Paratuberkulóza, Johnova nemoc, je vleklé nakažlivé onemocnění přežvýkavců, které postihuje tenké střevo. Má velice dlouhou inkubační dobu a po jejím uplynutí se projevuje déletrvajícím chřadnutím, hubnutím a vymizením jakékoliv užitkovosti.
U skotu nemoc doprovází silný neléčitelný průjem, u malých přežvýkavců a velbloudovitých buď průjem zcela chybí, nebo se objevuje až těsně před úhynem z důvodu totálního vyčerpání.
Paratuberkulóza je především produkční nákaza, způsobuje ekonomické ztráty. V Česku se do roku 2018 jednalo se o nebezpečnou nákazu, jejíž výskyty se hlásily veterinární správě.
Na člověka se paratuberkulóza přímo nepřenáší, existuje ale spojitost mezi přítomností původců nemoci v produktech živočišného původu a rozvojem Crohnovy nemoci.
Původce paratuberkulózy
Příčinou paratuberkulózy je bakterie Mycobacterium avium ssp. paratuberculosis, zkráceně MAP. Je to gram-pozitivní tyčinka, která roste za přístupu i nepřístupu vzduchu. Je to malý organismus, jen 1–2µm velký, nemá žádné bičíky ani řasinky, je tedy nepohyblivý.
Netvoří spory a mimo hostitelský organismus se nemnoží, přesto je ve vnějším prostředí dosti odolný. V půdě a hnoji přežívá až 11 měsíců, v povrchové vodě pět až devět měsíců. MAP vysoké teploty a sluneční světlo a rozklad močoviny na amoniak, v moči vydrží žít jen týden. Naopak zmražení dobu přežívání prodlužuje na více než rok. Přežití na pastvinách prodlužuje zastínění.
Bakterie mohou přežít šetrnou krátkodobou pasterizaci mléka. Také odolnost MAP proti dezinfekčním činidlům je značná. V prostředí ji ničí kresoly v ředění 1:64 a orthofenylfenolát sodný ředěný 1:200 a dezinfekční prostředky s deklarovaným účinkem proti TB.
MAP tvoří mnoho kmenů, které se dělí do dvou hlavních skupin: Dobytčí kmeny C a ovčí kmeny S. Liší se od sebe objektivně polymorfismem délky restrikčních fragmentů.
Všechny dobytčí kmeny jsou si blízce příbuzné. Naproti tomu ovčí kmeny jsou mnohem geneticky pestřejší a patří mezi ně pigmentované i nepigmentované formy. Rozdíl je také v tom, že kultivace ovčích kmenů je velice obtížná až nemožná.
Kultivace MAP u kmenů, u kterých je možná, je velice pomalá, trvá 2–3 měsíce. Vyžaduje komplexní půdy obohacené o růstový stimulátor mykobaktin. Citlivost kultivace je malá. MAP S vyžaduje modifikovanou tekutou půdu a radiometrickou detekci systémem BACTEC.
Vnímavá zvířata
Paratuberkulóza je především nemoc přežvýkavců. Kmeny jsou do určité míry hostitelsky specifické, ale při společném chovu vícero druhů přežvýkavců se nemoc přenese bez ohledu na jinak preferovaného hostitele.
MAP C, dobytčí kmeny
- tur domácí
- koza domácí
- jelenovití
- velbloudovití
- ovce domácí vzácně
MAP S, ovčí kmeny
- ovce domácí
- farmově chovaní jelenovití
- občas i koza
- možná nákaza skotu
Hostitelské spektrum MAP je neobyčejně široké. Napadá nejen všechny domácí přežvýkavce včetně velbloudovitých a sobů, ale i mnoho druhů divoce žijících přežvýkavců, jako je bizon, buvol, jelen lesní, daněk evropský, srnec obecný, jelenec běloocasý a muflon, onemocní také kozorožci, ovce tlustorohé a losi a dokonce i antilopy.
Navíc se nevyhýbá jen přežvýkavým zvířatům. Bakterie byly prokázané také u prasete divokého, zajíce polního a králíka divokého. Králíci vylučují MAP trusem a močí a představují možný rizikový faktor kontaminace pastvin. Navíc mykobakterie může trusem vylučovat i tchoř nebo liška a na zamořených farmách skotu byla nákaza zjištěná i u drobných savců, u potkanů, hraboše polního, bělozubky šedé a dokonce i u tělech žížal, pestřenek a mouchy výkalnice.
Vnímavé k nemoci jsou i opice.
