Průběh nemoci
Spory pronikají drobnými oděrkami nebo neporušenou sliznicí trávicího traktu v místech, kde se nachází lymfatická tkáň. Stačí jim 10–15 minut přítomnosti ve tkáních, aby začaly klíčit a B. antracis přejde do vegetativní formy, která produkuje toxiny. Jejich hlavní funkcí je chránit bakterie před imunitním systémem hostitele. Bakterie jsou pozřeny bílými krvinkami, ale to je nezničí, nechají se tak odnést do příslušné mízní uzliny, tam se z makrofágu uvolní a dále se množí a během několika hodin pronikají do krve a celkově zaplavují organismus vnímavého zvířete.
Nekróza a narušení funkce bílých krvinek spouští produkci prozánětlivých mediátorů, výsledkem je otok, zvýšená propustnost a pak i přímé poškození stěn krevních kapilár a narušená je také krevní srážlivost. Rozvíjí se celotělový zánět a otrava krve – septikémie. Nevyhnutelným výsledkem je pokles krevního tlaku, kolaps, selhání ledvin a srdce.
Mezi vnímavými zvířaty je výjimkou jen prase. U prasete se spíše než výše popsaná septikemická forma vyskytuje faryngeální nebo střevní forma, u které zůstává infekce omezená na příslušné mízní uzliny.
Klinické příznaky
U skotu a malých přežvýkavců je sněť slezinná důležitou diferenciální diagnózou v určování příčin náhlého úhynu. Antrax se u nich vyskytuje v perakutní (septikemické) formě, kdy od prvních příznaků do smrti jedince uplyne jen jedna nebo dvě hodiny. V této době se objevuje vysoká horečka, svalový třes a dušnost. Sliznice mohou být zarudlé. Před smrtí jsou běžné křeče.
Vzhledem k rychlosti průběhu onemocnění příznaky často unikají pozornosti chovatele a zvíře je nalezeno už uhynulé. Nápadný je krvavý výtok z tlamy, nozder, řitního otvoru či vulvy.
Akutní forma antraxu je druhá možná forma sněti u skotu, ovcí a koz a je to běžná forma u koně. Je to také septikemická forma a podstatou je celkové zaplavení organismu bakteriemi antraxu a jejich toxiny.
U skotu, ovcí a koz začíná náhle vysokou horečkou (až 42 °C), naprostou netečností a úplným nechutenstvím. Tepová a dechová frekvence je zvýšená, bachorové rotace se zastavují, u dojených zvířat se zcela mizí tvorba mléka a březí plemenice mohou potratit. Sliznice jsou zarudlé a prosáklé krví. Také nadojené mléko může obsahovat čerstvou krev. Obvyklý je silný krvavý průjem. Zvířatům může otékat jazyk nebo se tvoří podkožní otoky na spodní straně krku, nad hrudní kostí nebo na hrázi. K úhynu dochází asi za 48 hodin po prvních příznacích onemocnění.
Příznaky u koní jsou podobné. Zvířata mají horečku a tepová i dechová frekvence stoupá, jsou zcela netečná a běžný je svalový třes. Koně, u kterých je zdrojem infekce pastva, trpí kolikou a krvavým průjmem. Naopak nákazu bodavým hmyzem prozrazují podkožní otoky, pokud postihují hrdlo, může se objevit dušnost. Neléčená sněť slezinná je pro koně vždy smrtelná, k úhynu dochází do 48–96 hodin.
Sněť slezinná u prasat
Zvláště u mladých prasat může antrax probíhat jako akutní septikemické onemocnění s náhlým úhynem nebo úhynem po krátkém období horečky, svalového třesu a spavosti. Častější jsou ale formy ohraničené na příslušné mízní uzliny.
Pokud jsou to mízní uzliny krční, vznikne faryngeální forma. Prasata mají vysokou horečku, nápadně oteklé krky a nežerou. Mohou zvracet, z tlamy může vycházet krvavá pěna a k případnému úhynu dochází udušením.
Pokud B. antracis pronikl do organismu před mízní tkáň střevní stěny, rozvíjí se střevní antrax. K příznakům patří opět vysoká horečka, netečnost, nechutenství a zvracení, kromě toho se je obvyklý krvavý průjem.
Ze střevního i faryngeálního antraxu se mohou prasata sama vyléčit. Jiná lokální forma, kožní antrax, u vnímavých zvířat obvykle přechází k septikemickou formu. Ta je vždy smrtelná.
Diagnostika
Existuje možná překvapivě mnoho nemocí, které se u jednotlivých zvířat projevují stejně nebo podobně.
Zvířata uhynulá na antrax jsou nápadná tím, že nedochází k nástupu posmrtné ztuhlosti a z přirozených tělních otvorů vytéká tmavá nesražená krev. Existuje-li důvodné podezření na sněť slezinnou, mrtvé tělo by se nemělo otvírat. Při pitvě se bakterie dostanou na vzduch, dojde ke sporulaci a kontaminaci všeho kolem. Navíc hrozí přenos i na člověka.
U živých zvířat nebo čerstvého úhynu je materiálem k diagnostice krev a diagnóza je určená přímým průkazem původce v nátěru nebo po kultivaci. U starších kadáverů je vhodnější imunochromatografie a i v rozkládajícím se materiálu dokáže původce detekovat Ascoliho séroprecipitační reakce.
Pitevní nález
Při pitvě je v dutině břišní i hrudní různé množství vodnatého výpotku s krví a slezina je nápadně zvětšená, rozbředlá, překrvená a připomíná ostružinovou marmeládu. Mízní uzliny jsou zvětšené a běžné jsou tečkovité krváceniny nebo větší krevní výlevy na povrchu vnitřních orgánů a na výstelkách tělních dutin.
Při faryngeální formě prasat jsou krční mízní uzliny několikanásobně zvětšené, na řezu prokrvácené nebo nekrotické. Střevní forma je charakterizovaná segmentální nekrotickou enteritidou. Postižený bývá kyčelník a spirální kolon. Sliznice postižených úseků je prostoupená krví a pokrytá fibrinovou pablánou, stěna střevní je ztluštělá a střevní závěs oteklý. Mízní uzliny střevních závěsů bývají zvětšené, prokrvácené nebo nekrotické.
Podobná onemocnění
Náhlý úhyn může způsobit mnoho infekčních i neinfekčních faktorů. U jednotlivých zvířat to mohou snadno být i různé druhy nepředvídatelných vnitřních katastrof, jako jsou arytmie, zauzlení střev, vnitřní vykrvácení nebo trombózy. U skotu se podobně projevuje krvácení z vředů slezu nebo trombóza zadní duté žíly.
Případný náhlý úhyn u více zvířat najednou způsobuje především úder blesku, pastevní tetanie a pak klostridiální infekce: sněť šelestivá, maligní edém nebo bacilární hemoglobinurie.
Akutní antrax se svými projevy vlastně příliš neodlišuje od jakýchkoliv jiných septikemicky probíhajících onemocnění. Takových nemocí je velké množství. Může se tak projevovat salmonelóza nebo pasteurelóza. U prasat může velice podobně vypadat klasický i africký mor, aktinobacilóza i červenka. Krvavý zánět střev a horečku dokáže vyvolat i E. coli.
Léčba
Sněť slezinnou u zvířat lze léčit, pokud se s léčbou začne dostatečně včas – což je největší problém. Nicméně původce je citlivý k antibiotikům a včasná aplikace penicilínu nebo oxytetracyklínu po dobu pěti dnů zvíře zcela vyléčí.
Po prodělané infekci jsou zvířata imunní.
Sněť slezinná je nebezpečná nákaza a nemoc povinná hlášením. Největším problémem je zabránění další kontaminaci prostředí sporami. K tomu slouží především neškodné odstranění neotevřených kadaverů a kontaminovaných živočišných produktů. Nejlepší je spálení na místě nebo zahrabání dostatečně hluboko do země po zasypání vápnem.
Prevence
V ohniscích je možné domácí zvířata chránit živou avirulentní vakcínou.
