Přenos kokcidiózy krůt
Kokcidióza se přenáší potravou, vodou nebo podestýlkou znečištěnou oocystami. Ty jsou ve vnějším prostředí velice odolné a dokáží se šířit i prachem. Ke sporulaci vyžadují přítomnost kyslíku a vlhkost, nevysporulované oocysty infekční nejsou.
Sporulace potřebuje také čas a to 24 hodin pro E. adenoides a E. gallopavonis, 48 hodin pro E. dispersa a 24–72 hodin pro E. meleagrimitis.
Příznaky kokcidiózy krůt
Kokcidióza krůt je nemoc především krůťat ve stáří 2–10 týdnů. Starší ptáci jsou vůči infekci dosti odolní a mohou vylučovat oocysty bez příznaků.
Menší počet parazitů nebo méně patogenní druhy mohou vyvolat subklinickou infekci, která se vyznačuje především zpomalením růstu a zhoršením konverze krmiva. Velice významné je celkové narušení zdraví střeva, které může predisponovat k rozvoji nekrotické enteritidy.
Klinická kokcidióza se projevuje průjmem. Průjem samotný zhoršuje kvalitu podestýlky i kvalitu vzduchu na hale a může ve svém důsledku způsobit vyšší výskyt otlaků na končetinách.
E. adenoides je původcem bělavého průjmu s příměsí hlenu, může být přítomná krev. Příznaky zjevné kokcidiózy se objevují od čtvrtého dne po infekci, společně s dozráváním druhé generace merozoitů. Ptáci bývají také viditelně nemocní, jsou neteční, nežerou, jsou načepýření a pospávají s hlavou pod křídlem. Průběh nemoci je rychlý, už po sedmém dni po infekci se střevo hojí a 10. den je regenerace ukončena.
To platí jen pro ta krůťata, která neuhynula. Infekční dávka od 25 000 oocyst může být příčinou stoprocentní mortality. K úhynům dochází pátý a šestý den infekce.
Klinická kokcidióza krůt vyvolaná ostatními dvěma patogenními druhy má klinické příznaky podobné. Ptáci jsou viditelně nemocní, průjem bývá bělavý, hlenovitý, příměs krve je možný. K hromadným úhynům je potřeba větší počet oocyst než při infekci E. adenoides.
Diagnostika
K diagnostice slouží především pitva: jednotlivé druhy kokcidií vyvolávají chorobné změny ve „svém“ úseku střeva, i když tyto znaky nejsou natolik rozvinuté a charakteristické jako u kokcidiózy kura domácího. Kokcidióza ve slepých střevech bývá doprovázená vznikem sýrovitých odlitků. Pitvu doplňuje seškrab ze sliznice a přímý průkaz parazitů.
U živého zvířete je diagnostika obtížnější, průkaz oocyst v trusu nemusí korelovat s klinickými příznaky: zvíře může být těžce nemocné v prepatentní době (a trus je bez nálezu), nebo může být průjem a celkové narušení zdravotního stavu způsobené jiným onemocněním a kokcidie jsou náhodným nálezem.
Velice podobně se projevuje nekrotická enteritida, která někdy může probíhat současně jako kokcidióza nebo ji subklinická kokcidióza způsobila. Infekčních příčin průjmu u krůťat je pak celá řada a z neinfekčních příčin je potřeba myslet na otravu plísňovými jedy.
Kokcidióza krůt a její léčba
Většinou se používají sulfonamidy nebo amprolium. Sulfonamidy jsou pro krůty toxičtější než pro kura.
Po prodělané infekci vzniká solidní imunita.
Prevence
Nejlepší je vždycky prevence.
Základem pro všechny je omezení vysokého infekčního tlaku pro krůťata. Oocysty jsou velice odolné proti účinkům dezinfekčních prostředků, takže jen těžko lze dosáhnout zcela sterilního prostředí. To ani není žádoucí, malé množství parazitů vyvolá vznik imunity, aniž by došlo k viditelnému onemocnění. Sporulaci oocyst v prostředí omezuje hlavně suchá podestýlka. Krmítka a napáječky by měly být řešené tak, aby se do nejvíce zabránilo kontaminaci trusem.
V hromadných chovech se obvykle používají pro odchov krůťat medikované krmné směsi, které omezují množení parazita. Zabraňují tak většímu poškození střevní sliznice, ale nebrání zcela rozvoji imunity. Léčiva se podávají obvykle do osmého až dvanáctého týdne věku.
Používaná léčiva je potřeba střídat, aby se omezil rozvoj rezistence parazitů. Používají se sulfonamidy a amprolium, diklazuril a ionofory: monensin a lasalosid. Bezpečnost léčiv pro krůty je menší než v případě jiných zvířat. Za určitých okolností je monensin toxický a antikokcidikum salinomycin a narasin jsou pro ně jedovaté vždy. Proto krůty nikdy nesmí dostat krmivo určené pro výkrm brojlerů.
V zahraničí jsou už k dispozici první vakcíny (Immucox T).
