Střevní infekce koček
Jen u kočky se toxoplasmóza množí ve střevě za vzniku oocyst. Vylučování oocyst začne 3–10 dní poté, co kočka pozře tkáňovou cystu. Pokud se kočka nakazí přímo oocystami z půdy, začne vylučovat nové oocysty v trusu za 19–48 dní. U většiny koček probíhá vylučování bez příznaků, je asi 10–20 % koček má krátkodobý průjem.
Vylučování oocyst trvá maximálně tři týdny. Oocyst se tvoří značné množství, v jednom gramu trusu jich může být až milion. Protože v kočičím střevě se tvoří oocysty jen po prvotní infekci, nejčastěji je vylučují koťata ve věku tři až osm měsíců. Po uplynutí těch třech týdnů už kočka oocysty nikdy v životě nevylučuje. I při případné reaktivaci latentní toxoplasmózy v důsledku oslabení imunity je případná tvorba oocyst omezená.
Potraty
Pokud akutní infekce probíhá během březosti, nákaza vyvíjejících se plodů vyvolá jejich poškození a potrat nebo porod slabých, málo životaschopných mláďat, kteří rychle hynou. Potraty jsou nejčastějším projevem toxoplasmózy u ovcí a koz. Toxoplasmóza je v tomto směru velmi významnou chorobou. Je jednou z nejčastějších infekčních příčin potratů u ovcí.
Nákaza toxoplasmózou se projevuje jak časnou embryonální odúmrtí s přebíháním bahnic a zvýšeným počtem bahnic zjištěných jako jalových, tak porodem mrtvých, mumifikovaných plodů a slabých mláďat která se buď už narodí mrtvá nebo hynou krátce po porodu. Často se stává, že se v termínu narodí dva mrtvé plody, přičemž jeden je mumifikovaný a druhý vypadá normálně.
K potratu dochází asi po dvou týdnech po infekci. Malí přežvýkavci se nakazí trávou, senem či jádrem, které je kontaminované oocystami. Při další březosti už většinou problémy nebývají.
Diagnostika
Nálezy a to jak klinické tak laboratorní, nejsou pro klinickou toxoplasmózu nijak specifické. Zvířata s latentní infekcí jsou obvykle zcela bez nálezu.
Pro akutní infekci je typický vzestup tzv. IgM protilátek, tyto se dají odhalit v séru zvířete specializovaným vyšetřením (nepřímou imunofluorescencí), kterou provádí veterinární laboratoře. Existují i rychlé, „stolní“ testy, ty ale odhalují jen celkové protilátky, které ale přetrvávají a říkají jen, že dané zvíře se někdy s nemocí setkalo. Pro určení, jestli jsou zdravotní problémy způsobené toxoplasmózou, se proto nehodí. Rychlotesty určené pro přežvýkavce poskytují jen omezenou informaci co se příčiny potratu týče: Pokud je test negativní, toxoplasmóza nebyla příčinou.
Toxoplasmóza se dá odhalit pitvou a to jak uhynulých dospělých zvířat, tak mumifikovaných či mrtvě narozených plodů.
Je spíš o štěstí, že se podaří nalézt oocysty v trusu kočky. Taková kočka je totiž obvykle bez příznaků a vylučuje oocysty jen asi tři týdny ve svém životě.
Léčba toxoplasmózy
Klinická toxoplasmóza se léčí antibiotiky klindamycinem a sulfonamidy. Prognóza u psů a koček, kteří trpí imunosupresí a toxoplasmóza u nich postihla plíce, játra nebo mozek, je však špatná. Žádná léčba nezbaví zvíře latentní infekce.
Vylučování oocyst v trusu se dá okamžitě zastavit aplikací léku toltrazurilu.
V zahraničí je k dispozici vakcína určená pro ovce, která zabraňuje potratům a poruchám plodnosti. U malých přežvýkavců lze použít také antikokcidika v krmivu, které snad snižují pravděpodobnost infekce a následného potratu.
Riziko pro člověka
Vzhledem k časté infekci různých domácích zvířat se v jejich svalovině nacházejí tkáňové cysty. Člověk se proto snadno nakazí konzumací syrového nepřemraženého masa a to i malého množství, například při dochucování nebo při krájení zeleniny na prkénku, kde se předtím krájelo maso.
Oocysty jsou přítomné především v půdě, kde jsou živé a infekční roky. Z půdy se dostávají na rostliny včetně zeleniny a ovoce. Neumyté ruce po styku s hlínou a konzumace neumyté zeleniny a ovoce jsou častým zdrojem infekce pro člověka.
Nakazit se přímo stykem s kočkou je velmi těžké. Oocysty potřebují minimálně den ve vnějším prostředí, aby dozrály a byly infekční. Kočka sama na sobě své den a více staré výkaly nemá. Navíc vylučování oocyst u ní probíhá jen asi tři týdny jejího života, které odpovídají době, kdy se kočka sama nakazila toxoplasmózou.
Čistě bytové kočky, které nejsou krmené syrovým masem, budou pravděpodobně negativní a nákaza od nich vůbec nehrozí. U venkovních koček je zase prvotní infekce a vylučování spíše záležitostí koťat a mladých koček. Pro jistotu člověku stačí dodržování základní hygieny při manipulaci s kočičím záchodkem a jeho pravidelné čištění.
Od jiných zvířat se lze toxoplasmózou nakazit jen jejich konzumací bez tepelné úpravy nebo přemražení.
Stejně jako u jiných zvířat i u člověka platí, že k poškození plodu nebo k potratu je potřeba, aby k nákaze došlo zrovna během těhotenství. Pokud má žena už před otěhotněním protilátky proti toxoplasmóze, miminku toxoplasmóza nehrozí.
