Salmonelóza holubů, neboli paratyf holubů, je nakažlivá nemoc domácích holubů, která způsobuje průjmy, chřadnutí, neplodnost a záněty kloubů a mozku. Je to nejčastější bakteriální infekce na holubníku.
Zabíjí především holoubata, u dospělých holubů způsobuje chronické infekce a sníženou výkonnost sportovních holubů. Část nakažených holubů zůstává skrytými bacilonosiči a zdrojem infekce.
Původce
Původcem salmonelózy je bakterie, gram-negativní pohyblivá tyčinka rodu Salmonella. Salmonel existuje mnoho druhů, zvláštností salmonelózy holubů je ale to, že většinou je u nich salmonelóza způsobená jedním konkrétním druhem, který se jmenuje Salmonella typhimurium var. copenhageni.
U některých nakažených holubů se rozvíjí dlouhodobé bacilonosičství.
Salmonely jsou ve vnějším prostředí velice odolné, přežívají v zaschlém holubím trusu či v půdě ve voliérách déle než rok a dokáží se mimo hostitele i množit. Ničí je teplota přesahující 65 °C, přímé slunce a dezinfekční prostředky včetně běžně používaných chlorových preparátů, jako je Savo a 5% chloramin, zničí je také kyseliny včetně kyseliny octové a 2% louh.
Přenos paratyfu holubů
Zdrojem nákazy na holubníku bývají nejčastěji bezpříznakoví bacilonosiči. Vzhledem k určité hostitelské specifitě holubích salmonel nejsou zdrojem jiná domácí zvířata nebo třeba divoce žijící ptáci či hlodavci. Holub se nakazí jen od jiného holuba, četně zdivočelých městských holubů. Skrytých nosičů může být až 20% holubů v populaci.
Bacilonosiči nepravidelně vylučují zárodky salmonel trusem. Potravou či vodou kontaminovanou trusem se mohou nakazit ostatní holubi v chovu. Také vrstvy infekčního trusu v holubníku mohou být zdrojem infekce.
Důležitý je také přenos vejci. Nakažené holubice mohou vylučovat zárodky ve vejcích. Zárodek z takového vejce většinou hyne během inkubace, nebo se vylíhne slabé holoubě, které zajde to několika dní. Holoubata se od rodičů nakazí také při krmení.
Vnímavost
Salmonelóza holubů nepatří mezi nemoci, kterou musí zákonitě onemocnět všichni holubi, kteří se setkali s infekcí. Jestli dojde k onemocnění velmi záleží na infekční dávce, tzn. počtu salmonel, které se dostanou do organismu holuba, a hlavně na jeho obranyschopnosti.
Možných vlivů je opravdu hodně. Existují i plemenné rozdíly, salmonelóza je častější u moden, výstavních plemen holubů vyšlechtěných z poštovního holuba či u sportovních plemen holubů, u rejdičů či tipplerů, zvláště pak u doneků.
Protože vliv k rozvoji onemocnění má i stres, nemoc častěji vypukne v chovné a závodní sezóně.
Dále záleží na věku holubů vystavených infekci, čím mladší, tím snáze onemocní. Jednodušší to má salmonelóza s holuby podvyživenými, s holuby začervenými, s holuby drženými ve velkém počtu na malém prostoru a při nahromadění trusu v holubníku, pak může k infekci dojít i vzduchem, infekčním prachem a aerosolem. Protože salmonely osidlují nejprve střevo, pokud je střevo holuba už obsazené zdravou střevní mikroflórou, salmonely v konkurenci nemají moc šancí. Různé „přeléčování“ antibiotiky přirozenou mikroflóru krásně ničí a otvírá cestu salmonelóze.
Schopnost holuba bojovat s infekcí ovlivňují také jiné infekční nemoci. Velmi ji snižuje cirkoviróza. Cirkoviróza také ničí schopnost holuba vytvořit si protilátky po očkování proti salmonelóze.
Inkubační doba
U holoubat je dlouhá 3–5 dní. U dospělých holubů převažuje chronická, vleklá forma onemocnění, s inkubační dobou neurčitě dlouhou. Holubi mohou být před objevením se příznaků už nějakou dobu bacilonosiči, případně nemoc dlouho uniká pozornosti chovatele.
Průběh nemoci
Klasická střevní forma nemoci je nejčastější u holoubat ve věku 10–14 dní. Je to akutní nemoc s náhlým nástupem a rychlým průběhem. Holoubata jsou slabá, zvrací a trpí silným žlutozeleným zpěněným průjmem. V trusu je značné množství hlenu a mohou tam být i cáry sliznice střevní a krev. Velmi rychle zcela vyhubnou a za několik dní hynou.
Střevní forma postihuje i výletky. Méně často takto onemocní i dospělí holubi. Pokud ano, je to následek silného oslabení holubů a nemoc může proběhnout v chovu jako hromadné onemocnění.
Chronická forma salmonelózy holubů
Vleklá forma nemoci vzniká, pokud holub přežije prvotní množení salmonel ve střevě, ale není schopný se jich zbavit. Salmonely pronikají do krve holuba a z krve do různých orgánů. V orgánech dojde k ohraničení infekce do podoby ložiskových zánětů v podobě nažloutlých uzlíků. Příznaky chronické salmonelózy se liší podle toho, který orgán byl zánětem poškozen.
Zasažení jater, ledvin, sleziny, plic nebo střev se navenek projevuje jen nenápadně, opožďováním a ztrátami nemocných holubů během závodů. Časté jsou podkožní abscesy, nejčastěji se tvoří pod okem v podobě malého uzlíčku, který obsahuje suchý, žlutý, sýrovitý hnis.
Chronická salmonelóza holubů se může časem zhoršovat s postupným hubnutím a chřadnutím ptáků a nakonec holub přestane žrát, apaticky načepýřený sedí, trus může být hlenovitý, zelené barvy a pak přichází úhyn. Možná je také náhlá smrt bez předchozích příznaků nemoci. Ztráty při chronické formě paratyfu ale postihují jednotlivé holuby, nejedná se o úhyny hromadné.
