Křivice, rachitis nebo rachitida, je nemoc charakteristická poruchou růstu kostí mladých telat, jehňat, kůzlat, štěňat, koťat, liščat, selat, mladých králíků a mladé drůbeže vyvolaná nedostatkem vitamínu D, nedostatkem vápníku nebo fosforu či různou kombinací nedostatků těchto živin.
Je to nemoc velmi známá, ale dnes už dosti vzácná díky dostupnosti kompletního krmiva pro masožravce a úrovni vědění, které umožňuje vybalancovat ustájení a krmnou dávku býložravých zvířat správným způsobem.
Křivice je typická měknutím kostí s deformitami, zduřelými klouby a rozvojem sudovitého postoje nebo postoje do X. U masozřavých zvířat vznikají prošlapy. Je doprovázená celkovým neprospíváním, zpomalením růstu i zakrsáváním. Neléčená křivice časem zvíře zahubí.
Příčina křivice
Samotná kostní tkáň nedokáže růst. Roste chrupavka v růstových zónách a teprve ta osifikuje, mění se v kost ukládáním minerálů, vápníku a fosforu. Hlavní anorganickou složku kosti tvoří minerál hydroxyapatit, Ca5(OH)(PO4)3. Ke správnému průběhu kostnatění chrupavek a k udržení pevnosti stávajících kostí je potřeba stálá koncentrace vápníku v krvi společně se správným poměrem množství vápníku a fosforu v těle rostoucího zvířete.
Vitamín D, též zvaný antirachitický vitamín = působící proti křivici, je prekurzor, chemická látka potřebná k syntéze hormonu zvaného kalcitriol. To je důležitý, nezastupitelný hormon řídící právě metabolismus vápníku a fosforu. Snižuje vylučování vápníku ledvinami a umožňuje střevu vstřebávat vápník a fosforečnany z potravy. Bez vitamínu D se většina vápníku přítomná v potravě nemůže dostat do těla, takže v organismu chybí. Výjimkou je králík, ten ke vstřebávání vápníku ze střev vitamín D nepotřebuje, ale vyžaduje ho stejně k přijetí fosforu, takže u králíka při křivici sice nechybí vápník, ale chybí fosfor.
Pokud se nedostává vitamínu D, chybí organismu vápník i fosfor. Křivice se může objevit i u zvířat, která mají vitamínu D dostatek, pokud v potravě samotné chybí dostatek vápníku, fosforu nebo obojího. Naopak při zkrmování potravy s velkým obsahem vápníku se křivice nemusí objevit i při nedostatku vitamínu D, protože potřebné množství vápníku se do těla nějak dostane. Proti křivici chrání nebo ji naopak zhoršují i různé poměry vápníku a fosforu v krmné dávce.
U rostoucích psů obřích plemen se dokonce může křivice objevit i při výrazném nadbytku vápníku a normálním množství vitamínu D.
Podobné nemoci
U rostoucích zvířat se v případě nevyvážené krmné dávky objevují i další, křivici podobné poruchy, především sekundární nutriční hyperparatyreóza, která vzniká hlavně u psů krmených čistou svalovinou. Je to choroba vyvolaná relativním přebytkem fosforu. Poruchy kostnatění chrupavek jsou podstatou také rozvoje osteochondrózy a fyzitidy. Tyto nemoci bývají kromě nevyrovnaného poměru minerálů způsobení také přebytkem energie v krmné dávce a příliš rychlým růstem. Tyto nemoci jsou spíše nemoci „z nadbytku“, než nemoci z podvýživy jako křivice, ale klinický projev může být podobný.
U dospělých zvířat při nedostatku vitamínu D nevzniká křivice, protože růstové zóny kostí jsou již uzavřené. Úbytek vápníku a fosforu z kostí ale způsobí jejich měknutí, osteomalacii.
Zdroj vitamínu D
Většina zvířat si dokáže vytvořit dostatek vitamínu D v kůži při osvitu UV zářením. Proto je velice důležitý pobyt venku, na pastvě nebo aspoň ve výběhu. Křivice postihuje proto především zvířata trvale nebo dlouhodobě ustájená v tmavé stáji a je častější během zimy. Větší riziko hrozí prasatům, protože ta se obvykle vykrmují uzavřená ve stájích či chlévech a nedostatek vitamínu D je jeden z navrhovaných důvodů častého onemocnění zubů u domácích pet králíků, kteří žijí trvale zavřeni v bytě.
Kromě slunce může být zdrojem vitamínu D pro býložravce i seno. Ale pozor, jen seno sušené na slunci. A delším skladováním sena obsah vitamínu D opět klesá.
Zcela jiná situace panuje u psů a koček. Tato zvířata mohou vytvářet vitamín D v kůži jen v malém množství a k prevenci křivice (nebo osteomalacie) ho musí přijímat v potravě už hotový. Naštěstí mnohé živočišné produkty obsahují vitamín D. Nejbohatším a nejznámějším zdrojem vitamínu D je rybí tuk, ale vitamín D obsahuje i rybí maso, játra, mléko, vejce. A samozřejmě hotová krmiva pro masožravá zvířata obsahují to, co obsahovat mají.
Křivice u přežvýkavců
Rachitida je nemoc telat, jehňata a kůzlat, nejčastěji po odstavu, která rychle rostou a kromě nedostatku vitamínu D jsou dobře živená a trvale ustájená.
Může se však objevit i u zvířat, která se pasou venku a to při zimování na pastvině. Využití vitamínu D omezuje přebytek karotenů a ty zelené krmivo obsahuje ve velkém množství. Pastva přitom neobsahuje žádný vitamín D.
Ve stádě křivice nejdříve postihne pěkná, rychle rostoucí zvířata. Projevuje se strnulou chůzí a silným kulháním, zvířata se nerada pohybují. Špatně žerou a přestávají růst. Klouby končetin nápadně otékají. To proto, že se růstové ploténky, které se nacházejí na koncích kostí, patologicky rozšiřují. Proces je bolestivý.
Jak křivice pokračuje, nestejně rychlý růst kosti křiví rostoucí kost a rozvíjí se poruchy postoje, končetiny do O nebo do X. Rozšiřuje se i přechod žeber v žeberní chrupavky a vzniká tzv. rachitický růženec. Časem se deformuje a prohýbá i páteř, kosti jsou měkké a může dojít i ke spontánním zlomeninám.
Časté jsou také změny zubů, poruchy jejich prořezávání a také odvápnění skloviny. Takové zuby se velmi rychle obrušují a mohou také vyrůstat natolik křivě, že zvířeti brání v příjmu potravy.
Křivice prasat
Intenzivně vykrmovaná selata v uzavřených stájích nebo v tmavém chlévu jsou krmená stravou, která je postavená především na obilninách. Obilniny obsahují tzv. fytáty, které pevně váží fosfor a působí jako rachitogenní látka. Pokud je krmivo obohacené o enzymy, které fyzáty rozkládají, může být fosforu v krmné dávce snadno naopak přebytek. Naopak vápníku může mít prase ve stravě jen velmi málo.
U pastevně chovaných prasat, které nedostávají žádné jádro, může křivice vzniknout z nedostatku fosforu. Obecně je ale křivice prasat spíše vzácnou nemocí.
Nemoc se projevuje především tak, že prase pořádně neroste. Nohy jsou krátké, se zduřelými klouby, zvíře jakoby chodí po špičkách.
