Subklinická, skrytá infekce a chronická hemonchóza
Menší počet hlístic než desítky tisíc má na svého hostitele méně destruktivní vliv a průběh nemoci začíná záviset i na hostiteli samotném. Záleží hlavně na jeho stáří a velikosti – a tím objemu krve, který má k dispozici – ale také na výživě, celkovém zdravotním stavu a genetických dispozicích. Některá zvířata jsou k začervení přirozeně odolnější než jiná.
Jehňata a kůzlata mohou snadno podlehnout i menšímu počtu parazitů. Pokud hostitel přežije první asi tři týdny masivní infekce, jeho kostní dřeň zbytní a tvorba krevních buněk se zvýší, takže hematokrit – a zdravotní stav – se stabilizuje. Vzniká chronická hemonchóza.
Zvíře ztrácí bílkoviny a železo a to se navenek projevuje postupným chřadnutím a hubnutím. U dojených koz klesá nádoj o 10-25 %, čím vyšší dojivost koza má, tím více užitkovost vlivem začervení klesá. Růst se zpomaluje, ovce mívají otevřené bez lesku. Příznaky jsou v tomto případě ale neurčité, nespecifické, připomínají podvýživu. S podvýživou také hodně souvisí, dobře živená zvířata zvládnou nápor parazitů lépe než zvířata pasená bez příkrmu na horších pastvinách. Konečným stadiem chronické hemonchózy je vyhubnutí a otoky v mezisaničí a jinde na spodní části těla.
Vlasovky v počtu asi do 500 kusů nezpůsobují žádné příznaky onemocnění, ale jejich hostitel každý den odloží na pastvinu milion a půl vajíček.
Imunita po infekci
Zatímco ostatní hlístice výrazně škodí hlavně u jehňat a dospělé ovce jsou odolnější, u vlasovky slezové tato věkem daná odolnost neexistuje. Kozy jsou také vnímavé bez ohledu na věk.
Hemonchóza v ČR
Celosvětově je hemonchóza nejvýznamnější parazitární onemocnění malých přežvýkavců. V ČR je ale výskyt omezen teplomilností hlístic a je převážně sezónní, od konce jara na první polovinu léta, hlavně pokud je vlhká a teplá. V období bahnění/kozlení se může objevit také u matek, které se nakazily předchozí léto na pastvině, po reaktivaci spících cizopasníků.
Diagnostika
Vlasovky slezové jsou velmi plodné a v čerstvém trusu nakažených zvířat je velké množství vajíček, které lze odhalit při koprologickém vyšetření. Není ale možné odlišit jejich vajíčka od vajíček příbuzných cizopasníků, obvykle je laboratoře označují všechny jako „trichostrongyly“ nebo „GIN“.
U uhynulých zvířat je výbornou metodou parazitologická pitva, vlasovky jsou ve slezu vidět pouhým okem, mají charakteristický vzhled a podle jejich počtu se dá odhadnout, jsou-li příčinou úhynu.
Ve stádech, v době invaze cizopasníků, je užitečný systém FAMACHA. Pomocí tabulky se hodnotí barva spojivek vyšetřovaných zvířat, což pomáhá odhadnout hodnotu hematokritu. Vlasovka slezová je u ovcí a koz nejvýznamnější příčinou chudokrevnosti. Kontrola celého stáda musí probíhat každé 2–3 týdny, zvířata v největším riziku jsou vysokobřezí, po porodu a jehňata/kůzlata.
Podobné nemoci
Chudokrevnost způsobuje také motoličnatost, nedostatek mědi, nedostatek kobaltu.
Chronická hemonchóza je k nerozeznání od jiných příčin chronického chřadnutí, včetně podvýživy. Smíšené infekce s jinými slezovými a střevními parazity jsou navíc možné a časté.
Chladné otoky v mezisaničí způsobují i tito jiní parazité, především trichostrongylóza (konec léta, podzim) a chronická motoličnatost (v zimě).
Léčba invazí vlasovky slezové
Nemocná zvířata se léčí pomocí odčervovacích přípravků: benzimidazolů, levamizolu, makrocyklických laktonů nebo klosantelu. Rezistence vlasovky slezové proti antiparazitikům je celosvětový problém.
Léčbu doplňuje podpůrná péče, kvalitní seno, přídavek jádra a injekce železa. Velmi nízký hematokrit nebo hladina bílkoviny v séru s sebou nese špatnou prognózu.
Prevence napadení vlasovkou
Prevence hemonchózy není snadná. Antiparazitní programy je třeba vymýšlet na míru danému chovu. Rotace pastvin jako prevence musí být velmi rychlá, jeden oplůtek se pase jen pět dní a návrat na něj není možný po dobu pěti měsíců.
Asanace pastvin spočívá hlavně v odstraňování výkalů a kosení nedopasků.
Preventivní odčervování stáda je zcela nevhodné a vede k rychlému vzniku rezistentní populace vlasovek. Systém FAMACHA slouží především jako metoda, k odhalení a léčbě jen nemocných kusů. 30 % zvířat je hostiteli 80 % vlasovek ve stádě. Je možné taková zvířata cíleně vyhledávat (koprologickým vyšetřením) a vyřazovat z chovu.
