Příznaky onemocnění
Epididymitida je odborný název pro zánět nadvarlete.
Už dva týdny po infekci se mohou objevit první známky onemocnění: Snížení kvality ejakulátu. Ejakulát obsahuje větší množství bílých krvinek, naopak spermií ubývá, jejich pohyblivost se snižuje a stoupá podíl abnormálních spermií. Semeno začíná obsahovat brucely a toto vylučování, které ale může být střídavé, je dlouhodobé a trvá roky. Kromě semene obsahuje bakterie také moč.
Asi u poloviny beranů je od devátého týdne po infekci objevují také viditelné, nebo spíš hmatatelné změny: zánět nadvarlete způsobuje tuhé zduření, postihující především ocas nadvarlete. Častěji je postižení jednostranné. Varle bývá atrofované.
U některých beranů se po infekci rozvíjí i akutní fáze nemoci, doprovázená otokem a bolestivostí šourku, horečkou a nechutenstvím. Ta přechází do chronické fáze, kdy se buď rozvíjí palpovatelné změny, nebo jsou berani jen skrytými šiřiteli nemoci. Libido je zachovalé, ale plodnost může být trvale silně snížená.
U bahnic nemoc nezpůsobuje viditelné příznaky a brucely u nich nezpůsobují dlouhotrvající infekce. Při nákaze březích bahnic je možný rozvoj zánětu placenty. Ten jen málokdy vede ke zmetání, ale narušení výživy plodu způsobuje nižší životaschopnost a porodní hmotnost jehňat.
Průběh nemoci ve stádě
Epididymitida beranů je škodlivá hlavně ve větších stádech ovcí, ve kterých reprodukci zajišťuje několik beranů. V zamořených stádech může být i přes 60 % beranů nositeli infekce. Choroba způsobuje hlavně ekonomické ztráty: Ve stádě musí být víc beranů, je menší podíl dvojčat. Epididymitida se podílí na přímých ztrátách jehňat.
Diagnostika
Necelá polovina nemocných beranů je odhalitelná palpací změn na varlatech. Asi 80 % nemocných beranů se dají zjistit kombinací palpace šourku a vyšetření ejakulátu.
Standardním laboratorním vyšetřením je komplement-fixační test, který vyhledává protilátky v krevním séru zvířat. Společně s palpací a vyšetřením semene umožňuje i eradikaci nákazy z chovu. Falešně negativní výsledek je nicméně u RVK možný, větší citlivost poskytuje ELISA a kombinace sérologických testů poskytuje jistotu výsledku.
RVK a ELISA se používají také ke screeningu v rámci Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace a pro vyšetření beranů před vystavením TRACES.
Léčba
Léčba beranů není ekonomická.
Zvláště geneticky cenné berany bez nevratných změn na nadvarlatech a varlatech se lze pokusit léčit dlouhodobou aplikací kombinací antibiotik dihydrostreptomycinu a oxytetracyklinu. Vyléčení nebo aspoň zlepšení plodnosti je možné.
Bahnice není potřeba léčit. Vyřazení pozitivních beranů z chovu jejich kastrací a přesunutím do výkrmu či rovnou na jatky samo o sobě vede k ozdravení stáda.
