Listerióza je bakteriální onemocnění postihující mnoho druhů zvířat, savce i ptáky. Je to zoonóza, onemocnět může také člověk. Původce nemoci, bakterie listerie,  je všudypřítomná v půdě i vodě a živočichové mohou být jejím bezpříznakovým nosičem. Listerióza ale propuká především u nějak oslabených jedinců, její výskyt je proto nejčastěji omezený na jednotlivé případy a obecně nemá větší význam.

Výjimkou jsou přežvýkavci, krávy, ovce a kozy, u kterých je listerióza jedním z hlavních příčin onemocnění nervového systému, a kanáři, u kterých může listerióza způsobit hromadné hynutí.

Listerióza patří mezi nákazy, které jsou považovány za nebezpečné podle veterinárního zákona, a výskyt se hlásí veterinární správě.

Původce

Původcem listeriózy je grampozitivní bakterie Listeria monocytogenes. Je to malá, krátká tyčinka, je pohyblivá a netvoří spory. Může růst v nepřítomnosti kyslíku.

Ve vnějším prostředí je velmi odolná. Je to velmi rozšířený saprofyt v půdě s rostlinnými zbytky, ke svému životu a množení nepotřebuje hostitele. Běžně roste při teplotě 4–44 °C, ale pomalu dokáže růst i při teplotě –1,5 °C. Množí se proto i v lednici. Teploty nad 70 °C ji ničí.

Ideální pH pro růst je 4,3–9,4. V kyselejším pH může přežít, ale nemnoží se.

Proti dezinfekčním prostředkům je vcelku odolná, zvláště její biofilm na površích a v přítomnosti tuků. Nejcitlivější je k chlorhexidinu, bez přítomnosti tuků ji ničí taky povidon-jodid, glutaraldehyd a a koncentrovanější roztoky chlornanu sodného.

Výskyt

Listerie jsou všude. Vyskytují se především v půdě, v hnijící rostlinné hmotě a v trávicím traktu savců, odkud dochází ke kontaminaci rostlin bakteriemi. Zatím byly bakterie izolovány z asi 40 druhů savců, včetně domácích zvířat, z 22 druhů ptáků a také z ryb, korýšů nebo hmyzu.

Přenos

Listerióza se přenáší požitím potravy či vody. U býložravců je takovou kontaminovanou potravou nejčastěji siláž nízké kvality, u které nedošlo k dostatečnému poklesu pH (pod 5 a více) U masožravců a člověka jsou rizikové tepelně neopracované masné výrobky, měkké sýry zrající pod mazem a nepasterizované mléko krav, ovcí a koz.

Obecně se listeriím daří v chladném a vlhkém prostředí. Dokáže se množit v kuchyni i v podestýlce v kurníku obě místa mohou být zdrojem nákazy.

Druhým způsobem přenosu je infekce nenarozeného plodu při onemocnění během březosti.

Listerióza malých přežvýkavců

U ovcí a koz je listerióza nemocí především zimního období a předjaří a to ze tří důvodů. V zimě skrytí nosiči vylučují v trusu nejvíc listerií, ovce bývají ustájené na jednom místě a v zimě je nejčastěji krmena siláž, která je nejčastějším zdrojem nákazy.

U špatné siláže nedojde k potřebnému poklesu pH a listerie se v ní mohou množit. Listeriózou se ale mohou nakazit i ovce krmené senem, nejrizikovější jsou spodky balíků. Zdrojem nemoci může být také sekaná tráva, pokud je v ní hlína, a pastva na bahnitých, zásaditých půdách. U koz je riziko spojené s okusováním keřů a větví stromů.

Nejčastěji onemocní méně než 2 % zvířat ve stádě, ale nemoc může být i hromadná.

Dvě formy nemoci

Nemoc má v zásadě dvě formy: Encefalickou a septikemickou s potraty.

Ta první vzniká po průniku původce přes poraněnou sliznici dutiny ústní, kdy listerie pronikají přímo do trojklanného nervu a přes něj se šíří do mozku. Je nejčastější u ovcí 18–24 měsíců starých, u kterých dochází k výměně chrupu. Drobné oděrky ve sliznici ale může způsobit i hrubé seno či sláma nebo se na důvod nepřijde.

Druhá forma vzniká klasicky pozřením bakterie a jejímu průniku do těla ze střeva. Výsledkem může být skryté nosičství nebo septikemická listerióza. Septikémie způsobuje potrat či narození slabých, nemocných mláďat. Takto celkově postižená jehňata a kůzlata nevykazují příznaky postižení mozku, jen celkovou slabost, trpí horečkou a během několika hodin hynou.

Pozor, nemocné i klinicky zdravé ovce, které jsou skrytými nosiči listerií, vylučují zárodky v mléce. Toto mléko může nakazit jehňata či kůzlata a způsobit u nich smrtelnou otravu krve. Takové syrové mléko je také zdrojem nákazy pro jiná zvířata (psy, prasata) nebo pro člověka.

Dvě formy nemoci se v ovčích stádech obvykle nevyskytují společně, nemoc se ve stádě buď projevuje záněty mozku, nebo potraty. Ve stádech koz se obě dvě formy najednou vyskytovat mohou (jedna koza potratí, druhá má nervové příznaky). Inkubační doba listeriózy je asi 10 dní.

Encefalická forma

Je nejčastější formou listeriózy u malých přežvýkavců a patří mezi nejčastější onemocnění nervové soustavy ovcí a koz vůbec.

Jedná se o zánět mozkového kmene, bakterie vstupují do mozku přes trojklanný nerv či jiné hlavové nervy. Napadají jejich kořeny a jádra a okolní mozkovou tkáň a způsobují vznik mikroskopických abscesů. Mozkový kmen a jádra hlavových nervů jsou napadené vždy, ale infekce se může šířit i do mezimozku a mozečku. Příznaky nemoci proto vyjadřují ztrátu funkce postižených hlavových nervů a v tomto rámci mohou být různé. U zvířat starších čtyř měsíců je postižení obvykle jednostranné.

Průběh encefalické formy listeriózy ovcí a koz

Fotografie ovce, která stojí s toporným krkem směřujícím doprava a hlavou mírně nakloněnou
Ovce vykazující příznaky listeriózy: držení krku do strany
Zdroj: Wikimedia Commons

Je to akutní, rychle postupující onemocnění. K úhynu může dojít už za 24–48 hodin po objevení se prvních příznaků.

Choroba začíná skleslostí a nechutenstvím, v počátku nemoci mohou mít zvířata i horečku. Někdy jsou zmatená a mohou narážet do hrazení a ohrad.

Postižení různých hlavových nervů vede k rozmanité možné kombinaci klinických příznaků. Výpadek funkce trojklanného nervu vede ke ztrátě kožní citlivosti na jedné straně obličeje, poklesu čelisti a potížím s polykáním. Na postižené straně se mezi zuby a tváří hromadí rozžvýkaná potrava.

Vyřazení lícního nervu způsobí ochrnutí pysků a ucha, které poklesne dolů. Protože postižení bývá jednostranné, ztráta svalového napětí na jedné straně způsobí vytočení mulce na zdravou stranu. Na postižené straně ochrne také oční víčko, které sice poklesne, ale zároveň zcela vymizí schopnost mrkat.

Postižení sluchově rovnovážného nervu je doprovázeno náklonem hlavy a zvířata mohou chodit do kruhu, směrem k postižené straně. Také se může objevit míhání očí a poruchy rovnováhy s nejistou chůzí.

Další hlavové nervy ovládají jazyk a schopnost polykat. To vše vede k velkému slinění a výtoku slin z dutiny ústní. Při postižení míchy se u zvířat může objevit tzv. hemiparéza, částečné ochrnutí jedné poloviny těla, kterou se zvířata snaží vyrovnat opíráním se o hrazení či balíky. Obrny končetin jsou doprovázené překlubováním nebo i úplným ochrnutím.

V konečném stadiu zvíře uléhá, časté jsou mimovolné plovací pohyby končetin a vytočení hlavy do boku nebo dozadu. Bez léčby je listerióza téměř vždy smrtelná.

Potraty

Druhá forma listeriózy je doprovázena potraty, porody mrtvých mláďat nebo mláďat slabých. Toto může a nemusí být doprovázeno zánětem dělohy. Mrtvé plody mohou být macerované nebo rozkládající se a placenta může být nekrotická nebo zhnisaná. Na matce nemusí být patrné žádné příznaky nemoci, nebo jsou patrné známky celkového onemocnění, horečka, snížená chuť k žrádlu, snížená dojivost. Smrt plemenice v důsledku septikémie je ale vzácná.

Potratit může až 20 % plemenic ve stádě a to po desátém dni od začátku zkrmování závadného krmiva.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat