Pasteurelóza králíků

by MVDr. Tereza Ježková
9 minut k přečtení

Pasteurelóza králíků je bakteriální onemocnění králíků, které se projevuje hnisavými záněty v těle králíka. Nejčastěji vzniká infekční hnisavá rýma. Pasteurelová infekce se může projevit také vznikem kožních nebo orgánových abscesů, zánětem středního ucha, neplodností nebo náhlým úhynem králíka.

Bezpříznakové nosičství je velmi časté. Bakterie osidluje sliznice 30–90 % klinicky zcela zdravých králíků v běžných chovech. Ke vzniku onemocnění musí být obvykle králíci oslabeni nějakou jinou nemocí nebo špatnými podmínkami chovu.

Původce

Původcem nemoci je bakterie Pasteurella multocida, gramnegativní, nepohyblivá, krátká tyčinka. Netvoří žádné vysoce odolné spory a roste v přítomnosti i nepřítomnosti kyslíku. Tvoří 16 somatických sérovarů, které se rozdělují do pěti séroskupin podle tvz. kapsulárního typu.

Tyto sérotypy se od sebe odlišují též preferovaným hostitelem a svou schopností u něj vyvolat onemocnění. Jednotlivé kmeny jsou víceméně hostitelsky specifické, králík se  pasteurelózou nakazí jen od dalšího králíka.

U králíků se vyskytuje především kapsulární typ A a D, přičemž sérotyp A:12 způsobuje především rýmu a sérotypy A:3 a D:3 spíše zápaly plic. V České republice se vyskytuje navíc ještě typ F, který je vysoce patogenní.

Ve vnějším prostředí není bakterie příliš odolná, ve vzduchu vydrží řádově hodiny, ve vodě dny. Ničí jí UV záření, teplo a všechny běžné dezinfekční přípravky.

Pasteurelóza králíků a jiných zvířat

Pasteurelóza jako taková je nemoc mnoha druhů zvířat. Bakterie je běžným původcem abscesů z kousných ran a dále vyvolává zápaly plic u činčil, skotu, ovcí a koz. Také je jedním z původců sípavky prasat a významným patogenem drůbeže, u které způsobuje choleru.

Naštěstí se nemoc nepřenáší z jednoho druhu zvířete na druhé a nemocní králíci nakazí zase jen jiné králíky. Stejně tak případný výskyt pasteurelózy jehňat nebo sípavky u prasete králíky nijak neohrožuje.

Přenos pasteurelózy králíků

Pasteurelóza králíků je kapénková infekce, která se šíří vzduchem z akutně nemocných králíků a to na vzdálenost až 180 cm. Přenosná je přímým kontaktem mezi králíky nebo jejich vzájemným olizováním a nepřímo kontaminovanými pomůckami, krmivem či vodou. Možný je také pohlavní přenos při postižení pohlavních cest. Králíčata se mohou nakazit při porodu, pokud ramlice trpí poševní pasteurelovou infekcí.

Infekce králíčat je však vzácná. Pravděpodobnost infekce stoupá s věkem králíka.

Průběh nemoci

Bakterie vstupuje do organismu nejčastěji nozdrami nebo poraněnou kůží. Pasteurella je především obyvatel sliznic a v závislosti na kmeni je vybavená způsoby, jak se uchytit na sliznici a uniknout imunitnímu systému králíka. Proti kolonizaci sliznice nebo dokonce průniku bakterie dále do těla pracuje králíkova obranyschopnost. Výslednice schopnosti konkrétního kmenu Pasteurelly osídlit sliznice králíka a vyvolat nemoc a naopak schopnosti králíka infekci odolat může mít v podstatě tři podoby:

  1.  V prvním případě je slizniční imunita zcela dostatečná k udržení bakteriálního množení na uzdě a bakterie jsou následně zničené slizničními protilátkami.
  2. V druhém případě je slizniční imunita dostatečná k zabránění onemocnění, ale králík se stává bezpříznakovým nosičem s nosní dutinou či středním uchem osídleným pasteurelami. Při oslabení organismu může dojít k propuknutí choroby.
  3. Imunita králíka je nedostatečná a dochází k onemocnění.

Vrozená či získaná náchylnost k pasteurelóze

Jen málo kmenů Pasteurelly je dostatečně patogenních, aby překonaly obranu zdravého hostitele a způsobily onemocnění u každého králíka. K vypuknutí klinického onemocnění je obvykle potřeba, aby byl králík předem oslabený.

K predispozičním faktorům, které podporují propuknutí pasteurelózy, patří především špatné podmínky chovu. Vadí prašné nebo chladné a zároveň vlhké prostředí, velký počet králíků na malé ploše, dráždění dýchacích cest čpavkem z nečištěných kotců, benzínovými výpary při chovech v garážích nebo naopak osvěžovači vzduchu při chovech v domácnostech.

Nemoc spouští také stres a to i stres způsobený jinými nemocemi či onemocnění zubů. Obranyschopnost králíka oslabuje nedostatečná výživa nebo vyhubnutí. Králice jsou citlivější během březosti a kojení.

Mezi nemoci, které doprovází pasteurelóza králíků, patří především myxomatóza a také současná infekce bordetelou. Bordetella bronchiseptica je další bakterie, která vyvolává infekční rýmu králíků.

Existuje také genetická predispozice a některá plemena králíků jsou citlivější než jiná. Belgický obr onemocní pasteurelózou spíš než novozélandský bílý a činčila onemocní spíš než králík plemene beveren.

Projevy pasteurelózy

Pokud dojde k rozvoji viditelného onemocnění, inkubační doba nemoci je osm dní až tři týdny. Existuje mnoho forem pasteurelózy, které mohou přecházet jedna v druhou. Může se jednat jak o akutní tak o dlouhodobé, vleklé infekce.

Infekční rýma

Zánět horních cest dýchacích, především nosní dutiny a vedlejších nosních dutin, je nejčastější formou pasteurelózy. Ne každá rýma králíků je ale čistě pasteurelóza, časté bývá spolupůsobení mnoha dalších bakterií a vzniká polybakteriální nakažlivá rýma králíků.

Nemoc začíná vodnatým výtokem z nozder, ten se však rychle mění v hlenovitý až hnisavý, ulpívající v okolí nozder. Je bělavý nebo žlutý a králík si jím často při čištění slepí i srst na vnitřní straně tlapek. Nemocný králík často kýchá, frká a může hlasitě chrčet.

Králíci nemohou dýchat tlamou, takže ucpaný nos pro ně může být velmi nebezpečný. Ztížené dýchání může být příčinou nechutenství a nezájmu o péči o srst. Zánět nosní dutiny může být i natolik vážný, že králík uhyne vyčerpáním nebo udušením.

Pokud se infekce rozšíří do oka přes slzné kanálky, rýmu doprovází zánět spojivek. Ucpání slzného kanálku hnisem má způsobí stékání slz po srsti v okolí očí. Vlhká a slepená srst vypadává a na rozmáčené kůži se často rozvíjí hnisavý zánět.

V počátku nemoci, během vodnatého výtoku, antibiotická léčba zabírá docela spolehlivě, ale pasteurelózní rýma je úporná a ráda se vrací. Vyléčení králíci zůstávají bacilonosiči a spontánní vyléčení déletrvající rýmy je prakticky vyloučeno.

Chronická pasteurelózní rýma může probíhat jako víceméně mírné, ale vleklé onemocnění, při kterém se příznaky rýmy objevují a zase mizí, nebo jako rýma, která se dále nezhoršuje, nebo jako progresivní onemocnění, při kterém tuhý hnis vyplní nosní i vedlejší nosní dutinu a sliznice zvředovatí. Toxiny produkované některými kmeny pasteurely mohou doslova rozložit nosní skořepy a vzniká stav podobný sípavce prasat.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat