Další druhy tasemnic
Další druhy tasemnic, které si zaslouží zmínku, jsou Amoebotaenia sphenoides, drobná, až 4 mm dlouhá tasemnice, jejímž mezihostitelem jsou žížaly. V trusu napadených ptáků nejsou pouhým okem vidět žádné články, nebezpečnost je malá. Výrazně větší je Choanotaenia infundibulum, až 20 cm dlouhý červ s články, které se směrem dozadu rozšiřují, takže okraj parazita je pilovitý. Mezihostitelem jsou moucha domácí, brouci hnojníci a potemníci a také sarančata.
Výčet druhů ani náznakem není kompletní, hrabavá drůbež může být hostitelem i mnoha dalších druhů plochých střevních červů a navíc některé druhy tasemnic jsou více specializované a napadají třeba jen kura, jen krůty nebo jen perličky. Výše uvedené druhy jsou celosvětově nejrozšířenější a mají největší veterinární význam.
Jak se cestodóza pozná
Příznaky začervení jsou všeobecné, neprospívání, zaostávání v růstu, matné opeření.
Na rozdíl od začervení oblými červy nemusí tasemnice odhalit koprologické vyšetření, provedené u veterináře, protože vajíčka mnohých z nich bývají uzavřena v článcích, které odcházejí v trusu vcelku. Na druhou stranu tyto články mohou být vidět pouhým okem a pak jsou neklamnou známou přítomnosti tasemnic – především rodu Raillietina. Pokud vzorek trusu obsahuje takový článek, je vyšetřením tasemnice také odhalena.
Nejspolehlivějším důkazem přítomnosti tasemnic je jejich pozorování během pitvy zvířete. Velké druhy tasemnic jsou na první pohled patrné a mohou i ucpat střevo zvířete. Tasemnice pětičlánková naproti tomu může kvůli své drobné velikosti uniknout pozornosti a k jejímu odhalení je potřeba prohlížení seškrabů ze střevní stěny pod mikroskopem.
Léčba cestodózy
Léčit invazi tasemnic u drůbeže je nesnadné a to ze dvou důvodů.
Za prvé, všechna antiparazitika k léčba tasemničnatosti u drůbeže jsou používaná off-label, to znamená ne v souladu s příbalovým letákem. To přináší problémy s ochrannými lhůtami na vejce, které jsou vždy minimálně 7 dní dlouhé.
Za druhé, léky proti tasemnicím nebrání nijak opětovné nákaze a pokud mají ptáci přístup k mezihostitelům, dosti rychle se opět nakazí.
Nejspolehlivěji ptačí tasemnice ničí prazikvantel v dávce 5-10 mg/kg a niklosamid v dávce 250 mg/kg. Benzimidazoly jsou nespolehlivé, fenbendazol nemusí ničit tasemnici pětičlánkovou a mebendazol působí jen proti tasemnicím z rodu Raillietina (a Hymenolepis). Flubendazol je účinný jen ve vyšší dávce (60 ppm). Většina takových léků není volně prodejných.
