupínky, které se vlivem bakteriální kontaminace změní v malé praskající vřídky. Při onemocnění štěňat s ještě neprořezanými zuby virus sklovinu na některých místech zničí a výsledkem je nepravidelný povrch zubu, tzv. psinkový chrup.

Nervová forma psinky

Psinka je zhoubná především svojí schopností infikovat a ničit nervovou tkáň. Postižení centrální nervové soustavy se objevuje až u 30 % nakažených psů. Příznaky poškození mozku se mohou objevit hned z počátku onemocnění společně s dalšími příznaky psinky nebo až poté, co pes psinku zdánlivě překonal. Navíc nervová forma může postihnout i psa, u kterého se jiné příznaky psinky vůbec neobjevily.

Příznaky poškození CNS jsou progresivní, zhoršují se v čase. Pokud pes nervovou psinku přežije, má vždy trvalé následky. Pes může trpět záchvaty křečí podobajících se epileptickým záchvatům, třesem nebo mimovolnými svalovými záškuby či naopak ztuhlostí svalů. Může ho trápit potácivá chůze nebo zcela ochrne. Mezi další možné následky nervové psinky patří demence nebo nutkavý pohyb do kruhu. Postižení čichového nervu vede k trvalé ztrátě čichu.

Infekce během březosti

Infekce březí feny se přenese na nenarozená štěňata. Výsledkem je potrat, porod mrtvých štěňat nebo se u štěňat v prvních týdnech života objeví příznaky poškození mozku.

Poškození imunitního systému

Psinka způsobuje přechodnou, ale hlubokou a déletrvající imunosupresi, oslabení imunitního systému. Otevírá tím dveře oportunním infekcím. Nejčastější je infekce bakterií Bordetella bronchiseptica s následným rozvojem zápalu plic, ale příležitosti mohou využít i jiní původci onemocnění, jako jsou salmonely, toxoplasma nebo trudník psí.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat

Stránky používají cookies. Předpokládáme, že vám to nevadí. Souhlasím