Akutní acidóza bachorového obsahu, neboli akutní acidóza bachoru nebo akutní kyselá bachorová dysfunkce, v anglické literatuře často „grain overload“, tedy překrmení jádrem, je prudce probíhající, velmi vážné onemocnění přežvýkavců, způsobené příjmem krmiva s vyšším obsahem snadno stravitelných cukrů. Nejčastěji bývá příčinou překrmení šrotem, pečivem, krmnými okopaninami nebo spadaným ovocem.
Těžce probíhající bachorová acidóza může vést ke smrti zvířete během 24–48 hodin. Bohužel zvláště v chovu malých přežvýkavců je akutní acidóza časté onemocnění a většinou je způsobená nakrmením zvířat nezvanými návštěvníky přes ohradu či plot. NEKRMTE CIZÍ ZVÍŘATA!
Jak to funguje
Bachor je největší z předžaludků přežvýkavců a je také první z nich. Spolknuté krmení se nejprve dostává právě do bachoru. Ten funguje jako fermentační nádoba. Žije v něm nepočetně druhů symbiotických bakterií, které rozkládají jinak těžce stravitelnou rostlinnou hmotu.
Na svých bakteriích a prvocích je přežvýkavec tedy životně závislý. Bachorová mikroflóra vytváří poměrně stabilní ekosystém, který je zase závislý na konstantním přísunu přibližně stejného substrátu k fermentaci.
Jednoduchá bachorová dysfunkce
Pokud se do bachoru dostane najednou potrava výrazně odlišného složení, než na který je bachorová mikroflóra „zvyklá“, dojte nevyhnutelně k poruše trávení. Závažnost poruchy záleží především na množství zkonzumovaného nevhodného krmiva.
Přebytek škrobu nebo jednoduchých cukrů způsobí rychlé množení těch bakterií, které využívají jednoduché cukry jako zdroje energie, to je především Streptococcus bovis. Má-li tato bakterie k dispozici jednoduché cukry, roste mnohem rychleji než bakterie rozkládající celulózu, tedy rostlinnou vlákninu. Změny ve složení bachorové mikroflóry se projeví už během dvou až šesti hodin poté, co přežvýkavé zvíře sežralo nadbytek jádra.
Produktem rozkladu cukrů streptokoky je kyselina mléčná. Kyselina mléčná je silná kyselina, takže pH bachorového obsahu začne klesat. Při nižším pH se ale nedaří bakteriím rozkládajícím celulózu, trávení vlákniny je narušené. Pokud se škrobu dostalo do bachoru jen menší množství, streptokoky ho rychle všechen spotřebují, pH už dále neklesá a časem se pH bachoru i počet bakterií trávicích celulózu samovolně upraví. Na zvířeti se to může projevit jako dočasný pokles mléčné produkce nebo se rozvine tzv. jednoduchá bachorová dysfunkce. Zvířeti bude špatně, nebude chtít moc žrát a omezí nebo zastaví se i přežvykování. To, že nežere, ale zastaví další přísun nevhodného krmiva a během maximálně několika dní se zvíře samo uzdraví. Jednoduchá bachorová dysfunkce nebo i mírná acidóza ho také nijak neohrozí na životě ani mu nezpůsobí trvalé následky.
Akutní acidóza bachorového obsahu
S přibývajícím množstvím škrobu v bachoru přibývá také kyseliny mléčné a v určitém okamžiku dojte k bodu zvratu a místo jednoduché bachorové indigesce už se rozvine akutní bachorová acidóza.
Klesající pH totiž spustí celou lavinu procesů. Bachoroví nálevníci, kteří se také živí škrobem, totiž při poklesu pH pod určitou hranici umírají a k bakteriím se tak dostane ještě více volného škrobu. Navíc při nízkém pH se začnou množit laktobacily. Laktobacily také produkují kyselinu mléčnou, hodně kyseliny mléčné. Jakmile se začnou množit, pH začne dál prudce klesat a to zabije většinu ostatních mikroorganismů kromě laktobacilů, včetně S. bovis. Bachorová mikroflóra je tak zcela rozvrácena.
Jak acidóza bachorového obsahu ovlivňuje samotné zvíře?
Následky takového rozvratu bachorové činnosti pro přežvýkavce samotného jsou mnohé a všechny nepříjemné.
Samotný bachor reaguje na změny uvnitř zástavou své činnosti, bachorové rotace ustávají, stejně tak i přežvykování. Zástava přežvykování akorát zastaví přísun slin, které fungují jako tzv. pufr a pomáhají udržovat stálé pH. Dalšímu poklesu pH pak brání jen málo. U ovcí dojde k atonii bachoru po 8–12 hodinách po pozření nevhodného krmiva.
Poškození sliznice bachoru, chemická rumenitida
Kyselina mléčná se chová jako žíravina. Leptá sliznici bachoru, hlavně v záhybech, kde se nahromadí větší množství zkonzumovaného šrotu, se zvyšujícím se množstvím i plošně ve spodním bachorovém vaku. Zrohovatělý epitel bachoru měkne a odlupuje se v celých cárech.
Přímé poškození bachoru může být natolik závažné, že dojde k perforaci a smrtelnému zánětu pobřišnice. Častěji je ale toto poranění sliznice mnohem zhoubnější v tom, že do stěny bachoru proniknou bakterie a rozvine se bakteriální rumenitida. Zvláště u skotu průnik bakterií přes naleptanou bachorovou stěnu vede ke vzniku bakteriálních embolů v krvi a následnému rozvoji bakteriálních abscesů v játrech, plicích či jiných orgánech. Abscesy mohou vzniknout i v samotné bachorové stěně.
Zvířata, která přežijí tři až čtyři dny těžké akutní acidózy mohou trpět i mykotickou rumenitidou a gangrénou bachorové stěny. Plísně se mohou dostat i do jater a gangréna bachoru přechází v zánět pobřišnice. Tyto závažné změny způsobují opožděný úhyn léčených zvířat, která zpočátku dobře reagovala na terapii.
I když se patologický proces zastaví v začátku a nedojde ke smrtelným komplikacím, poleptání bachorové stěny přetrvává i po vyléčení acidózy, pomalu se hojí jizvou a rekonvalescence je zdlouhavá.
Dehydratace a metabolická acidóza
Kyselina mléčná uvnitř bachoru zvyšuje tzv. osmotický tlak. Strhává k sobě vodu, která proniká skrz bachorovou sliznici a pokouší se tak ředit obsah bachoru. Objem bachoru se tak zvyšuje a jeho obsah řídne, ale tekutina chybí jinde v těle a proto je akutní acidóza doprovázená silnou dehydratací.
Snížené prokrvování tkání nutí buňky těla také produkovat kyselinu mléčnou. K tomu, aby buňka dokázala využít glukózu bez produkce kyseliny mléčné potřebuje kyslík. Protože se ale tkáně nedokrvují kvůli dehydrataci, kyslíku není k dispozici dostatečné množství. Tím se rozvíjí tzv. metabolická acidóza. Kyselina mléčná se začíná hromadit i přímo ve tkáních zvířete a v jeho krvi. Navíc část kyseliny mléčné přechází do krve i přímo z bachoru.
Produkce škodlivých látek v bachoru
V bachoru postiženém akutní acidózou dochází ke změně mikroflóry a tím pádem i ke změně produkovaných látek. Mnoho z nich na zvíře působí jako jed. Do krve zvířete proniká methanol i ethanol. Další škodlivou látkou je histamin a endotoxin, což je substance uvolňující se ze stěn mrtvých tzv. gram-negativních bakterií. Většina bakterií, které tvoří přirozenou mikroflóru bachoru, jsou gram–negativní. A při akutní acidóze hynou.
Přesná role histaminu a endotoxinu v patogenezi acidózy není jasná, ale jejich přítomnost je příčinou rozvoje schvácení paznehtů u skotu a endotoxin v krvi prohlubuje šok, zhoršuje dále prokrvení tkání a bude příčinou potratů či předčasného porodu a zadržení placenty u březích zvířat trpících akutní acidózou.
Příznaky akutní acidózy bachorového obsahu
Klinické příznaky akutní acidózy nebývají u všech zvířat stejné. Záleží na množství sežraného nevhodného krmiva i na jeho struktuře, šrot je horší než celé zrno. Navíc příznaky se vyvíjejí v čase a rychlost postupu nemoci je opět ovlivněna množstvím zkonzumovaného zrna.
Nejdříve se objevuje lehká kolika a neklid, ale to není pravidlem. Skot může být hodně žíznivý.
Jakmile už se rozvíjí acidóza, zvířata přestávají žrát, stojí bez zájmu a někdy skřípají zuby. Teplota je mírně zvýšená. Někdy se motají, nejistě se pohybují, vypadají jako kdyby oslepla. Tepová i dechová frekvence je zvýšená. Bachor je naplněný tekutinou a při poslechu a poklepu v něm „šplouchá“. U dojených zvířat se zcela zastavuje produkce mléka.
Akutní acidózu často doprovází průjem, zvláště tu méně závažnou, kdy se zvířata průjmu „dožijí“. Průjem se totiž objevuje často až po 12–24 hodinách po pozření nevhodného krmiva. Je velmi silný, zcela vodnatý, odporně zapáchá a může obsahovat nestrávená zrna obilovin. Průjem je ve své podstatě prognosticky příznivý příznak, protože zvířata s těžkou acidózou se špatnou prognózou mají častěji zácpu.
Postupující dehydratace a okyselení organismu zhoršují stav zvířete a u akutní acidózy většinou dochází do 48 hodin po pozření závadného krmiva k ulehnutí zvířete. Při těžké, perakutní acidóze to může být i dříve a čím dříve po požití zrna k ulehnutí dochází, tím horší je prognóza. Zvířata leží tiše, často mají hlavu položenou na boku, tělesná teplota postupně klesá a k úhynu dochází za 24–72 hodin po konzumaci nevhodné stravy.
Zvířata, u kterých se v této době sníží tepová frekvence a dojde k obnově bachorové činnosti se mohou uzdravit. Nějakou dobu ještě přetrvává průjem a mezi možné další následky acidózy patří potrat za 10–14 dní po prodělané acidóze, schvácení paznehtů nebo abscesy v játrech.
