Vzteklina u fretek
Fretky jsou proti viru vztekliny lišek velmi odolné a nákaza je vzácná. Fretka se nemůže nakazit požitím infekčního materiálu a nemocná fretka ani nevylučuje virus ve slinách. Ale nakazí-li se virem vztekliny, který je adaptovaný na mývaly, ve slinách virus mít bude.
Vzteklina fretek není častá nemoc ani v zemích, kde se vzteklina vyskytuje. Nemocné fretky jsou apatické, úzkostné a často ochrnou na pánevní končetiny. Běžná je dezorientace a křeče. Zuřivá forma je vzácná. Fretky umírají do čtyř dnů.
Vzteklina skotu
Na skot mohou vzteklinu přenést psi, lišky, mívali, netopýři i upíři při sání krve. Inkubační doba je spíše kratší, ale minimálně týden dlouhá. Klinické příznaky jsou velmi rozmanité. U některých zvířat nemoc začíná postižením míchy s postupnou ataxií a nakonec obrnou pánevních končetin. Jiná trpí obrnou jazyka a nemohou polykat. Možná je zuřivá i němá forma. Nápadná může být agresivita, nadměrná pohlavní aktivita, bučení, tlačení hlavou do zdi nebo svědivost se samo poškozováním. Žádný z příznaků ale není naprosto charakteristický právě pro vzteklinu.
Co je typické je rychlé zhoršování stavu, po čtyřech nebo pěti dnech dobytek uléhá a pátý den většina zvířat hyne. Maximální doba od prvních příznaků do smrti činí deset dní.
Vzteklina u ovcí a koz
Vzhledem ke způsobu přenosu vzteklina obvykle postihuje jen jednotlivé kusy ve stádě,. Může však samozřejmě dojít k pokousání několika zvířat najednou.
Nemoc začíná nechutenstvím, skleslostí a poruchou koordinace pohybů. Přecitlivělost a svalové záškuby přecházejí do postupného ochrnutí svalových skupin, obrna hltanu znemožňuje polykání a v dutině ústní se hromadí zpěněné sliny. Zvíře může být agresivní nebo nadměrně pohlavně aktivní. Nemoc rychle postupuje, během tří až pěti dní dojde k ulehnutí a k úhynu do deseti dní od prvních příznaků.
Vzteklina prasat
U prasat je vzteklina vzácná. Nemoc nastupuje náhle. Projevuje se skleslostí, obtížným pohybem a ulehnutím. Škubání rypákem a kousání naprázdno společně se sliněním doprovázejí svalové záškuby až křeče a nakonec ochrnutí. Smrt nastává za 3–6 dní. Zuřivá forma se téměř nevyskytuje.
Vzteklina malých domácích zvířat
U králíků a hlodavců je vzteklina málo častá, většinou totiž nepřežívají prvotní pokousání. U králíků probíhá vzteklina nenápadně, zvíře trpí horečkou a nechutenstvím, nemůže stát, může mít hlavu nakloněnou na stranu a trpět svalovými záškuby, nakonec uléhá, přestane reagovat na vnější podněty a hyne.
Myši jsou ke vzteklině velmi vnímavé, inkubační doba je krátká, 7–21 dní, a myš ochrne a umírá během 24 hodin.
Léčba vztekliny
Vzteklina je neléčitelná a u zvířat léčba kvůli ohrožení lidí ani nepřichází v úvahu. Každé zvíře s podezřením na vzteklinu je utraceno a vzorkem k vyšetření je jeho mozek.
Stanovení diagnózy
Není spolehlivý způsob, jak odlišit vzteklinu od jiných zánětů mozku, zatímco zvíře ještě žije. Definitivní diagnóza se provádí až posmrtně, vyšetřením mozkové tkáně tzv. imunofluorescenčním testem.
Co se podobných nemocí týče, je jich mnoho.
U psů se jedná o různá infekční onemocnění postihující centrální nervovou soustavu, jako je nervová forma psinky, Aujezskyho choroba, nespecifické bakteriální záněty, lymská borelióza, erlichióza, neosporóza nebo toxoplasmóza. Funkci mozku narušují také neinfekční nemoci, jako je granulomatózní encefalitida, otravy neurotoxickými látkami, úrazy, nádory nebo vrozené vady. Navíc funkci mozku podobným způsobem ovlivňuje i selhání jater, ledvin nebo celkové selhávání organismu.
U koček zánět mozku vyvolává Aujezkyho choroba, infekce bornaviry či suchá forma FIP nebo toxoplasmóza. Podobné příznaky mohou doprovázet FIV či spongiformní encefalopatii, otravy nebo selhání jater. Nevysvětlitelná agresivita je občas příznakem nadměrné funkce štítné žlázy.
U přežvýkavců se vzteklina může maskovat za jakékoliv onemocnění CNS, včetně klusavky a BSE, listeriózy, Aujezskyho nemoci, nemoci maedi-visna u ovcí, skotské a západonilské encefalomyelitidy a klostridiových infekcí a z neinfekčních nemocí může připomínat ketózu nebo pastevní tetanii a různé otravy.
Prevence vztekliny
V Česku se nemoc naštěstí nevyskytuje.
Riziko opětovného zavlečení však existuje a to především dovozy psů ze zemí s endemickou vzteklinou bez dodržování veterinárních opatření. „Zachráněného“ nebo nalezeného psa nestačí jen naočkovat, může být v inkubační době vztekliny, která může trvat i přes půl roku. Vypuknutí nemoci vakcinace provedená v inkubační době už nedokáže zabránit.
Veterinární zákon ukládá všem chovatelům povinnost nechat naočkovat všechny psy starší půl roku věku a pak je tzv. udržovat v imunitě. To znamená zajistit přeočkování v intervalech určených výrobcem vakcíny. Podle použité očkovací látky se psi revakcinují každý rok, každé dva roky nebo i každé tři roky.
Mimoto se proti vzteklině očkují kočky, fretky, kožešinová zvířata, prasata i přežvýkavci. Kočky a fretky se povinně očkují jen pro cesty do zahraničí.
Více informací přímo o vakcinaci proti vzteklině najdete v článku Očkování proti vzteklině.