Virová hepatitida kachen je akutní, velmi nakažlivá choroba kachňat, doprovázena jejich hromadným hynutím. Průběh nemoci je velmi rychlý, kachňata hynou během několika hodin, před smrtí se objevují plovavé pohyby končetin. Kromě kachňat kachny domácí se mohou onemocnět také mulardi.
Původce
Původcem virové hepatitidy je virus. Nejčastěji je to Avihepatovirus z čeledi Pikornaviridae, který je nejrozšířenější a nejvíce patogenní. Kromě Avihepatoviru úplně stejné příznaky způsobují také dva různé viry z rodu Astrovirus.
Avihepatovirus dlouhodobě přežívá ve vnějším prostředí a je poměrně odolný k běžně používaným dezinfekčním prostředkům. Je to malý, neobalený virus, rezistentní k tukovým rozpouštědlům. Ničí jen formalin, 5% chlornan sodný, koncentrované alkoholy, 2% louh sodný a virucidní dezinfekční prostředky s prokázanou účinností na neobalené viry.
Přenos
Virová hepatitida kachen je vysoce nakažlivá choroba. Rezervoárem viru a zdrojem infekce pro domácí kachny jsou volně žijící vodní ptáci a potkani. Nakažená zvířata vylučují virus trusem až osm týdnů.
Přenáší se rychle z jednoho jedince na druhého přímým kontaktem, vzduchem i nepřímo kontaminovaným krmivem nebo vodou.
Vnímaví hostitelé
Onemocnět mohou kachňata kachny domácí a mulardi, kříženci kachny domácí a pižmovky, ve věku do sedmi týdnů. Poté nastupuje věková rezistence a u dospělých ptáků probíhá bez příznaků.
Nemoc byla popsána také u pižmovky, u které způsobila zánět mozku a slinivky. Experimentálně se zdařila infekce housat, krůťat, kuřat bažantů, křepelek a perliček.
Průběh nemoci
Čím mladší jsou nakažená kachňata, tím je průběh nemoci těžší. Při infekci v první týdnu věku může být úmrtnost až 100 %, později klesá k 50 %. Astrovirová infekce je poněkud méně nebezpečná, s mortalitou, která zřídka přesahuje 30 %. Inkubační doba je 18–48 hodin dlouhá.
Průběh nemoci je velmi rychlý. Kachňata jsou apatická, slabá a během několika hodin uléhají na hrudní kost nebo na bok. Pak se objevují se křečovité plovací pohyby běháků, kachňata leží s hlavou zvrácenou dozadu a během několika minut hynou.
Zobák a kůže končetin mohou mít namodralou barvu. Zvířata, která nemoc přežila, mohou dále růst pomalu.
Diagnostika
Klinický obraz a zvláště pak pitevní nález jsou poměrně charakteristické. Játra uhynulých kachňat jsou výrazně zvětšená a pokrytá krváceninami, které mohou mít velikost od špendlíkové hlavičky až po skvrny s průměrem až jeden centimetr. Zvětšená může být také slezina a ledviny.
Nemoc se potvrzuje laboratorními metodami, izolací viru nebo jeho detekcí metodou RT-PCR.
Podobná onemocnění
Podobnou nemocí je herpesvirová enteritida, která hubí i starší a dospělé kachny. Dále je třeba vyloučit ptačí chřipku.
Neinfekčních příčin křečí a hynutí kachňat je několik, otravy včetně otrav mykotoxiny z plesnivého krmiva nebo encefalomalacie způsobená nedostatkem vitamínu E.
Prevence
Prevence nákazy je odchov kachňat odděleně od dospělých zvířat, v uzavřených odchovnách kam nemají přístup ani divoce žijící ptáci, ani potkani.
Existuje také vakcína, očkují se kachňata bezprostředně po vylíhnutí.
