Akutní zánět mléčné žlázy

Akutní zánět mléčné žlázy, akutní mastitida, latinsky mastitis acuta, je náhle vzniklé, rychle probíhající onemocnění mléčné žlázy zvířat. Hlavním a prvotním projevem je viditelná, smyslová změna jejího sekretu. Mléko zánětem postižené mléčné žlázy je vodnaté či obsahuje vločky hnisu, případně je sekret zcela mléku nepodobný.

Často bývá zánět doprovázený také otokem, zarudnutím a bolesti postižené čtvrtě nebo poloviny vemene nebo vemínka. Někdy bývá nejnápadnějším příznakem neprospívání nebo odmítání kojených mláďat. V těžkých případech se přidávají změny celkového zdravotního stavu: Horečka, nechutenství, netečnost. Na akutní zánět mléčné žlázy mohou zvířata i uhynout.

Akutní klinický zánět mléčné žlázy je jednou z forem mastitid, dalšími významnými formami jsou mastitidy subklinické a mastitidy chronické. Subklinické mastitidy mají význam především u skotu a dalších dojených zvířat, chronické mastitidy pak i u zvířat, od kterých se očekává opakovaný odchov mláďat.

Akutní mastitida je naproti tomu všeobecně vyskytující se nemocí, která kromě dojného skotu, ovcí a koz trápí také feny, fretky, králice a samice morčat a činčil. Méně často onemocní kočky, prasnice, kobyly, lamy.

Příčina akutního zánětu mléčné žlázy

Zánět je všeobecná reakce organismu na poškození tkáně. Aby ale vznikla mastitida tzv. klinická, na první pohled zjevná, nestačí už jen podráždění například fyzikálními vlivy nebo metabolickou nerovnováhou. Je potřeba mnohem větší poškození a příčinou takového poškození bývají v naprosté většině případů bakterie.

Akutní mastitida je proto v zásadě bakteriální onemocnění.

Bakterií, které dokáží takový zánět způsobit, je hned několik desítek různých druhů. Ne všechny jsou ale stejně časté a významné. Nejdůležitějšími původci jsou E. coli, stafylokoky a streptokoky.

Koliformní mastitida

Bakterie E. coli je běžný obyvatel trávicího traktu mnoha druhů zvířat a snadno se množí i v hnoji a organickém materiálu obecně, zvláště při vyšší teplotě a vlhkosti.

Kromě E.coli se stejně chovají i příbuzné druhy bakterií: Klebsiella a Enterobacter. Společně se proto tyto druhy označují jako koliformní zárodky a zánět mléčné žlázy, který vyvolávají, jako koliformní mastitida.

Protože tyto bakterie se vyskytují v prostředí zvířat a do mléčné žlázy se dostávají přes strukový kanálek, jsou koliformní mastitidy tzv. mastitidy environmentální, pocházející z prostředí.

E. coli je nejčastější původce akutních zánětů mléčné žlázy u prasnic, vyskytuje se u fen, koček i fretek a je příčinou asi poloviny akutních zánětů vemene dojeného skotu. U malých přežvýkavců jsou koliformní mastitidy vzácné.

Akutní mastitida vyvolaná stafylokoky

Stafylokokem, který způsobuje záněty mléčné žlázy, je především S. aureus, neboli zlatý stafylokok. Je to podmíněně patogenní bakterie, která se všeobecně vyskytuje se na sliznicích nosohltanu a na kůži zcela zdravých zvířat.

Do mléčné žlázy se stafylokoky dostávají strukovým kanálkem. Predispozicí k takovému průniku je poranění struků. Bakterie se také přímo přenáší z jednoho zvířete na druhé dojícím zařízením nebo i rukama dojičů. Proto se stafylokoková mastitida označuje jako tzv. kontagiózní, nakažlivý, zánět mléčné žlázy.

Zánět, který způsobují, může být nejen akutní. Obrovský význam mají stafylokokové záněty chronické nebo dokonce chronické subklinické, které jsou těžce léčitelné. Stafykoloky jsou nejčastější původci zánětů mléčné žlázy ovcí a koz, škodí i u skotu, prasat, psů.

Streptokoky jako původci akutních mastitid

Streptokoky jsou méně častými původci akutních mastitid, jsou spíše příčinou zánětů mléčné žlázy chronického nebo subklinického charakteru.

Predispoziční faktory

Bakterie jsou jen jednou částí skládačky, na jejímž konci je zánět mléčné žlázy. K tomu, aby zánět vznikl, je kromě choroboplodného zárodku potřeba i nějaké oslabení přirozené obranyschopnosti mléčné žlázy. Hlavní bariéru tvoří strukový svěrač. Druhou linii obrany tvoří bílé krvinky. Aby vznikl akutní zánět, musí být tyto obranné mechanismy prolomeny.

Oslabující vlivy mohou být na straně samotného zvířete:

• doba bezprostředně po porodu
• celkové onemocnění: zadržené lůžko, subklinická acidóza bachorového obsahu, ketóza
• tvar vemene – vadí hlavně povislá, povolená vemena se struky blíže k zemi
• tvar struků, tvar zakončení strukového kanálků, síla strukového svěrače
• poranění struků (po dojení, pokousané od sajících mláďat, příměť…)

Velikánský význam mají vlivy vnějšího prostředí:

• nedostatečný odtok mléka, buď neúplný nebo málo častý
• čistota prostředí
• čistota vemene
• hygiena dojení, hygiena rukou dojičů, hygiena vemene před a po dojení
• technický stav dojícího zařízení

Příznaky akutního zánětu mléčné žlázy

Zánět je ve své podstatě primitivní a jednotvárná reakce, takže bez ohledu na původce a predispoziční faktory se akutní mastitida projevuje vždy stejně. Záleží jen na stupni poškození a podle toho se dá rozdělit na tři stupně:

Mírná mastitida se projevuje pouze změnami v charakteru mléka, sekret mléčné žlázy je mléku podobný, ale může být vodnatější. Nejčastějším příznakem jsou vločky v prvních střicích mléka. Celkový zdravotní stav zvířete není nijak narušen, příjem potravy i doba přežvykování je beze změny a na vemeni také nejsou pozorovatelné žádné změny. Jedná se především o zánět omezený na vývodné cesty mléčné žlázy. Mléko má sníženou kvalitu, je slané a sráží se varem.