Infekční zánět jater psů, infekční hepatitida nebo Rubarthova choroba je nemoc psovitých šelem včetně psa domácího a lišky. Projevy jsou značně různorodé, u psa může nemoc proběhnout jen jako lehké onemocnění dýchacích cest, u mladých psů ale může vyvolat i těžké, život ohrožující onemocnění doprovázené akutním selháním jater. U klinicky zjevných případů onemocnění může být úmrtnost až 40 %. Nápadný, ale ne vždy přítomný příznak, je otok rohovky a s ním související zmodrání oka.
U lišek probíhá nemoc jako nakažlivý zánět mozku a míchy. Pro jiná domácí zvířata nebo člověka nepředstavuje žádné nebezpečí.
Původce
Původcem infekční hepatitidy je psí adenovirus typu 1, označovaný CAV-1 (Canine AdenoVirus 1), středně velký, neobalený virus obsahující DNA.
Virus je stabilní ve vnějším prostředí, při pokojové teplotě zůstává infekční 10–13 týdnů, při 4°C až 9 měsíců. Ultrafialové záření jej ničí za 12 hodin.
Účinnou dezinfekcí jsou přípravky obsahující jod, fenol, hydroxidy a všechny virucidní přípravky s účinkem proti parvovirům. Rychle ho likviduje také teplota nad 60°C.
Vnímaví živočichové
Rubarthovou chorobou mohou onemocnět všechny psovité šelmy, psi, vlci, šakali, psíci mývalovití i lišky. Psi a lišky jsou obzvláště vnímaví.
Kromě psovitých šelem se může nakazit také mýval nebo medvěd. Na fretky, norky nebo kočkovité šelmy nemoc přenosná není.
Přenos onemocnění
Virus se snadno šíří přímým kontaktem mezi zvířaty. Nemocná zvířata vylučují virus ve slinách, trusem a hlavně močí. K rozšiřování infekce na delší vzdálenosti slouží nepřímý přenos znečištěnými pomůckami, nástroji, krmivem nebo vodou. Jako mechanický vektor slouží hmyz nebo blechy. Nemoc se nešíří vzduchem.
Velký význam v přenosu nákazy mají vyléčená zvířata a zvířata s lehkou nebo chronickou infekcí. Vylučování viru močí totiž pokračuje ještě 6–9 měsíců po infekci.
Průběh nemoci
Virus vstupuje do organismu přes tkáň mandlí, šíří se do krčních mízních uzlin a mízou proniká do krve. V krvi se nachází od 4. dne po infekci, šíří se do všech tkání a orgánů a je přítomen i ve slinách, moči a ve výkalech. Další vývoj onemocnění záleží na obranyschopnosti a stáří zvířete a na virulenci konkrétního kmenu viru.
Inkubační doba u lišek je nejčastěji 2–5 dní dlouhá, u psů 4–9 dní.
Perakutní forma
Nejprudší forma nemoci se projevuje náhlým kolapsem a úhynem po neurčité nemoci trvající kratší dobu než 24–48 hodin. Příznaky nemoci před smrtí, pokud jsou pozorovány, zahrnují horečku a případně krvácivé stavy.
Perakutní forma má stejné projevy u psů i u lišky.
Akutní forma
Akutní forma nemoci postihuje obvykle mladá zvířata, psy do dvou let a lišky asi do osmi měsíců věku. Její projevy jsou u psů a lišek zcela odlišné. U psů je nemoc charakterizovaná akutním zánětem jater, u lišek akutním zánětem mozku a míchy.
