Epizootická katarální enteritida fretek

Epizootická katarální enteritida fretek, též střevní koronaviróza fretek, je silně nakažlivé průjmové onemocnění fretek. Šíří se rychle mezi fretkami a na mnoha místech jsou populace fretek trvale promořené.

Zjevně onemocní hlavně mladé fretky oslabené stresem nebo jinou nemocí. Průjem doprovázející katarální enteritidu fretek je nejprve silný, vodnatý, mívá zelenou barvu a obsahuje velké množství hlenu. Při vleklejším průběhu je trus naopak zrnitý. Střídavý průjem a špatné vstřebávání živin u některých vyléčených fretek přetrvává měsíce a poškození střev může být i trvalé.

Střevní koronaviróza fretek postihuje pouze fretky. Na jiná domácí zvířata ani na člověka se nepřenáší.

Původce nemoci

Jedná se o virové onemocnění. Původcem je velký obalený virus obsahující jedno vlákno RNA. Virové částice jsou asi 120 nm velké a obklopené „korunou“ proteinových trnů vystupujících z virionu. Tento tvar je společný všem příbuzným virům a dal jim jméno, koronaviry.

Virus epizootické enteritidy fretek se označuje jednoduše zkratkou FRECV (FeRret Enteric CoronaVirus). V rámci čeledi Coronaviridae se řadí do rodu alfakoronavirů, společně s příbuznými viry: Koronavirem psů, koronavirem koček a virem transmisivní gastroenteritidy prasat. Tyto viry jsou ale mezi těmito zvířaty vzájemně nepřenosné.

FRECV může dlouhodobě přetrvávat ve vnějším prostředí, ale ničí ho všechny běžné dezinfekční prostředky.

Historie nemoci

Epizootická katarální enteritida je relativně nová nemoc, poprvé byla zjištěna na jaře roku 1993 u domácích fretek na východním pobřeží USA. V současnosti se vyskytuje také v Evropě.

Přenos epizootické katarální enteritidy fretek

Nemoc je vysoce nakažlivá a morbidita v nakaženém chovu je obvykle 100%. Slovo „epizootická“ v názvu odráží povahu této infekce, označuje hromadnou nákazu zvířat.

Přenáší se hlavně přímým kontaktem. Nakažené fretky vylučují dlouhodobě virus trusem a slinami a to i když samy nevykazují příznaky nemoci. I vyléčené fretky jsou infekční a to možná i déle než 6 měsíců po vymizení klinických příznaků nemoci.

Pomůcky či jiné předměty znečištěné trusem nebo slinami se stávají prostředkem k nepřímému šíření viru.

Příznaky nemoci

Průběh střevní koronavirózy fretek v chovech se během let šíření nemoci poněkud mění. Na počátku epizoocie je do dalších a dalších chovů zavlékána s mladými fretkami, které vykazují jen mírné nebo žádné příznaky nemoci a závažnější průběh nastává u starších a starých fretek.

Naopak jakmile dojde k promoření populace a výskyt nemoci je enzootický, zjevné průběhy nemoci mizí a objevuje se spíše u mladých nějak oslabených fretek. Intenzita klinických příznaků také klesá a průjem může být mírnější nebo střídavý. Bezpříznakové vironosičství je velice časté.

Prvními příznaky bývá ztráta chuti k jídlu, zvracení a netečnost, následuje řídký hlenovitý průjem. Ten silně zapáchá a má jasně zelenou barvu. Slovní spojení „katarální enteritida“ označuje povrchový zánět střevní sliznice a to je přesně to, co se při střevní koronaviróze fretek děje. FRECV se množí především v buňkách na vrcholu střevních klků, které tím ničí. Postižený je především lačník a kyčelník, tedy většina kliček tenkého střeva. Změny nepostihují celou střevní sliznici najednou, ale postupují po jednotlivých úsecích. Poškozené střevní klky se zkracují a splývají a celá střevní stěna zeslabuje.

Výsledkem je různě dlouho trvající narušení schopnosti střeva vstřebávat živiny a průjem přechází v zrnitý trus.

Epizootická katarální enteritida je nebezpečná hlavně tím, že může vést k rychlé dehydrataci nebo ke vzniku žaludečních vředů v důsledku zvracení, nechutenství a stresu z nemoci. Úmrtnost je však naštěstí nízká, pod 5 %.

Diagnostika

Příznaky střevní koronavirózy jsou poměrně typické. Vůbec nejpodobnější nemocí je kokcidióza.

Definitivní potvrzení nemoci není úplně snadné. Trus zcela zdravé fretky totiž může obsahovat koronaviry, taková fretka je vironosičem. Pokud ale fretka trpí zeleným průjmem a zároveň vylučuje FRECV , je epizootická katarální enteritida pravděpodobnou diagnózou.

Léčba

Protože nelze přímo zničit koronaviry v organismu fretky, léčba nemocných zvířat je především podpůrná. Spočívá především v kapačkách ke zvládnutí dehydratace, v podávání léků proti zvracení a na ochranu žaludeční sliznice a antibiotik k tlumení druhotných bakteriálních infekcí. Během hojení střev pak takové fretky potřebují dobře stravitelné krmivo.

Prevence

Proti nemoci neexistuje očkování a jedinou prevencí zavlečení nemoci do chovu je pečlivá karanténa všech nově nakoupených jedinců a vyšetření jejich trusu pomocí RT-PCR. Bohužel ani to nemusí zaručit bezpečí, protože vylučování viru u zvířat, která prodělala infekci, může být i přerušované.

Virus lze zavléct do chovu i na oblečení či rukou.

Střevní koronaviróza fretek a systémová koronaviróza

Fretky napadá ještě jeden druh koronaviru, FRSCV, virus systémové koronavirózy fretek. Systémová koronaviróza není střevní onemocnění, ale celé tělo postihující smrtelná nemoc, podobající se svým průběhem kočičí FIP.

FIP je koronavirové onemocnění a je prokázáno, že virus FIP vzniká náhodou mutací střevního koronaviru koček FCoV. Není zcela jasné, jestli je tomu podobně i u fretek a jestli FRSCV vzniká mutací FRECV, nebo jestli se FRSCV přímo nějak přenáší mezi zvířaty. Rozdíl mezi FCoV a FIPV a FRECV a FRSCV ale spočívá v analogické mutaci, takže se to zdá být pravděpodobné.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete použít tyto html tagy a attributy.

Copyright © 2020. MVDr. Tereza Ježková