Přeskočit na obsah

Střevní koronaviróza koček

Střevní koronaviróza koček je běžná, silně nakažlivá střevní nákaza koček. Typickým příznakem krátkodobý průjem, u mnoha zvířat infekce proběhne skrytě. Nemoc je významná především tím, že stejný virus za určitých podmínek může způsobit smrtelnou infekční peritonitidu, FIP.

Příčina nemoci

Střevní koronavirózu koček způsobuje virus z čeledi Coronaviridae. Označuje se jako FCoV. Koronaviry jsou velké, obalené RNA viry. FCoV patří do rodu Alphacoronavirus, společně s příbuznými viry, kterými je především psí střevní koronavirus CCoV a prasečí koronavirus TGEV nebo koronavirus fretek. Se střevním psím koronavirem je kočičí koronavirus v tak blízké přízni, že kmeny typu II kočičího koronaviru vznikly rekombinací typu I a viru CCoV.1 CCoV se navíc může přímo přenášet na kočky a způsobovat u nich střevní onemocnění podobné tomu, které vyvolává FCoV.

Mezi kočkami je rozšířenější typ I, ale typ I a typ II se vzájemně příliš neliší ve svém patogenním působení, způsobují stejné příznaky a oba dokáží vyvolat nemoci FIP.2

FCoV tvoří mnoho různých kmenů, variant a mutantů s různou patogenitou a to i v průběhu infekce, přímo v hostitelském organismu.3 Je možné i superinfekce, tedy stav, kdy je jedna kočka nakažena více variantami viru zároveň.4 V zásadě se ale FCoV dělí na kmeny avirulentní, které se také označují jako FECV a které jsou střevními koronaviry koček v užším slova smyslu, a na kmeny virulentní, FIPV, což jsou viry způsobující FIP.5

Likvidace kočičího koronaviru z prostředí

Ve vnějším prostředí je FCoV středně odolný, při pokojové teplotě většinou přetrvává po dobu jednoho až dvou dnů.6V trusu při ledničkové teplotě si ponechává infekčnost po dobu 60 hodin.7 Za příhodných podmínek, v suchých výměšcích, se ale doba přežití může prodloužit až na sedm týdnů.8

  • Virus spolehlivě ničí vysoké teploty (30 min při 75 °C)
  • Nepřežívá nízké ani velmi vysoké pH (< 5 a > 11)
  • K dezinfekci se dají použít všechny běžné dezinfekční prostředky a mýdlo9

Střevní koronaviróza koček je nemoc pouze koček domácích

Na jiná zvířata nebo na člověka se nepřenáší.11 Mezi kočkami je to běžné onemocnění.

Podíl všech koček, které mají protilátky proti nemoci12
Podíl nakažených koček z domácností s více kočkami13
Přirozeně rezistentní kočky14

Přenos nákazy

FECV je neobyčejně nakažlivý. Nakažené kočky začínají virus vylučovat trusem už tři dny po infekci.16 Virus může být přítomen také ve slinách.17

  • Nemoc se přenáší rychle přímým oronazálním kontaktem
  • Běžný je nepřímý přenos jakýmikoliv předměty znečištěnými trusem
  • Významným objektem přenosu jsou kočičí záchodky sdílené mezi více kočkami.18

Bez ohledu na případné klinické příznaky je kočka infekční velmi dlouho, primární infekce trvá 7–⁠18 týdnů.19 V této době je zvíře nejvíc nakažlivé.

Při zavlečení nemoci do chovu s více kočkami se nakazí naprostá většina z nich.20 Výjimku budou tvořit přirozeně rezistentní kočky, těch je v populaci 5–⁠10 %.21

Po infekci nevzniká ochranná imunita a opakované infekce jsou možné, průběh je podobný jako poprvé.22

Nakažlivost je vyšší u koťat a nemocných koček

Nakažená koťata vylučují větší počet virových částic než kočky starší a dospělé23 a veliký vliv má také případná infekce virem FIV. FIV pozitivní kočky do prostředí uvolňují 10–⁠100krát větší množství FCoV.2425

Nelze podceňovat ani účinek stresu, příjem do útulku může u kotěte znásobit množství vylučovaného viru až milionkrát.26

Průběh nemoci

Střevní koronaviróza je typický příklad nemoci, která je vysoce nakažlivá, široce rozšířená, avšak její nebezpečnost je malá. Koťata se mohou nakazit už od svých matek v asi třech týdnech věku, obvykle se ale nakazí později, až ve věku asi 9 týdnů.27

Právě koťata jsou věkovou kategorií, kde se nejčastěji objevují klinické příznaky nemoci: Mírný průjem typu tenkého střeva, trvající nejčastěji 2–4 dny.28 V trusu se může objevit hlen nebo krev. Jen příležitostně nemoc doprovází zvýšená teplota, nechutenství, netečnost a zvracení.30

U některých koťat je průběh vleklejší, průjem přetrvává týdny nebo měsíce a doprovází jej hubnutí.31 V chovatelských stanicích na sebe střevní koronaviróza může upozornit nevyrovnaným vzrůstem odstavovaných koťat.32

Dlouhodobé bacilonosičství

Viditelná nemoc spontánně mizí, přetrvává ale vylučování viru trusem. Asi 70 % koček se po uplynutí několika měsíců zcela uzdraví,33 jiné se stanou dlouhodobými vylučovatelkami viru buď trvale, nebo střídavě. V persistentní infekci přechází střevní koronaviróza asi ve 13% případů.34 Vylučování viru může být u některých koček i doživotní.35

Výše napsané platí pro onemocnění způsobení FeCoV I. typu, typ II FeCov persistentní infekci nezpůsobuje a vylučování ustává po několika málo týdnech.36

Zvláštností je, že persistentně infikované kočky málokdy onemocní FIP. Trvalé nosičství je na první pohled nijak neomezuje, jen u některých se může časem rozvinou chronický průjem typu tlustého střeva spojený s inkontinencí stolice.37

Diagnostika

Virus v trusu nakažených koček je možné odhalit pomocí metody RT-PCR.39 Přímý průkaz viru má však i své limity: přítomnost koronaviru v trusu ještě neznamená, že střevní koronaviróza koček je příčinou průjmu u toho daného zvířete a negativní výsledek vyšetření ještě neznamená, že vyšetřovaná kočka není střídavou vylučovatelkou (a že nebude zdrojem viru v budoucnu).

Kočky, které se setkaly s virem, mají také obvykle v krvi protilátky proti FCoV. Toto vyšetření není schopné odlišit protilátky proti FECV a protilátky proti FIPV a nemá žádnou hodnotu ani v předpovídání případného rozvoje FIP.40 Nicméně kočky s titry 1:100 a vyšším obvykle vylučují virus trusem a kočky s titry 1:25 a níže spíš vylučovatelkami nejsou.41

Podobně projevujících se onemocnění je mnoho, u koťat především panleukopenie, která probíhá obvykle mnohem prudčeji, střevní parazitózy (začervení, izosporóza, trichomoniáza), cizí těleso v trávicím traktu či netolerance krmiva.42

Léčba

Střevní koronavirózu koček je lehké onemocnění, které samo odezní a nepotřebuje buď žádnou léčbu, nebo jen léčbu podpůrnou (teplo, snadno stravitelná dieta, případně hladovka a infuzní terapie).

Bezpříznakové vylučování viru nelze léčit.

Prevence

V uzavřeném prostoru s více kočkami se koronaviróza snadno a rychle šíří a dříve či později dojde k nákaze téměř všech přítomných koček. Nejlepší prevencí je chovat jednu kočku, případně více koček ale ve stabilní skupině. Proti šíření nemoci a omezení infekčního tlaku působí především hygiena kočičích toalet a jejich dostatečné množství.

Chovatelské stanice je možné ozdravit opakovaným testováním koček a oddělením vylučovatelek viru až do doby, kdy přestanou být infekční. Koťata od infekčních matek je možné udržet zdravé časným odstavem asi v pěti nebo šesti týdnech věku (do té doby je před infekcí chrání mateřské protilátky).43

Ochrana koček v útulcích je obtížná. Základem by měla být úzkostná hygiena, karantény, omezení stresu a oddělení od psů (k zabránění přenosu psího koronaviru).44 Lepší je oddělit kočky po jedné nebo do malých stabilních skupin (max 3–4 kočky).45

Střevní koronaviróza koček a FIP



Virulentní FIPV kmeny mají změněný tropismus a dávají přednost replikaci v makrofázích, jednom z druhů bílé krvinky. Tím ztrácí schopnost snadno se šířit do vnějšího prostředí, ale o to snadněji se rozšiřují do organismu a mohou vyvolat FIP.

Jak přesně se z avirulentního nakažlivého viru stane virulentní ale obtížně přenosný virus není zcela jasné. Nejvíce uznávaná je hypotéza vnitřní mutace, která přeměnu vysvětluje náhodným nahromaděním mutací koronaviru v dané infikované kočce.46

Riziko mutace ve virulentní virus47
Rozvoj FIP48

Co zvyšuje riziko mutace ve FIPV

Pravděpodobnost takové mutace je vyšší při oslabení imunitního systému stresem nebo jinými nemocemi, jako je FeLV nebo onemocnění dýchacích cest,49 u koček mladších než 6 měsíců,50 a všude tam, kde žije větší počet koček, mezi které se neustále dostávají nové mladší kočky. Tam totiž dochází k neustálému kolování střevních koronavirů různých variant a kmenů, které se mezi sebou mohou rekombinovat.

Druhá hypotéza hovoří o odlišných virulentních a avirulentních kmenech, které kolují kočičí populací a FIP podle této teorie vzniká infekcí vnímavé kočky virulentním kmenem z prostředí.51

V obou případech má zásadní vliv genetické založení a individuální nastavení imunitního systému u konkrétní kočky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *