Sekundární, neboli druhotné příčiny zánětů zvukovodu u psů
V uchu, ve kterém selhávají samočistící procesy při dostatečném působení predispozičních faktorů a pak v každém uchu, ve kterém už probíhá zánět způsobený primárními příčinami, se vždy začnou pomnožovat bakterie nebo kvasinky. Samy o sobě se nemohou přemnožit ve zdravém uchu, ale jakmile stoupne vlhkost v uchu nebo se hromadí maz, v takovém zvukovodu nacházejí ideální podmínky k životu.
Druhotná infekce zánět zvukovodu zvýrazní a hlavně se postará o jeho přetrvávání. Nejčastěji otitidu komplikuje kvasinka Malassezia pachydermatis, z bakterií bývají nejčastější grampozitivní koky, hlavně Staphylococcus intermedius, ale i koaguláza-negativní stafylokoky a streptokoky. Výrazně méně častá je infekce gramnegativními tyčinkami, jako je Proteus, E. coli, Klebsiella a zejména Pseudomonas aeruginosa. Pseudomonády jsou často rezistentní vůči antibiotikům. Infekce tyčinkami hrozí vždy při dlouhodobém neuváženém používání antibiotických kapek do uší.
Kapky či čistidla do uší mohou navíc samy o sobě působit dráždivě nebo způsobit alergii. Pokud se po použití jakýchkoliv léčiv zánět zhorší, je dost dobře možné, že za to může taková alergická reakce. Poněkud častěji ji způsobuje neomycin nebo propylenglykol.
Udržující faktory
Zásadní komplikací zánětů zvukovodu je fakt, že jednou vzniklý zánět se už udržuje v zánětlivém stavu. Čím déle trvá, tím víc se zvukovod uvnitř mění a konečné stadium je chronicky změněné ucho, kde je vůbec tlumení zánětu velice obtížné. Takové ucho už nikdy nebude zdravé.
Kromě bakterií a kvasinek, které se o udržování zánětu postarají už v počátku onemocnění, je zánět udržovaný samotným zánětem. Jakmile totiž zánět ve zvukovodu probíhá delší čas, kůže zvukovodu reaguje chronickými změnami. Nejdříve otéká, pak trvale zesiluje. Protože zvukovod je vyztužený chrupavkou a kostí, nemůže se jeho průměr zvětšit. Zesílená kůže proto zužuje jeho průsvit a navíc se často skládá v řasy. Epiteliání migrace se zpomaluje a nakonec zastavuje. Zmnožují se ceruminózní žlázy. Nakonec může dojít ke zvazivovatění nebo až ke zkostnatění stěn zvukovodu.
Rozvinuté chronické změny znamenají těžko zvladatelný problém, protože v uchu se hromadí vodnatý ušní maz, hromadí se mezi kožními záhyby, v úzkém zvukovodu s řasami a vodnatým mazem stoupá vlhkost a vznikají ideální podmínky k životu mikroorganismů. Zánět zvukovodu se tak stává vleklým zdravotním problémem.
Dalším zdrojem opakovaných zánětů bývá také zánět středního ucha. Ten u psů vzniká nejčastěji v návaznosti na zánět zvukovodu, ale pokud se neléčí a léčí se pouze zvukovod, ze středního ucha neustále pronikají mikroorganismy do už zaléčeného zvukovodu. Většina psů s chronickým zánětem zvukovodu trpí zároveň zánětem středního ucha.
Příčiny zánětu zvukovodu u koček
U koček je nejčastější příčnou zánětu zvukovodu ušní svrab, atopická dermatitida a alergie na krmivo je totiž u koček výrazně méně častá než u psů.
Některé kočky, hlavně starší, mohou trpět na mazové zátky. Kočky také mohou mít mnohačetné polypy, adenomy ceruminózních žlázek. Polypy jsou měchýřkovité tmavé, tmavě hnědé,černé nebo modravé útvary, rostou při vstupu do zvukovodu a mohou, ale nemusí, působit jako predispoziční faktor vzniku zánětu ucha.
Jak se zánět zvukovodu projevuje
Zánět zvukovodu svědí a bolí. Příznaky jsou proto dosti nápadné, zvířata třepají hlavou, škrábají si ucho nebo uši, mohou ucho různě klopit nebo nést hlavu na postiženou stranu nebo si na uši nechtějí nechat sáhnout.
Toto jsou první příznaky zánětu. Na počátku nemusí být nic jiného patrné a jediné pozorovatelné zarudnutí je horizontálním kanále, kde bez otoskopu zůstává nezjištěno, nebo je v uchu osina, která nebývá pouhým okem vidět.
Naopak zarudnutí vnitřní strany ušního boltce společně s normálně vypadajícím ale svědivým uchem ukazuje na atopickou dermatitidu či méně často na alergii na krmivo.
Jak zánět postupuje, zvyšuje se tvorba mazu, ucho může začít zapáchat, tvoří se šupinky nebo strupy a kožní řasy ve vstupu do zvukovodu i samotný zvukovod otéká.
Škrábání a klepání hlavou jsou příčinou vzniku ložisek ulámané srsti za ušima, rozvoje mokvavého zánětu kůže a objevit se může také othematom. To je krevní výron v ušním boltci. Objevuje se náhle jako polštářkovité měkké zduření ušního boltce, nejčastěji z vnitřní strany.
Podobné nemoci
Podobně projevujících se nemocí je málo. Škrábání kořenů uší může být příznakem nemoci zvané syringomyelie, která je častější u kavalírů. Toto plemeno častěji trpí i primárním sekretorickým zánětem středního ucha, tedy zánětem středního ucha, který nenavazuje na zánět zvukovodu.
Záněty středního ucha bez ohledu na příčinu se projevují podobně, bolestí ucha, skláněním hlavy na postiženou stranu, je možný výtok z ucha nebo bolest při příjmu potravy. Pro zánět středního ucha je nápadné motání se, ohluchnutí nebo rozvoj Hornerova syndromu, kdy na postižené straně na oku vyleze třetí víčko. To samotný zánět zvukovodu nikdy nedělá.
Léčba zánětu zvukovodu
Zánět zvukovodu nelze léčit doma. Vždy je potřeba návštěva veterinárního lékaře.
Základem je totiž vyšetření ucha otoskopem a vyšetření ušního mazu. Toto vyšetření odhalí jak svrab, tak cizí tělesa, časté primární příčiny zánětu ucha králíků, koček i fretek.
Někdy je ucho tak změněné zánětem, že před samotným vyšetřením musí být vyčištěné nebo i vypláchnuté v anestezii.
Další léčba je závislá na přičině. Cizí těleso se musí vytáhnout, na ušní svrab zabírají celková antiparazitika.
Kapky tlumí bakterie a kvasinky. Pokud je ale primární příčina alergie nebo mazotok, je potřeba řešit hlavně je, nebo se zánět bude vracet. Léčba je v tom případě dlouhodobá a cílem je zamezit rozvoji chronických změn. Léčba zánětů zvukovodu u psů musí být v tom případě šitá na míru konkrétnímu zvířeti. Může zahrnovat opakované kontroly i opakované výplachy v narkóze.
Chronicky změněné uši, které už nereagují na léčbu, se řeší chirurgickými zákroky na zvukovodech, kdy se odstraňuje jejich stěna, případně celý vertikální kanál nebo i zvukovod v celém rozsahu. Chirurgicky se léčí také tumory a polypy ve zvukovodu.
Prevence zánětů zvukovodu
Zdravé ucho nepotřebuje žádnou péči.
Je ale dobrý nápad vyčistit ucho po koupání v přírodě, pokud se dovnitř dostala voda a to nějakým čističem s vysoušecím efektem.
U psů trpících atopickou dermatitidou nebo mazotokem je pravidelná péče o zvukovody součástí jejich dlouhodobého managementu. Není dobré používat vatu na špejli a uši je potřeba udržovat co nejvíc suché.
Po proběhlém zánětu může trvat delší dobu, než se obnoví epiteliální migrace a takové ucho taky může vyžadovat pravidelné čištění k odstranění ušního mazu.