Brucelóza ovcí a koz je nebezpečná nákaza malých přežvýkavců, hlavním hostitelem je koza. Spektrum hostitelů je ale široké, onemocnět mohou také lamy a velbloudi, hovězí dobytek, jaci a domácí buvoli, prasata, psi.
Brucelóza je významná zoonóza, přenosná na člověka při ošetřování zvířat a také pitím nepasterizovaného mléka a výrobků z něj. U lidí se nákaza brucelózou ovcí a koz projevuje jako maltská horečka, chronické horečnaté onemocnění s postižením vnitřních orgánů, hlavně jater, srdce, kloubů a nervového systému.
Česká republika je země oficiálně prostá, brucelóza ovcí a koz se u nás nevyskytuje a nikdy nevyskytovala. Je zařazena mezi nebezpečné nákazy, s povinností hlášení výskytu Mezinárodní organizaci pro zdraví zvířat OIE.
V souladu s metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace se povinně jedenkrát ročně vyšetřují všichni plemenní berani a kozli a určený počet samičích zvířat ve stádech v kontrole užitkovosti nebo ve stádech ovcí a koz s tržní produkcí mléka a dále bezprostředně po potratu všechny zmetalky.
Původce onemocnění
Brucelóza ovcí a koz je infekční, bakteriální onemocnění. Původcem je malý nepohyblivý kokobacil Brucella melitensis. Na kultivačních půdách roste pomalu striktně aerobně, dle Grama se barví negativně a je do určité míry acidorezistentní, takže je možné ji červeně obarvit modifikovaným barvením dle Ziehl–Neelsena.
Netvoří spory, ale vlivům vnějšího prostředí odolává velice dobře a mimo hostitele žije déle než rok. Spolehlivě ji však ničí působení většiny běžných dezinfekčních prostředků, inaktivuje jí pH pod 3,5 a nepřežívá ani působení suchého tepla nad 160 °C po dobu jedné hodiny a vlhké teplo nad 120 °C déle než 15 minut.
V tělech zvířat se brucela chová jako fakultativní nitrobuněčný parazit. Odolává zničení uvnitř vakuol fagocytujících bílých krvinek a v makrofázích nachází životní prostor, kde se množí. Makrofágy ji také roznášejí v celém organismu hostitele. Místem výskytu brucel v organismu jsou především mízní uzliny, děloha a vemeno.
Vnímaví živočichové
Hlavním hostitelem B. mellitensis je koza a také ovce, malí přežvýkavci jsou k infekci vysoce vnímaví. Mohou se snadno při společném chovu stát zdrojem nákazy pro velbloudovité i skot, je možný i přenos na prase.
Nemoc byla prokázána i u divoce žijících zvířat, u kamzíků, kozorožce, přímorožce arabského nebo i impaly a antilopy vrané, ale divoká zvířata nejsou rezervoárem infekce pro domácí přežvýkavce, s výjimkou kozorožce iberského ve Francii.
Brucelóza ovcí a koz je významná zoonóza, dosti častá u lidí žijících v endemických oblastech a u návštěvníků těchto oblastí.
Rozšíření
Hlavní oblastí rozšíření nákazy je Blízký a Střední východ a oblast kolem Středozemního moře a Střední Amerika. V Evropě se brucelóza vyskytuje ve Španělsku i Portugalsku, v Itálii, Řecku, Chorvatsku, Albánii, Bulharsku i ve státech bývalé Jugoslávie.
Přenos nákazy
Zdrojem nákazy je nemocná ovce nebo koza, která zamořuje své okolí zárodky onemocnění. Hlavním zdrojem bakterií je placenta, plodové vody a plodové obaly. Placenta a případní zmetci obsahují obrovské množství brucel a dochází k aerosolizaci původce. Z dělohy koz se brucely vylučují do vnějšího prostředí až tři měsíce po porodu či potratu, z bahnic několik týdnů. I živě narozená jehňata a kůzlata se rodí nakažená a jsou rovněž zdrojem infekce pro další zvířata nebo pro člověka.
Brucely obsahuje také semeno a je možný přenos pohlavní cestou.
Pro infekci lidí má veliký význam přítomnost bakterií v mléce. Až 60 % koz nakažených koz bude dojit mléko obsahující množství brucel a mnohé do konce svého života. U ovcí může být vylučování v mléce kratší, ale bude trvat minimálně jednu laktaci. Do mléka se brucely dostávají také u nakaženého skotu, buvolů, velbloudů.
Zárodky se nachází také v moči a trusu, ale význam těchto tělesných výměšků pro další šíření je malý.
Do nenakaženého organismu se brucely dostávají přes sliznice spojivky nebo nosu vdechnutím aerosolu, pozřením infikovaného materiálu nebo jím znečištěného krmiva a vody, mláďata se nakazí od svých matek buď přímo v děloze nebo pitím mleziva a mléka a brucely pronikají také kožními oděrkami.
Průběh onemocnění
Po infekci jsou brucely roznášeny krví do celého těla, následně se lokalizují především v děloze, mízních uzlinách a mléčné žláze. Celkové příznaky nemoci obvykle chybí. Nákaza je persistentní, dlouhodobá, zvláště u koz. Ovce a méně často kozy se mohou časem samy vyléčit, zvláště pokud se nenakazily březí.
Příznaky onemocnění
Hlavním příznakem přítomnosti brucelózy ve stádě je zmetání v druhé polovině březosti, nejčastěji v posledních dvou měsících.
Dojde-li k infekci ve zdravém stádě, zmetání je hromadné. V promořených stádech ke zmetání dochází během první březosti plemenice a další mláďata jsou obvykle donošená. Mohou být ale slabá. Potraty v brucelózních stádech koz mohou spustit také nedostatky ve výživě nebo začervení.
Zmetání nedoprovází žádné celkové příznaky onemocnění matky, ale někdy po nich dochází k zadržení lůžka a následné metritidě (zánětu dělohy).
Potraty postihují ovce, kozy a lamy, ne však nakažený hovězí dobytek.
