FIV - kočičí AIDS, jedna ze tří kočicích nemocí na F - MVDr. Tereza Ježková

Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte

FIV

FIV, virová imunodeficience koček neboli „kočičí aids“ je onemocnění kočky domácí způsobené virem příbuzným lidskému viru HIV. Přenáší se hlavně pokousáním, proto je FIV především nemocí starších nekastrovaných kocourů. V České republice je pozitivních asi 5 % koček. Na člověka ani na jiná domácí zvířata nemoc přenosná není.

Původce

Původcem je virus FIV (Feline Immunodeficiency Virus), lentivirus z čeledi Retroviridae. Je to obalený virus kulatého nebo oválného tvaru, který obsahuje dvě vlákna RNA a enzym reverzní transkriptázu, která mu umožňuje začlenit se do DNA buněk hostitele. Tím způsobí trvalou, dlouhodobou a pomalu postupující infekci.

Může se množit pouze v kočce domácí. Ve vnějším prostředí žije jen pár minut a ničí ho veškeré dezinfekční prostředky.

Přenos onemocnění

FIV vyžaduje k infekci těsný kontakt mezi kočkami. Nejčastěji se přenáší při pokousání, ale možný je i přenos při dlouhodobém kontaktu FIV pozitivní a zdravé kočky. Pravděpodobný je též přenos při pohlavním styku a koťata se mohou infikovat i během březosti, sáním mleziva a mléka. K přenosu z matky na plod nejčastěji dochází v případě, že je kočka nakažena v poslední třetině březosti.

Průběh nemoci

Po průniku do organismu se virus začne množit v určitých druzích bílých krvinek. Množením viru klesá počet tzv. CD4+ lymfocytů, které koordinují imunitní reakci organismu. Rychlé množení viru způsobí po několika týdnech po nakažení způsobí nástup tzv. stadia akutní infekce. Je to několik dní až týdnů trvající období nemoci s nespecifickými příznaky. Kočka může mít teplotu, může být smutná a apatická, může mít průjem, zánět spojivek, zánět dásní či zvětšené uzliny. Někdy stadium akutní infekce přejde bez povšimnutí, zvětšené mízní uzliny mohou však přetrvávat i rok.

Ostatní příznaky nemoci však odezní s tvorbou protilátek a kočka se dostává do stadia nosičství viru. Tyto kočky jsou klinicky zdravé a FIV je u nich prokazatelný jen vyšetřením krve. Toto stadium trvá měsíce až roky, s postupným úbytkem CD4+ lymfocytů. Až polovina koček zůstává skrytým nosičem 4 až 6 let. Pokud se nakazí mladá dospělá kočka, je dokonce možné, že FIV u ní nezpůsobí zkrácení života. Kočka zůstane celý život FIV pozitivní, ale než se u ní rozvine syndrom selhání imunity, uhyne z jiných příčin. Trochu jiné je to při nákaze koťat, u nich se může imunita zhroutit už po dvou měsících, kratší dobu latence mají také starší kočky.

Stadium persistentní generalizované lymfadenopatie přichází ve chvíli, kdy už postižení imunitního systému nedovoluje jeho plnohodnotnou funkci. Kočka hubne, trpí nechutenstvím, mívá zvýšenou teplotu a zvětšené uzliny, časté jsou těžké záněty dásní, chudokrevnost, chronická rýma, opakující se záněty kůže.

To se zhoršuje až do skutečného selhání imunity a rozvoje stavu podobnému AIDS u lidí. Nastupují chronické infekce kůže, dýchacích a močových cest. Kvůli imunosupresi je kočka náchylnější i k rozvoji nádorů, lymfomů i leukémií. Toto stadium trvá půl roku až roky. Postupné zhoršování stavu vede do stadia terminálního s infekcemi postihujícími více orgánu naráz, s postižením mozku a demencí. Terminální stadium před úhynem netrvá déle než rok.

Nemoc se může kombinovat s ostatními kočičími virózami, relativně častá je smíšená infekce s FeLV. Imunosuprese způsobená FIV dovoluje rychlejší množení střevního koronaviru a zvyšuje tak pravděpodobnost jeho mutace ve virulentní koronavirus a vznik FIP. Prognóza kombinovaných infekcí je velmi špatná.

Diagnostika FIV

Na možnost počátečních stadií FIV ukazují především chronické záněty dásní doprovázané opakovanými, i když mírnými, záněty horních cest dýchacích. Rozvinuté AIDS se podobá FIP, FeLV, lymfosarkomu, těžkým celkovým infekcím a autoimunitním onemocněním.

K diagnostice či k vyhledávání bezpříznakových nosičů viru v populaci koček slouží rychlé komerční soupravy na principu ELISA, které detekují protilátky v malém množství krve vyšetřované kočky. Falešně negativní výsledky testu jsou velmi vzácné a mohou se vyskytnout jen záhy po nakažení nebo naopak v terminálním stadiu onemocnění.

Falešně pozitivní výsledky se potvrzují jinou metodou, nejčastěji blottingem nebo imunofluorescencí v laboratoři. Pozitivita u koťat by se měla hodnotit opatrně. Koťata jsou k infekci FIV málo vnímavá a nakazí se pouze ve 20 % případů. Sáním od pozitivní matky však získají protilátky proti FIV a ty mohou přetrvávat až do šesti měsíců věku. Kotě se tak jeví jako FIV pozitivní, přesto není nositelem viru.

Léčba

FIV je chronické, nevyléčitelné onemocnění. Vhodnou péčí se však dá prodloužit stadium asymptomatického nosičství i zmírnit a zkrátit průběh druhotných infekcí. FIV pozitivní kočka by měla být vykastrovaná, jednak ke zmírnění zátěže organismu, jednak k zamezení dalšího šíření nemoci. Žádoucí je držet kočku v bytě a izolovat jí od ostatních koček. To snižuje riziko, že se pozitivní kočka setká s nějakou nemocí, a omezuje šíření FIV na jiné kočky. Samozřejmostí je dobré krmení, omezení stresů a pravidelné odčervování. Protože FIV pozitivní kočky často trpí záněty dásní, není od věci ani pravidelné odstraňování zubního kamene. Očkování proti běžným kočičím nemocem, herpesviróze, kaliciviróze a panleukopenii, je možné při použití inaktivovaných vakcín. Druhotné infekce se řeší antibiotiky a podpůrnou terapií. Pozitivní kočka může žít mnoho let. Jakmile se však dostane do terminálního stadia, většinou umírá do půl roku.

Prevence

V zahraničí existuje vakcína proti FIV, u nás však k dispozici není. Její největší nevýhodou je nemožnost rozlišení protilátek vzniklých po očkování a protilátek vytvořených kvůli infekci virem. Nemoci je možno předcházet chovatelskými opatřeními, především chovu koček jen v bytě a testováním a karanténou nově příchozích zvířat. Test je ideální provádět 2 x v rozmezí dvou měsíců.

Článek označen značkami: