Neuropatická dilatace proventrikulu, je vleklá nemoc papoušků, hlavně ar, papoušků šedých, arating, kakaduů a korel. Je to onemocnění nervů, které řídí peristaltiku trávicího traktu. Postižen bývá obvykle proventrikulus, žláznatý žaludek, ale také svalnatý žaludek, vole a segmenty střevních kliček. Ochabnutí a obrna jejich stěny způsobí poruchy vyprazdňování, poruchy posunu tráveniny a narušení samotné schopnosti trávit potravu – typickým příznakem je hubnutí a přítomnost celých, nestrávených zrn v trusu.
Nemoc je nevyléčitelná a končí úhynem postiženého jedince.
Příčina onemocnění
Neuropatická dilatace proventrikulu je ve své podstatě neuropatie, autoimunitní onemocnění nervových pletení, která je reakcí organismu na infekci ptačím bornavirem, ABV.
Bornaviry jsou obalené viry s jedním vláknem RNA s negativní polaritou. Jsou nejznámější jako původci bornaské choroby, což je smrtelný zánět mozku, který postihuje hlavně koně.
Ptačí bornavirus tvoří devět odlišných genotypů. ABV-2 a ABV-4 jsou dva z nich, které se u papoušků zjišťují nejčastěji. ABV-C postihuje kanáry. ABV-CG je bornavirus objevený u bernešky velké.
Po infekci se rozvíjí dlouhodobá, persistentní infekce. Virus se množí v nervových buňkách centrálního i periferního nervového systému, které ale přímo nepoškozuje. Příznaky nemoci způsobuje reakce imunitního systému. Zánět nervů a jejich poškození nastává na podkladě hypersenzitivní reakce IV typu, hlavní roli mají cytotoxické T-lymfocyty. Autoimunitní podstata onemocnění znamená, že zdaleka ne všichni ptáci infikovaní bornavirem onemocní neuropatickou dilatací.
Přenos onemocnění
Způsob přenosu není dosud zcela objasněn. Nakažení ptáci vylučují virus močí a fekálně-orální přenos přímým kontaktem je pravděpodobný. Nedá se ale vyloučit ani přenos aerosolem. Někdy naopak spolu nakažený a zdravý pták žijí roky a přenosu nedojde. Pravděpodobnost přenosu zvyšují vnitřní voliéry a nedostatečná hygiena. Bornaviry ničí všechny běžné dezinfekční prostředky, saponáty a UV-záření.
Vertikální přenos, tedy nákaza už ptačího embrya ve vejci, je také možný.
Inkubační doba
Inkubační doba je z podstaty onemocnění velice variabilní. Může být velmi krátká, jen asi 2 týdny u ještě neodstavených mláďat, nebo naopak může trvat roky a někteří ptáci neonemocní nikdy.
Nejčastější délka inkubační doby u dospělých jedinců je 1 – 3 měsíce.
Příznaky neuropatické dilatace proventrikulu
Průběh onemocnění je vleklý a pomalu progresivní.
Nejčastějším příznakem je postupné hubnutí. Hubnutí může dlouho unikat pozornosti chovatele. V konečném stadiu je prsní sval zcela atrofovaný a prsní kost ostře vystupuje.
Obvyklá je přítomnost nestrávených semen v trusu a vyvrhování semen nebo hlenu. Chuť k příjmu potravy může být normální nebo snížená. Někdy na nemoc upozorní bakteriální infekce trávicího traktu, které se rozvíjejí na podkladě narušeného trávení.
Běžná je snížená aktivita, někdy ptáci žebrají o nakrmení jako mláďata, mohou si začít škubat peří na břiše.
Neuropatická dilatace proventrikulu není jen onemocnění trávicí trubice. Zánět postihuje i centrální nervovou soustavu. Proto se mohou objevit i příznaky postižení mozku a míchy: Nekoordinovaný pohyb, krutihlav a obrny končetin, křeče, slepota nebo jiné neurologické deficity. Je možný také náhlý úhyn při postižení nervů, které řídí srdeční činnost.
Postižení ptáci nakonec hynou vysílením a hlady. Délka trvání nemoci je různá, měsíce až roky.
Určení diagnózy
Podobně se projevují také jiná onemocnění zažívací trubice, hlavně megabakterióza, kandidóza, ucpání trávicí trubice cizím tělesem nebo bakteriální infekce.
Přítomnost bornaviru se prokazuje testem RT-PCR. Vzorkem k vyšetření je výtěr z kloaky a celá krev. Vylučování do vnějšího prostředí je přerušované, proto jedno negativní vyšetření ještě nevylučuje infekci. K lepšímu záchytu je možné sbírat moč a trus po dobu jednoho týdne a vzorek odevzdat do laboratoře jako směsný.
Samotná neuropatická dilatace proventrikulu se nejlépe prokazuje biopsií žláznatého žaludku, nebo volete, pokud je vole také dilatované. Odběr z volete je jednodušší a bezpečnější, ale citlivost vyšetření je nižší. Při histologickém vyšetření je patrný zánět nervových uzlin ve stěně útroby.
Během základního klinického vyšetření je hlavním nálezem patrným na RTG rozšířený a zvětšený žláznatý žaludek, vyšetření s baryem potvrzuje zleněnou peristaltiku a poruchu vyprazdňování.
Při pitvě má proventrikulus nápadně tenkou, ochablou stěnu, kterou může prosvítat nahromaděná nestrávená semena. Stěna svalnatého žaludku bývá také tenká, s vymizením svalové vrstvy. Kromě stěny trávicí trubice může být vzorkem k potvrzujícímu histopatologickému vyšetření také mozek a nadledvina.
Léčba
Neuropatická dilatace předžaludku je nevyléčitelné onemocnění.
Možná je pouze symptomatická, podpůrná terapie. Základem je snadno stravitelné, vysoce energetické krmivo, obvykle granule pro papoušky nebo směs pro dokrmování mláďat, případně dětská výživa. Ručně dokrmení ptáci mohou zůstat trvale na tekuté stravě podávané lžičkou.
V případě sekundárních bakteriálních infekcí se léčí tyto.
Ostatní způsoby léčby jsou spíše experimentální a úspěchy jsou různé. Zkoušel se metoklopramid nebo cisaprid na podporu motility, protizánětlivé léky, z nichž meloxikam průběh nemoci ještě zhoršil a léky tlumící imunitní systém, jako jsou kortikoidy nebo cyklosporiny.
Prevence
Prevencí onemocnění je zamezení zavlečení bornavirů do chovu. Bezpříznakoví ptáci šíří virus na ty, kteří časem onemocní.
