Trombikulóza, taktéž sametkovitost, je svědivé kožní onemocnění způsobené parazitickým roztočem sametkou podzimní. Jedná se o výrazně sezónní záležitost, cizopasné larvy jsou aktivní od léta do prvních mrazů. Proto se nemoc označuje také jako srpnová nebo podzimní vyrážka.
Původce
Původcem trombikulózy je drobný roztoč sametka podzimní, Neotrombicula autumnalis. Často, ale nesprávně, jsou parazité označovaní jako svilušky.
Dospělci a nymfy, starší nedospělá stadia, žijí volně v půdě. Živí se dravě lovem jiných půdních roztočů. Žijí několik měsíců, na konci podzimu začínají hybernovat a znovu jsou aktivní až na jaře. Oplozené samičky kladou do půdy vajíčka, ze kterých se líhnou šestinohé larvy.
Tyto larvy jsou jediným parazitickým stadiem sametek. K dalšímu vývoji potřebují hostitele, kterým se může stát jakékoliv teplokrevné zvíře pohybující se v blízkosti. Larvy hostitele aktivně vyhledávají, ale bez krmení přežijí i několik měsíců.
Mají oranžovou barvu a pouhým okem jsou sotva viditelné, hladová larva měří jen asi 250 μm, nakrmená 750 μm. Přirozenými hostiteli sametek jsou drobní hlodavci a jiní malí savci a také ptáci žijící na zemi, například kosi. Ptáci zavlékají sametky na nové lokality.
Způsobem výživy se sametky podobají klíštěti. Neživí se přímo krví. Do tkáni hostitele vstřikují slinu s proteolytickými enzymy a sají vzniknou tkáňovou drť. Larva saje asi tři dny, pak samovolně odpadává a svléká se v nymfu, která žije v půdě.
Kde se sametky vyskytují
Kromě nápadné sezónnosti vykazuje trombikulóza i výrazný vliv místních podmínek. Zvířata nebo lidé si sametky vždy přinesou z venku.
Sametky preferují otevřené travnaté plochy. Kalamitní výskyt se objevuje jen na člověkem narušených plochách, v divoké přírodě nikoliv. Přemnožení podporuje teplo a vlhko. Zvláště vhodnými podmínkami pro roztoče představují nesekané trávníky a především sady. Stromy a keře, které zastiňují plochu trávy, vytvářejí vhodné mikroklima pro rozmnožování sametek. Vyhovují jim i zaplevelené záhony a neudržované louky. V místech s křídovitou půdou se sametky také vyskytují častěji. Lokální rozdíly ve výskytu parazitů jsou značné, jedna zahrada může být doslova zamořená, zatímco na ploše vedle se cizopasníci nevyskytují.
Sezónnost
Nejvíce aktivních larev se objevuje v době asi od července do poloviny září. Při kalamitním rozšíření se trombikulóza vyskytuje až do prvních mrazů. Při vhodných podmínkách pro množení roztočů je možný i jarní výskyt.
Jak se trombikulóza projevuje
Larvy dávají přednost místům s tenkou kůží. U psů a koček se objevují především v okolí pysků a očí, na ušních boltcích v tzv. Henryho kapse, v podpaží a ve slabinách a v meziprstí. V místech sání se tvoří nejprve červená skvrna, pak pupínek a zčervenání přechází i do okolí. Vyrážka výrazně svědí a přetrvává dny až týdny po odpadnutí larev.
Celkové příznaky nemoci jsou velice vzácné, ale možné při velmi silném napadení. V tom případě mohou toxiny ze slin sametek způsobit slabost nebo křeče.
Podobné nemoci
Sametkovitost může připomínat svrab nebo ušní svrab. V počátku nemoci je možné pozorovat larvy na predilekčních místech, buď pouhým okem nebo s pomocí lupy, případně v povrchovém seškrabu. Nepřítomnost larev ale nevylučuje, že byly původcem svědění a vyrážky.
Léčba sametkovitosti
Léčba spočívá v odstranění případných larev a tlumení svědění lokálně použitým kortikosteroidem. Problém je zabránění reinfekce při pohybu v zamořených místech. U psů a koček je možné použít fipronilový sprej aplikovaný přímo na predilekční místa výskytu sametek a to 2–3 krát týdně po celou dobu výskytu.
V prostředí lze se sametkami bojovat hlavně sekáním trávníků, udržováním záhonů a obecně takové úpravy, které omezují zastínění a vegetaci. Chemické postřiky na bázi síry je případně nutno opakovat každých 7–10 dní. Repelenty účinné proti klíšťatům na sametky nepůsobí.
