Sípavka, atrofická rinitida, je onemocnění prasete domácího, které se projevuje závažnou rýmou. Ta trvale poškozuje kostní a chrupavčitý podklad nosní dutiny a vede k nevratné deformaci nebo zkrácení rypáku. Postižená prasata špatně žerou a pomalu přibývají na váze.
V zásadě se jedná o dvě odlišné nemoci: neprogresivní atrofická rinitida je mírnější forma, s méně rozsáhlými patologickými změnami, které se do určité míry po vyléčení vyhojí. Progresivní atrofická rinitida je nemoc, která dokáže zcela zničit nosní skořepy a postižení je nevratné.
Příčina onemocnění
Sípavka je ve své podstatě nakažlivé onemocnění, ale její patogeneze je docela složitá.
Na počátku vždy stojí infekce bakterií Bordetella bronchiseptica. To je bakterie široce rozšířená v chovech prasat a u širokého spektra domácích i divokých zvířat. Prase se může nakazit mnoha způsoby, bakterie přežívají delší dobu v půdě a několik týdnů ve vodě a to v širokém rozmezí teplot a zdrojem může být i kontakt s hlodavci nebo divoce žijícími ptáky s kočkami nebo psy. Nejčastěji se ale prase nakazí už jako sele, od své matky. Od jednoho zvířete na druhé se bakterie přenáší vzduchem.
B. bronchiseptica osídluje sliznice dýchacích cest a usnadňuje si to tvorbou různých látek, které jí umožňují ulpívat na sliznici a které narušují imunitní systém hostitele. Sliznici, zvláště pak řasinkový epitel, tím poškozuje.
Poškození může být ještě větší, pokud ten daný kmen B. bronchiseptica je tzv. toxigenní a tvoří dermonekrotoxin, DTX.
Jaký bude výsledek velice záleží na dalších okolnostech. Infekce nosu způsobuje u prasat rýmu doprovázenou výtokem a kýcháním. Pokud se nakazí sele, které nemá proti nemoci protilátky a jedná se o infekci toxigenním kmenem, toxin naruší kostnatění rostoucích nosních skořep a postupně se objeví jejich atrofie. Ta bývá mírného nebo maximálně středního stupně a časem se skořepy obvykle zregenerují, s výjimkou ventrální skořepy, u které jsou deformace trvalé. Takové onemocnění se označuje jako neprogresivní atrofická rinitida.
Progresivní atrofická rinitida
Jiná situace nastává, pokud se sele nakazí ještě bakterií Pasteurella multocida. P. multocida je taky široce rozšířená v chovech prasat i u jiných zvířat a sele se opět může snadno nakazit už od své matky. Tvoří hodně různých kmenů, sípavka je obvykle způsobená typem D, ale může to být i typ A. Pasteurely špatně lpí na zdravé sliznici nosu prasat, ale pokud je ta sliznice poškozená infekcí bordetelami, pasteurely toho mohou s úspěchem využít. Opět platí, že ne všechny kmeny P. multocida jsou toxigenní. Ty, které jsou, ale uvolňují toxin (PMT, toxin P. multocida), který významným způsobem narušuje kostnatění nosních skořep. V tomto případě je celkem jedno, jestli jsou bordetely toxigenní nebo ne, stačí, když je toxigenní P. multocida. Výsledkem je progresivní atrofická rinitida.
Faktory, které zhoršují průběh infekce
Jak moc sípavka zničí prasečí nos záleží především na stáří nakaženého prasete a také na podmínkách prostředí. Průběh nemoci zhoršuje špatná hygiena, nedostatečné větrání, amoniak a prach ve vzduchu, hodně prasat na malém prostoru a kontinuální způsob chovu.
Příznaky sípavky
Prvními příznaky onemocnění je kýchání selat a výtok z nozder, což je ale obecný příznak zánětu nosní sliznice a neukazuje na původce (mohou to být i jiné zárodky než B. bronchiseptica nebo P. multocida) ani na další vývoj.
Atrofická rinitida se však projevuje tím, že frkání a ztížené dýchání („sípání“) přetrvává po celou dobu růstu prasete. Výtok z nosu může být vodnatý nebo hlenovitý. Ucpání slzných kanálků je časté a způsobuje výtok slz z očí. Na zaschlé slzy se lepí stájový prach.
Příznaky progresivní atrofické rinitidy jsou závažnější, výtok z nosu může být i krvavý. Narušení kostního podkladu nosu se navenek projeví jako zkrácení horní čelisti s předkusem a nařasenou kůží na rypáku. To začíná být patrné už u nemocných selat 4–12 týdnů starých. Někdy se rypák zdeformuje natolik, že se zkřiví do strany. Jindy mohou mít nosní skořepy zcela zničené a nosní přepážka vychýlená, ale navenek je rypák beze změn. Jakmile je postižená kost, změny jsou nevratné. Jen při neprogresivní atrofické rinitidě mohou po vyléčení rýmy (za několik týdnů) skořepy zregenerovat.
I prase, které je při nakažení už 12 týdnů staré, může ještě onemocnět těžkou sípavkou a dokonce i u 17. týdnů starých selat se při infekci objeví aspoň malé změny na skořepách. Dospělé dorostlé prase už onemocnět nemůže, ale může být bacilonosičem.
Těžce nemocná prasata špatně žerou, konverze krmiv se zhoršuje a denní přírůstky jsou malé.
Diagnostika
Zkrácení horní čelisti může být také plemenným znakem a deformace obličeje se mohou rozvinout u prasat, které žvýkají hrazení nebo napáječky. U takových zvířat bývá však zkřivená dolní čelist, ne rypák.
Monitoring výskytu sípavky je prováděn na jatkách. Rypák je přeříznut v úrovni mezi prvním a druhým horním třenovým zubem, tím se odhalí nosní skořepy i nosní přepážka a jejich atrofie se dá hodnotit podle různých bodových škál. Neprogresivní a rozvíjející se progresivní atrofická rinitida se tímto způsobem však nemůže rozlišit. Definitivním potvrzením je laboratorní vyšetření a kultivace původce. Vzorkem jsou hluboké nosní výtěry.
Léčba
Léčba progresivní sípavky je obtížná, změny jsou nevratné a antibiotika slouží jen ke zlepšení růstu postižených prasat.
Sípavka a její léčba
Základem je zamezení vzniku sípavky. K tomu slouží celý soubor opatření, které fungují společně.
Nedílnou součástí je zlepšení životního prostředí chovaných prasat. Je to hlavně čisto a dobré větrání stájí, bezprašný vzduch bez amoniaku a mikrobiální zátěže. Dále je to all-in/all-out systém na porodnách i v předvýkrmu a nejlépe i ve ve výkrmu a nepřeskladňování kotců. Stresové vlivy je také dobré omezit. Takovým stresem je i zima a kolísání teplot nebo průvan.
Dalším bodem je omezení přenosu bakterií z prasnice na selata. To se dá udělat dvěma způsoby: vakcinace březích prasnic chrání selata pomocí kolostrální imunity (protilátky proti nemoci jsou v mlezivu), případně je vakcinace doplněna ještě preventivním přeléčením antibiotiky.
Vymýcení progresivní atrofické rinitidy z chovu prasat je možné a to depopulací stáda a nákupem zdravých prasat, případně testováním a vyřazováním bacilonosičů.
