Přeskočit na obsah

Snížená funkce štítné žlázy

Snížená funkce štítné žlázy, hypotyreóza, je chorobný stav, při kterém štítná žláza nepracuje, jak má. Štítná žláza je orgán s vnitřní sekrecí, tvoří hormony, které řídí rychlost metabolismu všech ostatních buněk. Pokud nepracuje správně, nedostatek takových hormonů se u dospělých zvířat navenek projeví sníženou aktivitou, sklonem o obezitě, zhoršenou kvalitou srsti a poruchami plodnosti. Vrozená hypotyreóza je příčinou kretenismu: Taková mláďata mají zkrácenou širokou hlavu a trpí těžkou poruchou růstu s abnormálně zkrácenými končetinami. U vrozené formy je obvyklá také struma.

Důvodů snížené funkce štítné žlázy je mnoho. U psů je nejčastěji autoimunitní onemocnění, lymfocytární tyreoiditida , a idiopatická atrofie, jejíž příčina je neznámá. Obě poruchy postihují dospělé psy.

U jiných zvířat je onemocnění méně časté než u psů. Nejčastější je vrozená hypotyreóza způsobená nedostatkem jodu během březosti. Nemoc trápí hlavně hříbata, telata, jehňata, kůzlata nebo selata.

Štítná žláza

Štítná žláza je laločnatý orgán, umístěný po obou stranách průdušnice v jejím počátku pod štítnou chrupavkou. U většiny domácích zvířat je to orgán párový a oba laloky jsou buď zcela oddělené, nebo spojené jen nezřetelným vazivovým pruhem. Motýlovitý tvar, jaký známe u člověka, má štítná žláza jen u osla. Štítná žláza prasete má naproti tomu laloky jen málo rozlišené, má víceméně trojúhelníkový tvar a leží při přední straně průdušnice.

Individuální variabilita tvaru je velká a výjimkou nejsou ektopická ložiska tkáně štítné žlázy v blízkosti srdce nebo pod jazykem.

Při pohledu pouhým okem má štítná žláza červenohnědou barvu. Pod mikroskopem je patrné, že se skládá z drobných váčků, folikulů, které jsou naplněné viskózní tekutinou. Buňky, které tvoří stěny folikulů, z krve aktivně vychytávají jod a navazují jej do bílkoviny zvané tyreoglobulin. Tyreoglobulin s navázaným jodem se pro další použití skladuje právě ve folikulech.

Mikrofotografie tkáně štítné žlázy pořízená pomocí světelného mikroskopu. Jsou na ní oranžově zbarvené útvary, folikuly štítné žlázy.
Tkáň štítné žlázy, řez pozorovaný pod světelným mikroskopem, barvení hematoxylin-eosin. Oranžové útvary jsou folikuly vyplněné koloidem.
Zdroj: Wikimedia Commons

Hormony štítné žlázy

Samotné hormony štítné žlázy vznikají odštěpením zbytku aminokyseliny tyrosinu s navázaným jodem z tyreoglobulinu (dva „zbytky“ se spojí vždy v jednu molekulu hormonu). To štítná žláza dělá aktivně tak, že buňky folikulů pozřou část obsahu folikulů a tyreoglobulin rozloží. Vzniklé hormony vyloučí do krve a zbytek jodu recyklují.

Hormony štítné žlázy jsou dva: tyroxin a trijodthyronin. Pro zjednodušení se nazývají také podle obsahu jodu – na molekule tyroxinu jsou navázané čtyři atomy jodu, proto T4 a trijodthyronin má označení T3. Asi 80 % produkovaných hormonů tvoří tyroxin. Asi 80% tyroxinu je ale přeměněno na trijodthyronin a to hlavně v játrech a ledvinách.

Je to totiž právě T3, který je nositelem hlavní hormonální aktivity (asi 3–⁠4 násobek aktivity T4) a T4 se za normálních okolností chová jako prohormon, prekurzor T3.

Hormony působí na většinu tkání a to tak, že fungují jako transkripční faktory, určují, jaké jiné molekuly se budou v dané buňce vyrábět. Jejich působení

  • zvyšuje bazální metabolismus
  • stimuluje syntézu bílkovin
  • urychluje degradaci bílkovin
  • zvyšuje syntézu glukózy během glukoneogeneze
  • stimuluje rozklad tuků a cholesterolu
  • zvyšuje tepovou frekvenci, srdeční výdej a systolický krevní tlak
  • stimuluje vývoj nervové soustavy
  • je důležité pro růst kostí do délky

Řízení produkce hormonů štítné žlázy

Štítná žláza nepracuje sama o sobě. Sama si reguluje jen příjem jodu (při nadbytku umí zastavit jeho navazování na tyreoglobulin) ale ke zpětnému příjmu tyreoglobulinu s jodem a jeho rozštěpení na samotné hormony vyžaduje působení jiného hormonu, zvaného THS. THS, tyreotropní hormon, je tvořen v podvěsku mozkovém. Jeho vlastní produkce je ovlivňována klasickou zpětnou vazbou, snižuje se, pokud je v krvi dostatek T3. Přesné nastavení této smyčky řídí hypotalamus, orgán nadřazený všem žlázám s vnitřní sekrecí, pomocí hormonu TRH. Tvorbu TSH snižuje také růstový hormon.

Snížená funkce štítné žlázy

Jak se tedy může stát, že je funkce štítné žlázy snížená?

Pro zjednodušení se dají příčiny hypotyreózy dělit do tří kategorií: primární hypotyreóza značí problém přímo ve štítné žláze, sekundární hypotyreóza vzniká při nedostatku TSH a terciální hypotyreóza při poruše funkce hypotalamu.

Primární hypotyreóza

  • lymfocytární tyroiditida
  • idiopatická atrofie
  • nedostatek jodu
  • konzumace goitrogenů
  • zničení tkáně nádorovým procesem
  • vrozené poruchy vývoje (aplazie, hypoplazie)
  • vrozené poruchy syntézy hormonů (dyshormogeneze)
  • efekt léčiv – radioaktivní jod, léky potlačující funkční štítné žlázy, sulfametoxazol

Sekundární hypotyreóza

  • vrozené poruchy podvěsku mozkového
  • tumory podvěsku mozkového
  • hyperadrenokorticismus
  • efekt léčiv – hlavně glukokortikoidů

Terciární hypotyreóza

  • vzácně, příčinou jsou nádorová onemocnění

U psa je vůbec nejčastější je primární hypotyreóza, u dospělých zvířat je právě ona příčinou v 85% případů.

Loading

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 1]
Stránky: 1 2

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *