Léčba toxokarózy
Vyrábí se velké množství odčervovadel určených pro psy a kočky. Většina z nich obsahuje kombinaci několika účinných látek a kromě škrkavek působí také proti dalším cizopasným hlísticím a proti tasemnicím. Obvykle ale působí dobře pouze proti škrkavkám ve střevě zvířete. Účinek na migrující larvy je mnohem slabší a neexistuje způsob, jak zničit zapouzdřené larvy. Navíc odčervovací přípravky nemívají prodloužený účinek, nefungují jako ochrana před další infekcí. Proto se zvířata ošetřují opakovaně.
Je užitečné střídat jednotlivé účinné látky, aby nedošlo k rozvoji rezistence.
Odčervení štěňat
Více informací naleznete v článku Odčervení psů
Nejnebezpečnější jsou škrkavky pro štěňata, která se narodí s larvami škrkavek. Proto je jejich ošetření nejdůležitější část boje se škrkavkami. Je důležité je odčervit dřív, než škrkavky získané přes placentu dospějí a zamoří odchovnu vajíčky.
Štěňata se vždy odčervují společně s matkou. Poprvé se odčervují už ve věku 10–14 dní. Pak je třeba odčervení opakovat každých 14 dní a to až do tří měsíců věku.
Zabránit nákaze štěňat přes placentu je obtížné. Většinu probuzených larev zničí každodenní podání odčervovadla fenbendazolu feně od 40. dne březosti až do 14. dne po porodu. Nefunguje to ale tak dobře jako v případě prevence přenosu červa měchovce psího. Experimentálně přenosu brání také opakovaná injekce ivermektinu nebo moxidektinu v poslední třetině březosti. V praxi se to nedělá a odčervují se až narozená štěňata.
Odčervení koťat
Více informací naleznete v článku Odčervení koček
Koťata se škrkavkami obvykle nakazí až během odstavu nebo až po něm. Jejich časné odčervení není tak nutné jako u štěňat. Nejdříve se odčervují ve třech týdnech věku. Většinou stačí první odčervení provedené ve čtyřech až šesti týdnech věku s opakováním každé tři týdny až do čtyř měsíců věku.
Odčervení viditelně začervených štěňat a koťat
Mláďata se odčervují obvykle pastou nebo suspenzí. Pokud už je nějaké štěně nebo kotě zjevně začervené, nebo by silně začervené být mohlo – například nalezenci neznámého původu či ze špatných chovatelských podmínek – je důležité použít takové látky k prvnímu odčervení, které parazity nezabijí, ale jen ochromí a ti pak vyjdou se stolicí ven.
Uhynulé škrkavky totiž vypouštějí ze svých těl látku zvanou askaridin, která funguje jako neurotoxin a může způsobit křeče nebo epileptické záchvaty.
Odčervení dospělých psů
Dospělé psy je možné buď odčervit 1–2x ročně, nebo ještě lépe 1x ročně udělat rozbor trusu a odčervit je pouze, je-li to nutné. U dospělých psů škrkavky dospívají zřídka.
Odčervení dospělých koček
Bytové kočky, které byly správně odčervené jako koťata, mají málo příležitostí k opětovné nákaze a rovněž jim stačí 1x ročně provedené vyšetření trusu.
Jiná situace je u koček, které chodí ven. Ty je kvůli škrkavkám a tasemnicím, které získávají požíráním hlodavců a jiných drobných tvorů, třeba odčervovat každé tři měsíce. K odčervení koček naštěstí existuje mnoho různých preparátů, nejen tablety, ale i několik značek past a dále kapky za krk, takže odčervit je možné každou kočku, včetně těch nejdivočejších.
Prevence toxokarózy
Prevence škrkavčitosti je obtížná. Vajíčka škrkavek obecně špatně přežívají v kočičích záchodcích, protože tam rychle vyschnou. Jiná situace je venku.
Vajíčka škrkavek dlouhodobě přetrvávají v půdě. Jakékoliv místo, kde se venčí větší množství zvířat, se dříve či později promoří vajíčky. Velký problém může vzniknout ve větších chovech ve výbězích, v kotcích s hliněnou podlahou nebo při držení psů na řetězu a vůbec všude tam, kde nedochází k častému odklízení psích výkalů a ty se stávají součástí hlíny.
Dekontaminace není jednoduchá. U psů je základem časté odstraňování jejich trusu! Vnitřní prostory a kotce s podlahou se nejlépe čistí tak, že po pečlivé mechanické očistě (kartáčem, vysokotlakým čističem) přichází ke slovu 1% roztok chlornanu sodného. Ten zbaví vajíčka škrkavek lepkavého obalu – ale neničí je. Další čištění ale vajíčka smyje. Vajíčka ničí také teploty překračující 60 °C.
Psí výběhy se sanují přístupem slunečního světla, přerytím a ponecháním půdy k vyschnutí, ještě lépe odstraněním vrchní části půdy a navezením štěrku. Pro dlouhodobé používání jsou lepší zpevněné výběhy s betonovým nebo asfaltovým povrchem, který vysychá, výkaly se dají celé uklidit a dá se to čistit wapkou.
U koček, které chodí ven, nejsou problémem až tak výkaly s vajíčky škrkavek, ale lov a požírání kořisti. Tomu se dá zabránit pouze zakázáním volného výběhu. Proto je základ odčervování zvířat.
Larvární toxokaróza
Většina případů larvární toxokarózy člověka je způsobená larvou škrkavky psí. Je to překvapivě častá nemoc, která se ale většinou nijak nápadně neprojevuje. Protilátky proti škrkavkám jako důkaz přítomnosti zapouzdřených larev má v ČR 10–15 % lidí. Ve vyspělých zemích patří toxokaróza mezi vůbec nejčastější nemoci způsobené hlísticemi u lidí.
K nákaze dochází buď přímo vajíčky nebo konzumací jiného ne zcela tepelně upraveného rezervoárového hostitele: hovězího, jehněčího, králičího nebo drůbežího masa. Člověk se toxokarózou může nakazit všemi způsoby, jako vzniká nákaza toxoplasmózou, tedy špinavýma rukama, u dětí pojídáním půdy nebo písku, pojídáním neomyté zeleniny. Ve větším riziku jsou proto lidé, kteří vlastní zahrádku i psa.
Larvy se zapouzdřují v játrech, plicích, srdci nebo napadají oční sítnici nebo i mozek. Příznaky nemoci jsou ale nepříliš časté. Viscerální larva migrans jako nemoc dětí doprovázená zvětšenými játry, horečkou, bolestí břicha a sípavým dechem je vyloženě vzácná. Slavnější a častější je postižení sítnice, většinou na jednom oku.
Vůbec nejčastěji jsou však příznaky larvární toxokarózy, pokud se objeví, velice neurčité. Mezi možné projevy patří slabost, nechutenství, horečka, bolesti hlavy, břicha nebo svalů, poruchy spánku nebo různé projevy alergií, astma, kopřivka, vyrážka nebo svědění kůže. V krvi bývá zvýšené množství bílých krvinek eosinofilů, které bojují s parazitární infekcí.
Přítomnost larev škrkavek se dá odhalit snadno testem z krve. Různé bylinné přípravky nebo odčervovadla určená pro psy pro nějaké přeléčení naslepo vůbec nefungují, protože většina tablet pro psy je nadávkovaná na likvidaci střevních parazitů u psa a účinek na larvy ve tkáních je malý nebo žádný.
Larvární toxokarózou spojenou s infekcí psí škrkavkou mohou trpět také zvířata. U koček může taková nemoc vypadat podobně jako lidská viscerální larva migrans. U prasete mohou larvy psích a kočičích škrkavek způsobit na játrech mléčné skvrny nerozeznatelné od těch způsobené škrkavkou prasečí.
