Cukrovka u koček

Určení diagnózy

Nejnápadnějším a nejkonzistentnějším příznakem cukrovky u kočky je pu/pd, nadměrná žízeň a časté močení.

Není ale ani zdaleka jedinou nemocí koček, která se takto projevuje a k odlišení je bezpodmínečně nutné laboratorní vyšetření krve a moči.

Nemocné kočky mají hyperglykémii, klinické příznaky vznikají při zvýšení hladiny krevního cukru nad 14-16 mmol/l a glykémie při cukrovce běžně přesahuje 20 mmol/l. Glukóza je přítomná také v moči.

Podobné nemoci

Diabetes mellitus je častou příčinou pu/pd, ale ne jedinou. Další časté příčiny jsou:

• chronické selhání ledvin
• nadměrná funkce štítné žlázy
• zánět dělohy (u nekastrovaných koček)

První dvě nemoci jsou běžné u starších koček, stejně jako cukrovka a je možný a neřídký i souběžný výskyt.

Méně časté příčiny:

• krmení stravy pro rozpouštění močových kamenů
• onemocnění jater
• akutní selhání ledvin
• chronický zánět ledvinové pánvičky
• zvýšená hladina vápníku v krvi (hyperkalcémie)
• snížená hladina draslíku v krvi (hypokalémie)

Tyto nemoci jsou odlišitelné právě vyšetřením krve a moči, nijak jinak.

Diabetická ketoacidóza se podobá jakémukoliv závažnému narušení vnitřního prostředí, jaké doprovází třeba selhání ledvin nebo zánět slinivky.

Léčba cukrovky u koček

Cukrovku koček obvykle lze léčit a při splnění určitých podmínek se může podařit u vyléčení. Léčba ale vyžaduje spolupráci majitele, vlastně je to právě majitel kočky, na kterém spočívá většina práce spojená s managementem kočičího diabetu.

Na počátku je potřeba investovat do pečlivého vyšetření nemocné kočky. Nikdy se nedá přeskočit podrobná laboratorní diagnostika. To proto, že cukrovku sice hned prozradí hyperglykemie, ale starší kočka může trpět také chronickým selháním ledvin, chronickým zánětem slinivky, nadměrnou funkcí štítné žlázy nebo jiným onemocněním. To je důležité vědět, protože to ovlivňuje velmi vyhlídky takové kočky do budoucna a její léčbu.

Vyšetření moči kromě potvrzení přítomnosti cukru dokáže vyloučit nebo potvrdit zánět močových cest, které je u diabetických koček častou komplikací.

Navíc je potřeba vždy vyloučit přítomnost diabetické ketoacidózy. V podstatě všechny kočky, které jsou dehydratované, mají lipemické sérum, to znamená, že je v něm nadměrné množství mastným kyselin, kočky, které mají v krvi nebo v moči hodně ketolátek a kočky, které nežerou nebo zvrací nebo jim prostě není dobře, potřebují hospitalizaci. Bez kapaček a stabilizace s pomocí rychle působícího inzulínu se nedají dále léčit. Diabetická ketoacidóza je život ohrožující stav a vyžaduje intenzivní péči. Ne vždy se to musí podařit, zvláště v kombinaci s postižením ledvin nebo slinivky.

Podávání inzulínu

Jakmile je kočka stabilní, přechází se na dlouhodobě působící inzulín, který píchá majitel doma sám. U naprosté většiny koček je potřeba aplikace dvakrát denně i při použití inzulínu Lantus nebo Levemir. Inzulíny typu Lente, Caninsulin a Vetsulin mají častokrát dobu účinku ještě kratší a pro léčbu koček hodí málokdy.

Kontrola účinnosti léčby je také na majiteli. Je to on, kdo Majitel doma může také měřit hladinu glykémie glukometrem a to i mnohokrát denně. Tyto údaje jsou klíčové ke stanovení správné dávky.

Další opatření

Nezbytnou součástí léčby je odstranění všech faktorů, které zvyšují inzulínovou rezistenci. Obézní kočka musí zhubnout. Antikoncepci či kortikoidy je třeba vysadit. Je potřeba léčit případnou zvýšenou funkci štítné žlázy či tlumit chronický zánět slinivky, vyléčit zánět močových cest a tak podobně.

Dieta při cukrovce

Velký význam má také dieta a to nejen jako metoda k hubnutí, ale jako celková změna složení krmné dávky. Kočkám prospívá krmivo s velmi malým podílem sacharidů, ve kterém je většina energetické potřeby krytá bílkovinami a tuky. Takové krmení totiž šetří práci buňkám produkujícím inzulín.

Remise diabetu u koček

Pokud se podaří stabilizovat glykémii kočky tak, aby se v průběhu dne držela stabilně mezi 4–11 mmol/l, je naděje na remisi. Remise je stav klinického vyléčení nebo potlačení nemoci, při kterém se organismus opět dostane do rovnováhy a injekční inzulín je možné vysadit. I bez podání inzulinu hladina krevního cukru nestoupá nad 10 mmol/l.

Remise je možná, protože u cukrovky 2. typu buňky Langerhansových ostrůvků ve slinivce fungují, ale jsou přetížené inzulínovou rezistencí a pomalu umírají toxickým působením hyperglykemie. Jakmile se podaří zvládnout hyperglykemii a omezit rezistenci, je naděje na obnovení jejich funkce.

Největší šance na remisi je u koček diagnostikovaných brzy, u koček, u kterých byla cukrovka vyvolána léky a nutnou podmínkou je pečlivost a odhodlání majitele, protože to vyžaduje časté měření glykémie a úpravu dávek a také lepší inzulíny s dlouhou dobou účinku. Jinak zdravá, záhy zdiagnostikovaná kočka na dietě s extra sníženým obsahem sacharidů a spolupracujícím majitelem má až 80% šanci na remisi. Inzulíny typu Lente už dávají jen asi třetinovou šanci.

Tablety k léčbě cukrovky

Zatímco u lidí se tablety k léčbě cukrovky 2. typu leckdy hodí, u koček tomu tak není. Používá se pouze Glipizid. To je látka, která stimuluje slinivku k větší produkci inzulínu. Asi u třetiny koček může snížit hladinu krevního cukru, ale zároveň dále přetěžuje buňky Langerhansových ostrůvků a snižuje šanci na budoucí remisi. Samy o sobě tablety také nikdy remisi nezpůsobí a slouží jen jako předstupeň k budoucímu podávání inzulínu pro majitele, kteří se injekcí v počátku bojí.

Cukrovka u koček a jiné nemoci starých zvířat

Situace je horší u koček, které kromě cukrovky nejsou zdravé. Chronické selhání ledvin, chronický zánět slinivky nebo nádorové či autoimunitní onemocnění dlouhodobě zvyšuje inzulínovou rezistenci a kontrola diabetu je u nich obtížnější.

Navíc při selhání ledvin nebo zánětu slinivky nelze přejít na dietu vhodnou pro léčbu diabetu, přednost mají vždy diety pro management těchto závažnějších a neléčitelných nemocí.

Prognóza

Kočky, které dosáhnou diabetické remise, mohou žít stejně dlouho jako kočky, které cukrovkou neonemocněly.

U těch ostatních závisí kvalita a délka života na dlouhodobé péči a kontrole diabetu.

Prognóza u koček trpících kromě diabetu i dalšími nemocemi závisí na zvládnutí právě těchto chorob a je přinejlepším opatrná. U koček se známkami ledvinového selhávání je špatná.