Nutriční svalová dystrofie je syndrom způsobený nedostatkem vitamínu E a selenu v krmné dávce zvířat. Je to častá nemoc, významná v chovu skotu, ovcí, koz i koní. Vyskytuje se v souvislosti s faktem, že v České republice je velmi malý obsah selenu v půdě a tím pádem i v rostlinách, které na ní rostou.
Kromě těchto zvířat se vyskytuje při nedostatku také u prasat, ale u nich tvoří jen méně významnou součást tzv. VESD syndromu, který často způsobuje náhlé úhyny zvířat. Vyskytuje se i ptáků, nejčastěji u kachen, ale i u papoušků a hrabavé drůbeže.
Projevuje se nápadnou svalovou slabostí se zpočátku zachovalou chutí ke žrádlu.
Vznik nemoci
V celé Evropě včetně České republiky jsou půdy chudé na přítomnost mikroprvku selenu a tudíž i rostliny, které tu rostou obsahují jen málo selenu. Nedostatek selenu se dá v organismu do značné míry nahradit vitamínem E. Ten je obsažen v zeleném krmení, zvláště ve vojtěšce a ovsu na zeleno a všude tam, kde je rostlinný olej. Bohatým zdrojem jsou obilné klíčky nebo slunečnicová semena. Skladováním krmiv však obsah vitamínu E klesá a klesá ještě rychleji, pokud krmivo obsahuje nenasycené mastné kyseliny, přebytek vitamínu A nebo mykotoxiny.
Největší nároky na obsah vitamínu E mají mladá, rychle rostoucí zvířata. Nutriční svalová dystrofie je proto především nemoc telat, jehňat, kůzlat a hříbat, která se narodila deficitním matkám či jsou kojena matkami, které samy mají málo vitamínu E a selenu v těle. Nejčastěji se vyskytuje v zimě a předjaří, kdy není pastva (=zdroj vitamínu E pro matky). Z hospodářských zvířat nutriční svalovou dystrofií trpí nejvíce kůzlata, protože mají největší požadavky na obsah selenu v potravě.
U ptáků se nedostatek vitamínu E a selenu projevuje nejčastěji jako nutriční encefalomalacie s neurologickými příznaky a případné postižení svalů často splývá či je klinicky nerozlišitelné, jestli je nekoordinace a slabost způsobená spíš postižením mozku nebo svalů. Výjimku tvoří kachňata, u kterých nedostatek vitamínu E způsobuje typickou svalovou dystrofii s kulháním, posedáváním, vrávoráním a nakonec ochrnutím. Dále se myopatie vyskytuje u běžců, u kterých se nedostatek vitamínu E a selenu podílí na myopatii spojené s odchytem. U rychle rostoucích kuřat ve výkrmu je nutriční myopatie spojená jak s nedostatkem vitamínu E, tak s deficitem aminokyselin obsahujících síru.
Příčina nutriční svalové dystrofie
Selen a vitamín E jsou antioxidanty a do značné míry se mohou v těle zastupovat, nedostatek jednoho se dá vyrovnat přídavkem druhého. Pokud ale chybí, oxidace tkání poškozuje buněčné membrány, což ve svalech způsobuje hromadění vápníku, odúmrť svalových buněk a hyalinní degenerací a kalcifikací svalů. Postižené svaly jsou při pitvě bledé, často mají vzhled vařeného masa nebo se ve svalech vyskytují šedobílé čárky vedoucí ve směru svalových vláken. Nemoc často nastupuje náhle po nějaké svalové námaze, práci nebo stresu (přehánění, odchyt), kdy se naplno projeví před tím nenápadné postižení.
Nutriční svalová dystrofie přežvýkavců
U přežvýkavců, zvláště malých, je nutriční svalová dystrofie nemoc, která si vysloužila i přízvisko „enzootická“, tedy hromadná, vyskytující se jako epidemie.
Nemoc postihuje mladá, rychle rostoucí zvířata. U zvířat březích selen ochotně prochází přes placentu a v těle plodu je ho vyšší hladina než v těle matky. Vitamín E získává novorozené mládě hlavně z mleziva, kde je ho násobně víc než ve zralém mléce. Proto je to nemoc mláďat narozených matkám, které samy trpěly deficitem a dostávaly málo selenu a vitamínu E během březosti a kojení a mladých zvířat trpících nedostatkem vitamínu E a selenu v krmné dávce.
Největší výskyt je v zimě a v předjaří – vitamín E získávají zvířata ze zelené pastvy.
Ve stádě začíná choroba náhle postižením vícero kusů. Nemoc má dvě formy, akutní, při které je postižený srdeční sval a subakutní s poruchami kosterní svaloviny, zvláště pánevních končetin a bránice. Obě formy se mohou prolínat. Nemoc často spouští a její průběh zhoršuje stres, jako je špatné počasí, transport, přehánění, odstav nebo hromadná vakcinace.
Akutní nutriční svalová dystrofie
Akutní forma se projevuje celkovou slabostí a kolapsem. Postižená telata, jehňata či kůzlata leží na boku a nejsou schopná vstát. Srdeční frekvence je nápadně zvýšená a zvířata i zrychleně dýchají. Nemohou se postavit ani s pomocí a často se neudrží ani v poloze na prsní kosti. Svaly jsou ochablé. Nemají však teplotu a vědomí není nijak narušené. Je zachovaná i chuť. Někdy však zvířata nemohou polykat z důvodu postižení svaloviny jazyka.
Délka trvání akutní nutriční svalové dystrofie je 6–12 hodin po objevení se příznaků a končívá úhynem zvířete i navzdory léčbě. Příčinou smrti je selhání srdce. Při vzrušení zvířat se mohou objevit i náhlé úhyny, telata padnou při krmení, jehňata při přehánění a tak podobně.
U kůzlat se akutní forma vyskytuje nejčastěji u zvířat 2–6 měsíců starých a nejčastějším projevem je náhlý úhyn při vzrušení nebo zátěži.
Akutní forma s postižením srdce se objevuje také u novorozených jehňat a kůzlat, pokud matky trpěly během březosti nedostatkem. Mláďata se rodí už mrtvá nebo velmi slabá bez schopnosti postavit se a do několika hodin nebo dní hynou.
