Amidostomóza

Amidostomóza, žaludeční červivost ptáků, je vážné, časté onemocnění hlavně housat a kachňat, projevující se neprospíváním, hubnutím, nechutenstvím, kulháním a slabostí na nohy a  nakonec úhynem za naprosté vyhublosti. Původcem jsou parazitičtí červi, nejčastěji vlasovka husí.

Dospělí ptáci jsou rezervoárem infekce. Amidostomóza je nemoc vodní drůbeže a divokých vodních ptáků, na hrabavou drůbež nebo exoty se nepřenáší, nebezpečí nehrozí ani jiným domácím zvířatům nebo člověku.

Původce

Původcem amidostomózy jsou cizopasné hlístice, přesněji řečeno strongylidi z rodu Amidostomum, proto amidostomóza. Některé druhy byly však nověji přesunuty do rodu Epomidiostomum.

Nemají obvykle český název, výjimkou je vlasovka husí, Amidostomum anseris. Je to tenký červ, jasně červené barvy, dospělá samice je až 2,5 cm dlouhá, samečkové jsou asi poloviční. Vlasovka je nápadná tím, že má dobře vyvinutou ústní kapsulu, opatřenou třemi ostrými zuby. Předním koncem se zavrtávají do sliznice svalnatého žaludku, kde sají krev.

Dospělé samičky kladou vajíčka, která jsou do vnějšího prostředí vylučována trusem. Za 4–7 dní, podle teploty, vajíčko venku dozrává a uvnitř se vyvíjí infekční larva. Larvy přežijí ve vlhkém prostředí 1–3 měsíce a neničí je ani mráz. Aktivně vylézají na trávu v okolí rybníků a mokřin, kde jsou pozřena novými hostiteli, nebo se nachází ve vodě a aktivně dokážou proniknout do těla ptáků přes kůži běháků.

Jakmile se dostanou do žaludku nového hostitele, dozrávají v podslizničí a nakonec se přemění v nové dospělé vlasovky. Vajíčka se v trusu začnou objevovat 15–22 dní po nákaze, u starších ptáků to může trvat i měsíc. Žijí 12–15 měsíců.

Ostatní druhy vlasovek, Amidostomum skrjabini, Epomidiostomum uncinatum, Epomidiostomum orispinum a Epomidiostomum skrjabini se od vlasovky husí liší jen v detailech. A. skrjabini je výhradní parazit kachen a neproniká přes kůži běháků, k nákaze dochází jen pozřením larev.

E. uncinatum má větší význam v Severní Americe, E. orispinum je rozšířený spíše v Africe a E. skrjabini je parazit divokých a domácích hus, který se vyskytuje jen v asijské části Ruska.

Hostitelé

Vlasovka husí je parazit hus a kachen, a to jak domestikovaných, tak divoce žijících druhů. A. skrjabini cizopasí v žaludku domácích a divokých druhů kachen. E. orispinum kromě husí a kachen napadá i labutě.

Projevy žaludeční červivosti

Dospělé husy v malochovech bývají bezpříznakovými hostiteli malého množství vlasovek. Jejich přítomnost působí velice zhoubně na housata ve věku 1–3 měsíce. Pro ně je žaludeční červivost těžké onemocnění, které se projevuje zaostáváním v růstu, hubnutím a slabostí. Housata posedávají a kymácivě chodí, často se objevuje také kulhání. Kulhavka a padnutí na nohy u housat je nejčastější a nejnápadnější projev právě žaludeční červivosti. Tělesná slabost je způsobená chudokrevností, parazité sají krev, navíc produkují jedovaté zplodiny, které způsobují nervové poruchy a právě již zmíněné kulhání.

Housata málo žerou, mohou zvracet nebo požírat nestravitelné předměty, někdy mají i průjem a zvířata silně zamořená červy nakonec hynou.

U kachňat a ostatních mláďat vodních ptáků probíhá amidostomóza podobně.

Jak se amidostomóza pozná

Hubnutí, chřadnutí, snížená chuť a kulhání housat má amidostomózu jako příčinu na jednom z prvních míst. U nemocných housat lze snadno nalézt vajíčka v trusu při mikroskopickém vyšetření. Zcela nezaměnitelný je pitevní nález. Pod rohovou vrstvou žaludku se nachází krváceniny vyčnívají z ní pouhým okem viditelní parazité. Při těžkých invazích je rohová vrstva svalnatého žaludku potrhaná a změněná v hnědou mazlavou hmotu, sliznice žaludku je zvředovatělá.

Léčba a prevence

K léčbě i prevenci nemoci se používají odčervovací přípravky, funguje fenbendazol, flubendazol, levamizol a ivermektin. Jako prevence se uplatňuje také střídání výběhů a zamezení přístupu domácí vodní drůbeže na vodní plochy, kde žijí také divocí ptáci. Při uzavřeném chovu stačí pravidelné odčervování chovných hus, při polovolném chovu nezbývá než pravidelně odčervovat housata ve věku 3, 6 a 9 týdnů. Odčervení totiž nemá žádný ochranný účinek proti další nákaze.