Srdeční červivost

by MVDr. Tereza Ježková
12 minut k přečtení

Srdeční červivost, neboli srdeční dirofilarióza, je nemoc způsobená cizopasnými hlísticemi, které osídlují plicní tepny psů, koček a fretek. Větší množství červů zasahuje i do pravého srdce.

Srdeční červi se vyskytují v tropických, subtropických a teplých mírných oblastech Země, přičemž severní výskyt nemoci v Evropě se vlivem změn klimatu posouvá na sever. Sporadické autochtonní záchyty, to znamená u psů, kteří necestovali do zahraničí, pochází už i z Jižní Moravy.

Průběh nemoci je u různých druhů různý. Srdeční červivost relativně nejméně škodí psovi, u kterého může menší množství červů parazitovat bez vzniku onemocnění, větší počet způsobuje chronické pravostranné srdeční selhání. U koček se srdeční červivost projevuje hlavně postižením plic, u fretek zase kvůli jejich malé velikosti i jeden jediný červ může bránit proudění krve natolik, že způsobí akutní kolaps.

Vlasovec psí

Vlasovec psí v srdeční komoře psa
Pitevní nález psího srdce, dospělí vlasovci v srdeční komoře.
Zdroj: Wikimedia Commons

Srdeční červivost způsobuje jeden konkrétní druh parazita. Je to hlístice vlasovec psí, latinsky Dirofilaria immitis. Dospělý vlasovec je tenký šedobílý červ nápadný především svou velikostí. Má oddělené pohlaví, samičky dorůstají délky 25–30 cm, samečkové jsou 12–20 cm dlouzí. Dospělí vlasovci žijí v plicních tepnách, pokud je přítomno víc červů, často zamotaní do sebe ve shluku červů. Při značném množství přítomných parazitů u psů nebo u fretek přecházejí červi i do pravé srdeční komory, do pravé síně a nebo až do dutých žil.

Životní cyklus vlasovce psího je nepřímý. Samičky jsou živorodé a kladou přímo do krve hostitele živé larvy zvané mikrofilárie. Ty jsou mikroskopické a cirkulují v krvi, mohou žít až dva a půl roku, ale dále se nedokáží vyvinout bez hmyzího vektora, kterým je komár. Když se do nového hostitele dostanou mikrofilárie přímo, třeba průchodem přes placentu nebo krevní transfuzí, ve vývoji nepokračují.

Role komára v šíření srdeční červivosti

Larvy vlasovce jsou značně nevybíravé co se komára-přenašeče týče. Jako vektor slouží přes 70 různých druhů komárů a to z rodů Aedes, Anopheles Culex. Takoví komáři jsou rozšíření prakticky po celém světě včetně České republiky.

Do komára se mikrofilárie dostanou při sání. Komár není jen mechanický přenašeč, je plnohodnotným mezihostitelem. Mikrofilárie pokračují ve vývoji v malpigických trubicích komára, což jsou jakési hmyzí ledviny. Dvakrát se svlékají a přeměňují se v infekční larvu L3.

Celý vývoj v komárovi je závislý na teplotě. Při průměrné denní teplotě 30 °C je dokončený za osm dní, při 18 °C to trvá asi měsíc a pokud poklesne teplota pod 14 °C, vývoj se zastaví, dokud teplota zase nestoupne. Larvy ale neuhynou, v těle komára s ním mohou přezimovat.

Jakmile je vývoj dokončený, L3 se přesouvá do sosáku komára a přelézá do nového hostitele při dalším sání.

Teplotní požadavky larev uvnitř komára omezují výskyt srdeční červivosti v chladnějších oblastech Země a jsou příčinou sezónního výskytu infekčních komárů na mnoha dalších místech světa.

Vývoj larvy v novém hostiteli

L3 po získání hostitele ještě nemíří do srdce. Naopak, zůstává na místě komářího štípnutí a během několika dní se svléká a přeměňuje na larvu L4. L4 je parazit podkoží, migruje ve tkáních trupu a břicha. Toto období vývoje trvá 2–3 měsíce. Teprve po dalším svlékání červi pronikají do žil a nechávají se krví unášet do pravého srdce a  dále do plicních tepen. To jsou jen několik centimetrů dlouzí. Dospívají pomalu. Oplodněná samička začne klást mikrofilárie až šest měsíců po infekci. Na druhou stranu jsou to dosti dlouhověcí červi, v psovi může žít až pět let.

Srdeční červivost u psa

Pes a psovité šelmy jsou přirozeným hostitelem vlasovce psího. V psovi žijí dospělí vlasovci nejdelší dobu, může jich hostit největší počet a z domácích šelem je srdeční dirofilarióza nejčastější právě u psa.

Velmi často probíhá dirofilarióza u psa zcela bez příznaků. Ještě asi 25 dospělců nemusí být příčinou jakéhokoliv onemocnění. 50 a více vlasovců už hostiteli způsobuje vážné zdravotní potíže, ale pořád spíše chronického rázu.

Parazité totiž žijí přednostně v plicních tepnách, nejradši mají tepny, které zásobují krví zadní plicní laloky. Sám o sobě červ výrazněji nepřekáží toku krve, ale stěnu cév přítomnost cizopasníků dlouhodobě dráždí. Výstelka cév zesiluje a skládá se v jakési klky, které snižují průsvit tepen, celý průběh cév se zkřivuje, jejich průměr se zvětšuje a v jejich okolí vzniká otok. Fibróza plicních tepen může přecházet i na tkáň samotných plic a spustit rozvoj plicní fibrózy. Zvyšuje se také odpor a krevní tlak v plicním řečišti, což chronicky přetěžuje pravou polovinu srdce. Ta reaguje zesílením svých stěn a už během devíti měsíců je přítomná hypetrofie pravé srdeční komory. Časem může srdce začít selhávat.

Na živé cizopasníky imunitní systém psa téměř nereaguje, jiná situace však nastane, pokud nějaký dospělý červ uhyne. Smrt několika červů najednou může spustit tak prudkou alergickou reakci, že pes náhle zkolabuje a zemře. Některá zvířata také reagují přecitlivěle i na přítomnost živých červů a v tom případě onemocní chronickým zápalem plic alergického původu.

I pokud umírají červi po jednom, vadí tím, že jejich mrtvá těla jsou unášena proudem krve do menších a menších plicních tepen, až nakonec nějakou ucpou a dojde k tromboembolii a infarktu plicní tkáně. Zánětlivá reakce časem mrtvého parazita zlikviduje a odstraní a jednotlivé infarkty plic mohou proběhnout bez povšimnutí, ale místa se hojí jizvu a dlouhodobě to nevratně poškozuje plíce i plicní krevní oběh.

Akutní dirofilarióza

Zvláště u silně začervených psů, kteří hostí značné množství červů, se klubko červů může dostat do pravého srdce i do dutých žil. V srdci a žilách může v tom případě být i 100 jedinců. Rozvíjí se akutní dirofilarióza, syndrom vena cava.

To je vážné, život ohrožující onemocnění. Může dojít k úplnému ucpání duté žíly, což je největší žíla přivádějící krev z těla do srdce. Následuje kolaps a během několika málo dní smrt na akutní selhání jater, ve kterých se náhle nahromadí krev.

I když se dutá žíla úplně neucpe, červi brání průtoku krve plicními tepnami a zvyšují odpor, který musí vykonávat pravé srdce. Navíc v samotné komoře a pravé síni jsou parazité, kteří brání správné funkci trojcípé chlopně. Pravá polovina srdce akutně selhává a není schopné odčerpávat krev z tělních žil.

Navíc červené krvinky, které se proplétají masou parazitů, se tím poškozují a rozpadají se. V tomto případě také nastává kolaps a šok doprovázený žloutenkou, v břiše se hromadí tekutina a v moči je přítomné červené krevní barvivo, takže je tmavá. K srdečnímu selhání rychle přistupuje selhání jater, ledvin a DIC, to znamená porucha srážení krve.

Příznaky srdeční červivosti u psů

Jak již bylo řečeno, menší množství parazitů nemusí způsobovat u psa onemocnění a takových případů je většina.

Pokud se objeví klinické příznaky, je to nejčastěji vlhký kašel, který se objevuje nebo se zhoršuje při zátěži. Příznaky nemoci se postupně, pomalu a plíživě zhoršují. Psi mohou zvýšené zátěži zrychleně nebo těžce dýchat, nemají výdrž, rychle se unaví nebo mohou dokonce i omdlévat. Časté je také postupné hubnutí a zhoršená kvalita srsti.

Tromboembolie se projevuje akutním záchvatem dušnosti.Může dojít k prasknutí plicních tepen a pes vykašlává krev nebo vlasovce.

Je-li srdeční červivost už spojená se dekompenzovaným selháním pravého srdce, prudce se sníží výkonnost psa, chronické hromadění krve v játrech způsobí jejich zvětšení a cirhózu a pes trpí vodnatelností břicha.

Syndrom vena cava je závažná komplikace srdeční dirofilariózy psů a projevuje se náhlou velkou slabostí, ztrátou chuti k jídlu, dušností, rychlým hubnutím, žloutenkou, tmavou močí, zavodněním břicha a selháním srdce, jater a plic.

Alergický zápal plic způsobuje chronický kašel a ztížené dýchání doprovázené hubnutím a nechutenstvím.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat

Stránky používají cookies. Předpokládáme, že vám to nevadí. Souhlasím