Toxokaróza

Rozšíření škrkavek

Škrkavka je všudypřítomný parazit.

95 % psů se rodí s larvami škrkavek v plicích, které po porodu rychle dokončují svůj vývoj. Kočky, které chodí ven, se velmi snadno nakazí pozřením rezervoárového hostitele.

Dospělé samičky škrkavek kladou obrovské množství vajíček, která v prostředí vydrží živá celé roky. Tak se postupně kumulují v půdě, šíří se vodou i mechanicky na nožičkách různých zvířat. Hostitelem se z půdy stávají žížaly, mouchy nebo švábi a jiná zvířata se mohou nakazit stykem s půdou a třeba olizováním bláta ze srsti.

Navíc pokud je rezervoárový hostitel pozřený jiným živočichem, stane se tento novým rezervoárovým hostitelem. Tak se larvy škrkavek dostanou do těla hmyzožravých živočichů, jako jsou rejsci, ptáci nebo drůbež z volných výběhů. Rezervoároví hostitelé slouží jako dlouhodobý a pohyblivý zdroj škrkavek.

Jak se toxokaróza projevuje

Škodlivost dospělých škrkavek je poměrně nízká. Zánětlivá reakce střeva na jejich přítomnost je malá, vadí hlavně mechanicky. Menší množství parazitů nezpůsobuje žádné viditelné příznaky nemoci.

Škrkavky škodí odebíráním živin. Začervená štěňata neprospívají, špatně rostou, mají matnou a zježenou srst a bolestivé bříško nafouklé červy. Postižená mláďata jsou hubená, mají velké břicho a doširoka postavené zadní nožky. U koček může být viditelné třetí víčko. Škrkavky zhoršují průběh jiných střevních onemocnění a oslabují odolnost těla ke všelijakým dalším nemocem.

Škrkavky tlačící ve střevě mohou být příčinou neklidu, kňourání a neprospívání sajících štěňat.

Značné množství červů může způsobit ucpání nebo protržení  střeva. Ucpat mohou škrkavky také žlučovod nebo vývod slinivky břišní.

Někdy škrkavčitost doprovází průjem nebo zvracení. Pokud je škrkavek ve střevě opravdu hodně, v trusu nebo ve zvratcích se mohou objevit doslova hromady živých, hýbajících se červů.

Nebezpečnější než dospělé škrkavky je migrace larev. Malé a střední množství migrujících larev ještě znatelně neškodí, ale velké množství už orgány, kterými larvy procházejí, poškozuje. V místech průniku larev vznikají drobné jizvy, ale klinicky zvířata netrpí úbytkem jaterních funkcí. To ale neplatí při migraci larev přes plíce. To způsobuje jejich zápal, takže nemocná zvířata sípavě kašlou, mohou se objevit vodnaté výtoky z očí a pěnivý výtok z nosu. Velmi silné transplacentární infekce štěňat dokáží zabít několik dní stará štěňata právě z důvodu postižení plic larvami škrkavek.

Kočky a koťata se patogennímu působení migrujících larev obvykle vyhnou, protože ani při infekci přes mateřské mléko, ani při nákaze rezervoárovým hostitelem škrkavky přes játra a plíce necestují.

Jak odhalit škrkavky psa a kočky

Toxokaróza se projevuje hlavně obecným chřadnutím štěňat, které může mít mnoho příčin, ale škrkavky patří mezi ty časté. U koček se těžká škrkavčitost většinou projevuje ještě nenápadněji nedobrým zdravotním stavem, suchou, lámavou srstí nebo viditelnými třetími víčky. I u takových koček, které mají příležitost lovit venku, patří toxokaróza také mezi pravděpodobné příčiny nemoci.

Přítomnost dospělých škrkavek ve střevě prozradí přítomnost vajíček v trusu. K jejich zjištění je ale nutné mikroskopické vyšetření. Pouze při masivních invazích mohou být – ale nemusí být – živé škrkavky přímo v trusu, nebo častěji ve zvratcích zvířete.

U štěňat mohou příznaky nemoci předběhnout výskyt vajíček v trusu i o několik dní, protože škodí už migrující larvy nebo nedospělé škrkavky ve střevě.