Akutní zánět mléčné žlázy

Střední stupeň zánětu mléčné žlázy už je doprovázen viditelnými známkami zánětu. Těmi je zarudnutí, otok, zvýšená teplota (vemeno „hřeje“) a také bolestivost vemene nebo vemínka. Celkový zdravotní stav postiženého zvířete už také obvykle vykazuje změny. Běžný je snížený příjem potravy, u přežvýkavců také snížená motorika bachoru a omezené nebo vymizelé přežvykování. Teplota i srdeční frekvence bývá mírně zvýšená. Bolestivost vemene se může projevovat rozkročeným postojem a u matek je časté odmítání mláďat.

Zánětem mohou být postižené mlékovody a výsledkem je akutní katarální zánět mléčné žlázy, při kterém je sekret mléčné žlázy vodnatý, mléku podobný s vločkami, nebo se zánět rozšířil i do samotné mlékotvorné tkáně, parenchymu mléčné žlázy, a vzniká parenchymatózní mastitida. Při té je sekret mléku nepodobný. Může mít podobu vodnatého šedobílého nebo hnědočerveného produktu, průhledné nebo zakalené žluté vody s vločkami fibrinu nebo hnisu nebo je zcela hnisavý.

Závažný zánět mléčné žlázy

Závažné záněty mléčné žlázy jsou vždy parenchymatózní mastitidy. Od zánětů středního stupně se liší vyjádřením příznaků zánětu. Při závažném zánětu je mléčná žláza výrazně bolestivá a edematózní, kůže nad ní může přecházet až do fialové barvy. Zdravotní stav zvířete je výrazně narušený. Běžná je vysoká horečka, naprosté nechutenství, zvýšená dechová i tepová frekvence, dehydratace. Někdy se přidává i průjem nebo zvracení. Produkce mléka ze zdravých mléčných žláz se prudce snižuje až mizí. Zvířata uléhají a nezřídka upadají do šoku způsobeného toxémií, zaplavení krevního oběhu toxiny bakterií.

Při kolimastitidách je možný i perakutní průběh. Toxémie vede k tak rychlému nástupu šoku, že jediným příznakem je náhlý úhyn.

Sekret postižené mléčné žlázy je zcela mléku nepodobný, může mít podobu pár kapek séra, hnisu, může obsahovat krev nebo rozkládající se zbytky tkáně. Mezi závažné záněty mléčné žlázy patří i gangrenózní mastitida, která způsobí úplnou destrukci a odpadnutí postižené poloviny nebo čtvrtě vemene.

Diagnostika

Akutní klinický zánět mléčné žlázy u dojených zvířat je snadno identifikovatelný podle klinických příznaků: Smyslové změny mléka, známky zánětu vemene nebo vemínka a případně celkové příznaky onemocnění spojené s viditelnými a hmatatelnými změnami na mléčné žláze.

U kojících matek může být nejnápadnějším pozorovaným příznakem odmítání mláďat nebo jejich neprospívání. Těžké akutní mastitidy jsou rychle probíhajícím onemocněním, které v řádu hodin způsobuje ulehnutí a celkový obraz těžce nemocného nebo umírajícího zvířete.

U zvířat, která nejsou pod kontrolou chovatele každý den, se může špatně rozlišovat akutní a chronický zánět mléčné žlázy, ale neléčený akutní zánět často přechází právě do chronicity.

Léčba akutního zánětu mléčné žlázy

K léčbě akutního zánětu mléčné žlázy u jakéhokoliv zvířete patří vždy veterinární lékař. Zvolená léčba pak záleží především na stupni zánětu.

Mírná akutní mastitida se léčí vydojováním sekretu. Důležitým bodem je oddělení nemocného zvířete od stáda kvůli kontrole zdravotního stavu. Role veterinárního lékaře spočívá především v odběru mléka pro bakteriologické vyšetření s kultivací. To je velice důležité, protože jedině znalost původce dává informaci o prognóze léčby a o tom, jaké antibiotikum případně zvolit.

Samotné časté vydojování může zánět samo o sobě během několika hodin vyléčit. Pokud druhý den zánět pokračuje, přichází na řadu antibiotika podávaná buď celkově nebo přímo do vemene. Společně s nimi se pokračuje ve vydojování až do normálního NK-testu (ten měří množství somatických buněk, jejich zvýšení je známkou zánětu i když je mléko na první pohled normální).

Léčba středního stupně zánětu mléčné žlázy je podobná. U dojených zvířat je základem odběr sekretu mléčné žlázy a kultivace původce se stanovením citlivosti. Dále se pokračuje vydojováním. Podle situace v chovu a stavu zvířete je možné zahájit antibiotickou terapii už první den.

Těžké záněty mléčné žlázy vyžadují rychlou, razantní léčbu. Kromě antibiotik, podávaných od prvního okamžiku často jak celkově, tak do mléčné žlázy, se zvířeti dávají infuze a léky proti bolesti a zánětu. Antibiotika je možné měnit po obdržení výsledků kultivace a citlivosti.

Vhodná je ochranná léčba jater (proti ketóze), u přežvýkavců podpora bachorové činnosti. Ošetření vemene či vemínek spočívá na počátku v aplikaci chladivých obkladů několikrát denně na 10–30 minut a v již zmíněném vydojování. Po několika dnech je při vydojování vhodné použití resorpčních mastí, které vyvolávají pocit tepla a urychlují vstřebávání zánětu.

Doplňkové léky pro přežvýkavce

Prognóza

Úspěch při léčbě akutní mastitidy není nikdy zaručen. Prognóza z hlediska zachování funkce postižené mléčné žlázy je vždy opatrná. U těžkých zánětů mléčné žlázy je cílem spíš zachránit život zvířete.

Prevence

Program tlumení zánětů mléčné žlázy v chovu spočívá v omezení rizikových faktorů. Veliký vliv má především hygiena dojení a prostředí zvířat, jejich zdravotní stav a tvar vemene. Akutní zánět mléčné žlázy, zvláště těžký nebo opakující se, může být dobrým důvodem k vyřazení postiženého zvířete.