Cytoditóza

Cytoditóza je onemocnění dýchacích cest ptáků, způsobené cizopasným roztočem, který napadá zejména vzdušné vaky. Parazité napadají hlavně hrabavé ptactvo a kanáry. Nebezpečnost cytoditózy je malá, hospodářský význam u drůbeže je minimální. Jen silné invaze se navenek projevují kašlem nebo dušností.

Cytoditóza patří mezi akariózy vzdušných vaků, tedy nemoci vyvolané roztoči dýchacích cest. U drobného zpěvného ptactva je ale výrazně méně častá a výrazně méně nebezpečná než akarióza způsobená roztočem druhu Sternostoma tracheacolum.

Příčina cytoditózy

Původcem nemoci je roztoč Cytodites nudus, české jméno nemá. Je to živočich s oválným plochým tělem, 0,3–0,5 mm velký, nápadný tím, že není pokrytý štětinami či chloupky. Má čtyři páry silných nohou, které jsou opatřené přísavkami a drápky. Makadla chybí a ústní ústrojí je sací.

Všechna vývojová stadia jsou trvalými parazity dýchacích cest ptáků, především vzdušných vaků. Mohou ale proniknout také do dutiny tělní nebo do dutých kostí. Cizopasí na povrchu sliznice. Samičky kladou živé larvy. Životní cyklus trvá 14–21 dní.

Přenos

K přenosu dochází snadno přímým kontaktem mezi ptáky, ven se dostávají při kašli a parazité aktivně pronikají do nových hostitelů nosními otvory a přes dutinu zobákovou.

Hostitelé cizopasníka

Cytoditóza je nemoc kura domácího, krůt, bažantů, křepelek, koroptví, holubů, kanárů a volně žijících ptáků, kteří roztoče zavlékají do chovů.

Příznaky onemocnění

Patogenita těchto roztočů je malá a zjevné příznaky nemoci způsobují jen masivní invaze. V tom případě se rozvíjí zánět vzdušných vaků, v průdušnici a průduškách se hromadí hlen a ptáci kašlou a hubnou. Opravdu silně zamoření ptáci jsou dušní, mohou ztrácet rovnováhu a uhynout vyhubnutím a vysílením či udušením masou roztočů.

Diagnostika

Nemoc není s jistotou odhalitelná během života napadeného jedince.

Při pitvě jsou roztoči ve vzdušných vacích pozorováni jako drobné bělavé uzlíky, při pitvě čerstvě uhynulého nebo utraceného zvířete se mohou ještě pohybovat. Při silnějším napadení jsou vzdušné vaky zakalené výpotkem. V důsledku nemoci se může rozvinout také granulomatózní zápal plic nebo peritonitida.

Léčba

Roztoče v dýchacích cestách lze zničit opakovaným podáním ivermektinu nebo moxidektinu. Obě účinné látky jsou obsažené v preparátech na předpis veterinárního lékaře.

Vždy je potřeba vyčistit a dezinfikovat prostředí chovu nakažených ptáků a nejlépe ponechat je tři týdny prázdné.

Prevence

Hlavním zdrojem nákazy je volně žijící ptactvo. Samozřejmostí by mělo být ošetření nově nakoupených, případně vracejících se ptáků. Nebezpečnost nemoci je malá a vyskytuje se jen zřídka.