Listerióza - MVDr. Tereza Ježková

Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Nakažlivé nemoci » Listerióza

Listerióza

Listerióza je bakteriální onemocnění postihující mnoho druhů zvířat, savce i ptáky. Je to zoonóza, onemocnět může také člověk. Původce nemoci, bakterie listerie,  je všudypřítomná v půdě i vodě a živočichové mohou být jejím bezpříznakovým nosičem. Listerióza ale propuká především u nějak oslabených jedinců, její výskyt je proto nejčastěji omezený na jednotlivé případy a obecně nemá větší význam.

Výjimkou jsou přežvýkavci, krávy, ovce a kozy, u kterých je listerióza jedním z hlavních příčin onemocnění nervového systému, a kanáři, u kterých může listerióza způsobit hromadné hynutí.

Listerióza patří mezi nákazy, které jsou považovány za nebezpečné podle veterinárního zákona, a výskyt se hlásí veterinární správě.

Původce

Původcem listeriózy je grampozitivní bakterie Listeria monocytogenes. Je to malá, krátká tyčinka, je pohyblivá a netvoří spory. Může růst v nepřítomnosti kyslíku.

Ve vnějším prostředí je velmi odolná. Je to velmi rozšířený saprofyt v půdě s rostlinnými zbytky, ke svému životu a množení nepotřebuje hostitele. Běžně roste při teplotě 4 – 44 °C, ale pomalu dokáže růst i při teplotě – 1,5 °C. Množí se proto i v lednici. Teploty nad 70 °C ji ničí.

Ideální pH pro růst je 4,3 – 9,4. V kyselejším pH může přežít, ale nemnoží se.

Proti dezinfekčním prostředkům je vcelku odolná, zvláště její biofilm na površích a v přítomnosti tuků. Nejcitlivější je k chlorhexidinu, bez přítomnosti tuků ji ničí taky povidon-jodid, glutaraldehyd a a koncentrovanější roztoky chlornanu sodného.

Výskyt

Listerie jsou všude. Vyskytují se především v půdě, v hnijící rostlinné hmotě a v trávicím traktu savců, odkud dochází ke kontaminaci rostlin bakteriemi. Zatím byly bakterie izolovány z asi 40 druhů savců, včetně domácích zvířat, z 22 druhů ptáků a také z ryb, korýšů nebo hmyzu.

Přenos

Listerióza se přenáší požitím potravy či vody. U býložravců je takovou kontaminovanou potravou nejčastěji siláž nízké kvality, u které nedošlo k dostatečnému poklesu pH. U masožravců a člověka jsou rizikové tepelně neopracované masné výrobky, měkké sýry zrající pod mazem a nepasterizované mléko krav, ovcí a koz.

Obecně se listeriím daří v chladném a vlhkém prostředí. Dokáže se množit v kuchyni i v podestýlce v kurníku obě místa mohou být zdrojem nákazy.

Druhým způsobem přenosu je infekce nenarozeného plodu při onemocnění během březosti.

Listerióza malých přežvýkavců

U ovcí a koz je listerióza nemocí především zimního období a předjaří a to ze tří důvodů. V zimě skrytí nosiči vylučují v trusu nejvíc listerií, ovce bývají ustájené na jednom místě a v zimě je nejčastěji krmena siláž, která je nejčastějším zdrojem nákazy.

U špatné siláže nedojde k potřebnému poklesu pH a listerie se v ní mohou množit. Listeriózou se ale mohou nakazit i ovce krmené senem, nejrizikovější jsou spodky balíků. Zdrojem nemoci může být také sekaná tráva, pokud je v ní hlína, a pastva na bahnitých, zásaditých půdách. U koz je riziko spojené s okusováním keřů a větví stromů.

Nejčastěji onemocní méně než 2 % zvířat ve stádě, ale nemoc může být i hromadná.

Dvě formy nemoci

Nemoc má v zásadě dvě formy: Encefalickou a septikemickou s potraty.

Ta první vzniká po průniku původce přes poraněnou sliznici dutiny ústní, kdy listerie pronikají přímo do trojklanného nervu a přes něj se šíří do mozku. Je nejčastější u ovcí 18 – 24 měsíců starých, u kterých dochází k výměně chrupu. Drobné oděrky ve sliznici ale může způsobit i hrubé seno či sláma nebo se na důvod nepřijde.

Druhá forma vzniká klasicky pozřením bakterie a jejímu průniku do těla ze střeva. Výsledkem může být skryté nosičství nebo septikemická listerióza. Septikémie způsobuje potrat či narození slabých, nemocných mláďat.

Pozor, nemocné i klinicky zdravé ovce, které jsou skrytými nosiči listerií, vylučují zárodky v mléce. Toto mléko může nakazit jehňata či kůzlata a způsobit u nich smrtelnou otravu krve. Takové syrové mléko je také zdrojem nákazy pro jiná zvířata (psy, prasata) nebo pro člověka.

Dvě formy nemoci se v ovčích stádech obvykle nevyskytují společně, nemoc se ve stádě buď projevuje záněty mozku, nebo potraty. Ve stádech koz se obě dvě formy najednou vyskytovat mohou (jedna koza potratí, druhá má nervové příznaky). Inkubační doba listeriózy je asi 10 dní.

Encefalická forma

Je nejčastější formou listeriózy u malých přežvýkavců a patří mezi nejčastější onemocnění nervové soustavy ovcí a koz vůbec.

Jedná se o zánět mozkového kmene, bakterie vstupují do mozku přes trojklanný nerv či jiné hlavové nervy. Napadají jejich kořeny a jádra a okolní mozkovou tkáň a způsobují vznik mikroskopických abscesů. Mozkový kmen a jádra hlavových nervů jsou napadené vždy, ale infekce se může šířit i do mezimozku a mozečku. Příznaky nemoci proto vyjadřují ztrátu funkce postižených hlavových nervů a v tomto rámci mohou být různé. U zvířat starších čtyř měsíců je postižení obvykle jednostranné.

Průběh nemoci

Je to akutní, rychle postupující onemocnění. K úhynu může dojít už za 24 – 48 hodin po objevení se prvních příznaků.

Choroba začíná skleslostí a nechutenstvím, v počátku nemoci mohou mít zvířata i horečku. Někdy jsou zmatená a mohou narážet do hrazení a ohrad.

Postižení různých hlavových nervů vede k rozmanité možné kombinaci klinických příznaků. Výpadek funkce trojklanného nervu vede ke ztrátě kožní citlivosti na jedné straně obličeje, poklesu čelisti a potížím s polykáním. Na postižené straně se mezi zuby a tváří hromadí rozžvýkaná potrava.

Vyřazení lícního nervu způsobí ochrnutí pysků a ucha, které poklesne dolů. Protože postižení bývá jednostranné, ztráta svalového napětí na jedné straně způsobí vytočení mulce na zdravou stranu. Na postižené straně ochrne také oční víčko, které sice poklesne, ale zároveň zcela vymizí schopnost mrkat.

Postižení sluchově rovnovážného nervu je doprovázeno náklonem hlavy a zvířata mohou chodit do kruhu, směrem k postižené straně. Také se může objevit míhání očí a poruchy rovnováhy s nejistou chůzí.

Další hlavové nervy ovládají jazyk a schopnost polykat. To vše vede k velkému slinění a výtoku slin z dutiny ústní. Při postižení míchy se u zvířat může objevit tzv. hemiparéza, částečné ochrnutí jedné poloviny těla, kterou se zvířata snaží vyrovnat opíráním se o hrazení či balíky. Obrny končetin jsou doprovázené překlubováním nebo i úplným ochrnutím.

V konečném stadiu zvíře uléhá, časté jsou mimovolné plovací pohyby končetin a vytočení hlavy do boku nebo dozadu. Bez léčby je listerióza téměř vždy smrtelná.

Diagnostika

Jsou i jiné nemoci, které umí způsobit stejné nebo podobné příznaky. Listerióza přichází do úvahy u všech ovcí a koz, u kterých se objeví příznaky jednostranného postižení mozkového kmene a hlavových nervů. Z laboratorních výsledků jí nasvědčuje zvýšená koncentrace bílkovin a zvýšené množství tzv. mononukleárních bílých krvinek v odebraném mozkomíšním moku. Diagnózu však může s jistotou potvrdit jen kultivace původce z mozku uhynulého zvířete.

Mezi nemoci, které se projevují podobně jako listerióza patří především ketóza březích bahnic, vrtohlavost, abscesy v mozku, postižení vnitřního ucha a počátek hypokalcémie. Mechanické poškození lícního nervu s poklesem ucha a očního víčka je časté u ovcí a koz, které z jakéhokoliv důvodu ležely déle na boku a ovce s hemiparézou může vypadat podobně jako ovce trpící obrnou vřetenního nervu.

Léčba

Listerióza ovcí a koz je léčitelná, ale musí začít včas a to co nejdříve po vzniku nemoci a léčba musí být dostatečně razantní. Stojí na třech pilířích: antibiotika, nejčastěji penicilíny nebo tetracyklíny podávané do žíly nebo do svalu, přímo ničí původce onemocnění, ale jejich účinek je pomalý a nejprve jen zastaví postup onemocnění.

Druhým pilířem je protizánětlivá léčba.

Třetím je podpora organismu. U dehydratovaných zvířat kapačka, přesun nemocného zvířete na dobře podestlané lože, pokud má problémy vstát, pak jeho podložení balíky slámy, aby leželo na hrudní kosti, pokud může ležet pouze na boku, pak jeho pravidelné otáčení. V oku s ochrnutým očním víčkem často vzniká zánět rohovky, ten se ošetřuje antibiotickými mastmi.

Kozy reagují na léčbu lépe než ovce. Pokud je léčba zahájena ve chvíli, kdy ovce může chodit, je šance na vyléčení až 30 %, naopak u ležícího zvířete nebo při křečích dochází obvykle navzdory léčbě k úhynu.

Potraty

Druhá forma listeriózy je doprovázena potraty, porody mrtvých mláďat nebo mláďat slabých. Toto může a nemusí být doprovázeno zánětem dělohy. Mrtvé plody mohou být macerované nebo rozkládající se a placenta může být nekrotická nebo zhnisaná. Na matce nemusí být patrné žádné příznaky nemoci, nebo jsou patrné známky celkového onemocnění, horečka, snížená chuť k žrádlu, snížená dojivost. Smrt plemenice v důsledku septikémie je ale vzácná.

Potratit může až 20 % plemenic ve stádě a to po desátém dni od začátku zkrmování závadného krmiva.

Listerióza psů a koček

U psů a koček je listerióza vzácná, tato zvířata jsou velmi málo vnímavá a choroba se proto u nich vyskytuje pouze sporadicky.

Asi jedno procento zdravých psů a malé množství zdravých koček může ve střevě nést listerie. Zvířata se nakazí perorálně z podobných zdrojů jako člověk (masné výrobky, mléko).

Bakterie způsobují invazní infekci, množí se uvnitř buněk a šíří se po celém těle zvířete. U domácích masožravců listerióza obvykle probíhá jako septikémie doprovázená vysokou horečkou, průjmem a zvracením. Jen ojediněle se vyskytují příznaky postižení mozku nebo potraty. Pokud zvíře přežije, do dvou až tří týdnů se může spontánně uzdravit. Diagnóza spočívá v kultivaci listerií z tkání nemocného (nebo už uhynulého) psa. Nemoc lze léčit, nejčastěji se používá penicilin G.

Listerióza králíků

U králíků není listerióza častou nemocí. Ve velkochovech a u jednotlivých králíků chovaných jako mazlíci je vyloženě vzácná. V domácích chovech může být častější a při zkrmení kontaminované potravy může postihnout i víc zvířat najednou. Její výskyt je obvykle navázaný na nějaké oslabení zvířat, jak v důsledku jiných nemocí, tak třeba špatné výživy nebo březosti.

Šíření infekce po těle a následná septikemie je doprovázená obecnými příznaky nemoci: skleslostí a nechutenstvím. Infekce dělohy vede k potratům konci březosti či k narození mrtvých mláďat.

Listerióza u králíků může způsobit i náhlou smrt. Zánět mozku s příznaky postižení nervového systému, která může připomínat encefalitozoonózu, je u králíků vzácností. Diagnóza je obvykle určena až posmrtně kultivací původce z tkání. Uhynulý králík při pitvě vykazuje znaky otravy krve, překrvené vnitřní orgány, mnoho drobných bledých ložisek na játrech a slámově zbarvenou tekutinu v břišní dutině. Kolem dělohy mohou být nálepy a srůsty.

Listerióza prasat

U prasat je listerióza sporadicky vyskytujícím se onemocněním. Prasata mohou být skrytými nosiči a přítomnost listerií u nich představuje riziko z hlediska kontaminace potravin.

Klinicky onemocnět mohou prasata v jakémkoliv věku, ale u mladších prasat jsou příznaky vážnější. Nemoc způsobuje septikemii u selat mladších jeden měsíc nebo zánět mozku u starších zvířat. Mezi příznaky choroby patří horečka, třes, nekoordinované pohyby, nadměrná vzrušivost či držení hlavy na jednu stranu.

Především u selat je úmrtnost vysoká a ke smrti dochází za 3 – 4 dny. Aby nemoc propukla, je obvykle potřeba nějaké oslabení prasat, třeba kvůli PRRS nebo chřipce, stres, nebo vysoký infekční tlak.

Listerióza ptáků

U ptáků je listerióza poměrně vzácné onemocnění. Onemocnět může jak drůbež, tak holubi, drobné zpěvné ptactvo a papoušci, nejvnímavější jsou k nákaze kanáři, u kterých jediných může nemoc probíhat v chovu i hromadně. Kur a krůty jsou naopak relativně odolní.

I u ptáků je známo bezpříznakové nosičství a bacilonosič může být zdrojem nákazy pro ostatní zvířata i člověka. Ptáci se nakazí stykem s půdou obsahující bakterie, trusem, nosními sekrety ale i kontaminací ran, například po zkracování zobáků nebo při hromadných vakcinacích. Listerióza se šíří především v chladném a vlhkém prostředí, z vlhké podestýlky.

Listerie u ptáků nedokáže vyvolat nemoc u zcela zdravého jedince, potřebuje, aby byl organismus hostitele nějakým způsobem oslabený. Mladší ptáci také onemocní spíš než ptáci starší.

Formy listeriózy ptáků

Nemoc probíhá ve dvou formách: Akutní septikemické a chronické formě. Septikemická forma je častější u starších ptáků a projevuje se jednotlivými náhlými úhyny či celkovými poruchami zdravotního stavu se skleslostí, načepýřeným peřím a průjmem. K úhynu nemocných jedinců dochází za jeden až dva dny.

Chronická forma se vyskytuje spíše u mladších ptáků a převažují u ní příznaky postižení centrální nervové soustavy, především otupělost, nekoordinované pohyby, třes, hlava zvrácená dozadu nebo vytočená do boku, obrny. Pták může ležet na boku a pádlovat nohama.

Určení diagnózy

Jako snad u všech nemocí ptáků i u listeriózy platí, že nejvíc informací dává pitevní nález: Pro listeriózu ptáků je poměrně typická nekróza srdečního svalu a fibrinózní zánět osrdečníku. Mozek bývá nezměněný, i když pták vykazoval nervové příznaky. U akutních případů, které se projevily jen náhlým úhynem, bývají orgány zcela beze změny, nebo se ojediněle objevují drobné krváceniny. Diagnózu potvrzuje kultivace původce z tkání ptáka.

Nemocí, které ptákům způsobují podobné či totožné příznaky je mnoho: U septikemické formy listeriózy jsou to všechny ostatní bakteriální nemoci, které dokáží vyvolat otravu krve: kolibacilóza, pasteurelóza, červenka. U chronické formy je to především Newcastleská choroba a Markova choroba.

Akutní formu listeriózy lze léčit vysokými dávkami tetracyklinových antibiotik, léčba chronické formy je obvykle neúspěšná.  Prevence spočívá především v odstranění zdrojů infekce, bývá to například splach kejdy či hnoje z chovů skotu nebo prasat, a dobré zoohygieně chovu ptáků.

Článek označen značkami: ,,