Infekční rinotracheitida skotu, známá především pod zkratkou IBR, infekční bovinní rinotracheitida, je celosvětově rozšířená nakažlivá nemoc skotu charakteristická celoživotní po dlouhou dobu bezpříznakovou infekcí, zjistitelnou jen laboratorním vyšetřením. Kromě přímých ekonomických ztrát u zjevně nemocných zvířat je IBR důležitou překážkou v obchodu s plemenným materiálem. V České republice běžel od roku 2006 do roku 2016 Národní ozdravovací program od IBR a od 6.11. 2020 je země oficiálně IBR prostá. Nemoc je proto nově zařazena mezi nebezpečné nákazy.
Pro chovatele skotu v souvislosti s IBR vzniká povinnost každoročně vyšetřit všechna zvířata starší 24 měsíců. Odběr krve se dá kombinovat se směsnými vzorky mléka dojených zvířat. Dále je povinnost vyšetřit všechny zmetalky do 10 dnů po proběhlém potratu.
Původce infekční rinotracheitidy
IBR je virové onemocnění. Původcem je alfaherpesvirus z rodu Varicellavirus zvaný prostě BHV-1, Bovinní HerpesVirus číslo jedna. Je to velký obalený virus s dvěma vlákny DNA uvnitř. Ve vnějším prostředí je poměrně odolný, při pokojové teplotě zůstává infekční 5–6 dní. Doba přežití se prodlužuje s klesajícími teplotami. Nevadí mu mráz a dokáže přežít v mraženém semeni uchovávaném v tekutém dusíku a to až jeden rok.
Jeho hlavní schopností k přežití je ale latentní infekce. Všechny herpesviry se po nakažení hostitele schovávají do nervových ganglií, kde jsou dlouhodobě v bezpečí před imunitním systémem, a BHV-1 není výjimkou. Latentní infekce probíhá zcela bez příznaků. Při působení stresových vlivů jakékoliv povahy – březost, transport, nové prostředí, špatné zoohygienické podmínky, nedostatečná výživa nebo jiné, souběžně probíhající onemocnění – dochází k reaktivaci a skrytý bacilonosič začne vylučovat virus sekrety dýchacích cest a spojivkou. Takto se virus šíří do nenakažených chovů.
Přenos IBR
Ve stádě, kam se dostane bacilonosič, je to kapénková infekce, šíří se aerosolem. Zdrojem viru je především sekret nosu a průdušnice, také spojivka a při genitální infekci sekret pohlavních cest a semeno. Infekční jsou také zmetky a plodové vody.
Sekrety dýchacích cest se může šířit z jednoho zvířete na druhé až na vzdálenost téměř čtyři metry. Přenáší se také pohlavní cestou a také při umělé inseminaci. Virus přežívá ve vnějším prostředí dostatečně dlouho k šíření nepřímou cestou kontaminovaným krmivem, vodou, pomůckami i na těle ošetřovatelů, veterináře nebo návštěvníků chovu.
Projevy IBR
Infekční rinotracheitida, tedy doslova zánět sliznice nosu a průdušnice, je vlastně jen jedním z mnoha možných klinických projevů nemoci. Závažnost respiračního syndromu při IBRu navíc může být velmi různá, od velmi mírného onemocnění až po těžký zápal plic.
Druhým klinickým projevem nemoci je infekční pustulární vulvovaginitida/balanopostitida. Při této formě IBRu se viditelné příznaky nemoci nachází na sliznici pochvy nebo penisu, ta bývá zarudlá, z pohlaví vytéká malé množství hnisu a mohou se objevit i malé vřídky. IPV/IPB je pohlavně přenosná nemoc, přenáší se při přirozené plemenitbě i při umělé inseminaci semenem.
Většinou jsou respirační a pohlavní formy nemoci oddělené a způsobené poněkud jinými kmeny viru.
Poruchy reprodukce a nemoci telat
Respirační i pohlavní kmeny viru však oba umí způsobit infekci dělohy, krávy špatně zabřezávají a trpí výtokem z rodidel. Při infekci březích plemenic může dojít ke zmetání v šesti až osmi měsících březosti se zadržením lůžka.
Posledním klinickým projevem infekce jsou celkové infekce telat mladších 10 dní, která nejsou chráněná protilátkami z mleziva a setkají se s infekcí. U nich IBR způsobuje těžký zánět horních cest dýchacích doprovázený takovým otokem hrtanu, že zvíře se dusí a nemůže polykat. Hrozí mu jak aspirační pneumonie z vdechnutí potravy tak zápal plic způsobený samotnou nemocí, zánětem je postižený také jícen, játra, ledviny, mozek. Nemocná telata mají vysokou horečku a většinou umírají na zápal plic udušením, někdy mají i průjem a nemoc zhoršuje dehydratace. U starších telat, ale mladších než asi půl roku, nemoc způsobuje zánět mozku.
Průběh nemoci ve stádě
Inkubační doba nemoci činí obvykle 3–7 dní, ale může být i delší. Navíc při zařazení skrytého nosiče do stáda nemusí tento hned vylučovat virus, takže nemoc se může objevit až mnohem později. Šíření probíhá relativně pomalu, řádově týdny. Při epidemii ve stádě onemocní nejvíc zvířat druhý až třetí týden.
Ve stádech mléčného skotu se může klinicky vyskytovat jako respirační syndrom krav s nízkou nemocností zvířat a ještě nižší úmrtností. Nejmírnější formy nemoci se projevují jen zánětem spojivek s vodnatým výtokem. Některé krávy mají jeden dva dny horečku, zánět spojivek a k tomu i vodnatou rýmu a někdy i kašel. Často u nich velice poklesne dojivost. Za 10–14 dní se zvířata zcela uzdraví.
IBR u mladého skotu
Především u mladého skotu je vyskytují i vážnější projevy respiračního syndromu. Horečka může trvat delší dobu, výtok z očí a nozder může být hlenovitý nebo hnisavý, na nosní přepážce se vytvářejí šedavé skvrny nekrotické sliznice a z nosu zapáchá. U těžších forem zvířata už vždycky kašlají a vážnou komplikací je zápal plic. Protože ve výkrmnách se vyskytují právě taková mladá vnímavá zvířata a navíc často přicházejí z různých chovů, představuje IBR ve výkrmnách skotu mnohem větší problém než u dojených stád. Běžně onemocní třetina zvířat, ale mohou viditelně onemocnět i všechna a úmrtnost může dosahovat až 10 %. Jen málo zvířat však uhyne během akutní fáze nemoci s horečkou, zápal plic, který je hubí, totiž bývá většinou bakteriální, chronický a smrt může přivodit až po několika měsících chřadnutí.
Respirační formu IBRu doprovází zmetání. Plemenice mohou potratit už za několik dní, nebo až za tři měsíce po nákaze. Aborty se vyskytují jak u jalovic, tak u krav. Plody vycházejí už v rozkladu a zmetání doprovází zadržení lůžka. Další plodnost zvířat však není narušená. Při inseminaci infikovaným semenem se však rozvíjí zánět děložní výstelky a taková zvířata pak špatně zabřezávají a přebíhají se.
Pohlavní forma IPV/IPB způsobuje i neplodnost infikovaných býků.
Proč vadí IBR i když nezpůsobuje viditelné potíže?
V promořeném stádě, kde jsou zvířata většinou už latentními nosiči infekce, se může nemoc udržovat bez viditelných příznaků choroby. Občas se u některých, hlavně mladších zvířat objeví zánět spojivek či mírná rýma a IBR se může podílet na onemocnění dýchacích cest u telat, ale tam se snadno skryje mezi mnoho dalších původců nemoci. Velmi mladá telata jsou chráněná protilátkami z mleziva.
Přesto je ale výskyt nemoci nežádoucí. IBR snižuje užitkovost stáda. IBR pozitivní zvířata pomaleji rostou a dojnice mají jednak nižší produkci mléka, tak nižší obsah mléčné bílkoviny. Také reprodukční ukazatele jsou zhoršené, hlavně kvůli občasnému zmetání.
Výskyt nemoci také velice omezuje možnosti obchodu jak se zvířaty, tak s genetickým materiálem, jako je semeno nebo embrya.
Diagnostika
Latentně infikovaná zvířata jsou aktivně vyhledávaná pomocí testů z krve či z mléka. Testují se každoročně všechny samičí zvířata starší dvou let a pravidelně se testují také býci jak v přirozené plemenitbě, tak v inseminačních stanicích. Povinné je také vyšetření všech zmetalek. Povinnost vyšetřovat je daná pro všechny chovatele skotu a je zapsaná v Metodice kontroly zdraví a nařízené vakcinace.
Podobné nemoci
Respirační syndrom IBRu se podobá mnoha dalším nemocem skotu, především pasteurelóze. Ta se podobá průběhem těžkému zánětu při IBRu se zápalem plic, ale mnohem lépe na ní zabírají antibiotika. Podobně může vypadat také hlavnička, u ní jsou však nekrotická ložiska i v dutině ústní, nejen v nose a hlavnička má také většinou těžší průběh než IBR. Dýchací potíže telat způsobuje mnoho dalších virů, které ale naopak nezpůsobují žádné viditelné změny v nose.
V létě na pastvě mohou mít krávy i alergickou rýmu.
Léčba
Viditelný respirační syndrom mohou trochu ulehčit antibiotika, ale infekční rinotracheitida skotu je ve své podstatě neléčitelná nemoc a zvířata zůstanou až do smrti pozitivní. Pozitivní zvířata řeší Státní veterinární správa mimořádnými veterinárními opatřeními.
Prevence
Proti nemoci existuje očkování, které se využívá v programech na tlumení nákazy.
