Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Očkování proti nemocem » Očkování proti vzteklině

Očkování proti vzteklině

Očkování proti vzteklině je veterinární úkon, který chrání naočkované zvíře před onemocněním vzteklinou. To je nebezpečná nákaza všech teplokrevných živočichů. Je to taky jediná nákaza povinná hlášením u psů a koček. Protože nemocná zvířata mohou nakazit člověka, pro psy bylo povinné očkování proti vzteklině zavedeno už v roce 1953 a tato povinnost platí dodnes.

Pro koho je povinná

Veterinární zákon ukládá všem chovatelům psů, aby zajistili očkování štěněte ve stáří tři až šest měsíců a pak i pravidelné revakcinace během doby účinnosti předchozí použité očkovací látky. To znamená, že psi nemusí nutně chodit na očkování každoročně – to záleží na použité vakcíně. Ale v očkovacím průkazu psa staršího šesti měsíců musí být neustále poznačené platné očkování.

Podle veterinárního zákona je povinností chovatele mít očkovací průkaz doma a být schopný jen kdykoliv předložit ke kontrole úřednímu veterinárnímu lékaři. Takový očkovací průkaz by měl mít vyplněnou kolonku „majitel“ i vypsané údaje o samotném psovi, aby nemohlo dojít k záměně.

Stejně jako psi musí být očkovaní i jezevci a lišky.

Pro koho je povinná někdy

Pro jiná zvířata zákon očkování proti vzteklině nepřikazuje. Kočky a fretky ale musí být očkované proti vzteklině pro cesty do zahraničí a záznam o očkování musí být zavedený do pasu pro zvířata v zájmovém chovu. Pro účely cestování je platné očkování proti vzteklině takové, které bylo provedeno u zvířete staršího 12 týdnů před více než 21 dny nebo u starších zvířat v době platnosti předcházející vakcinace.

To stejné samozřejmě platí i pro psy.

Jaká další zvířata lze očkovat?

Proti vzteklině lze naočkovat také skot, koně, ovce, kozy a prasata.

Jak to funguje

Naprostá většina dostupných očkovacích látek jsou očkovací látky inaktivované s adjuvantem. Tím je hydroxid hlinitý nebo fosforečnan hlinitý. Tyto látky dráždí tkáň v místě aplikace a způsobují zánět, který donutí imunitní systém povšimnout si také inaktivovaných, mrtvých virů vztekliny a vytvořit si proti vzteklině dostatek protilátek.

Vakcíny obsahující živý oslabený virus vztekliny se nepoužívají, u některých psů a koček způsobovaly ochrnutí.

Rekombinantní živá vakcína vzniká v laboratoři genetickou modifikací viru neštovic, který pak na svém povrchu tvoří bílkoviny viru vztekliny. Výsledkem je živý, avšak neškodný virus, který stimuluje imunitní systém k tvorbě protilátek i bez použití adjuvantů. Taková vakcína se používá k orální vakcinaci lišek a také k očkování koček domácích.

Doba trvání ochrany

Po očkování se u zvířat do dvou až tří týdnů vytvoří vysoká hladina protilátek, která chrání před infekcí vzteklinou. Za dostatečnou hladinu protilátek se považuje minimálně  0,5  IU/ml séra, měřeno metodou nepřímého imunofluorescenčního testu. Tento test vyžadují některé země při cestě se psem, kočkou nebo fretkou ještě k samotnému očkování.

Ochrana proti vzteklině trvá u různých zvířat různě dlouho, je to bohužel značně individuální. Jsou jedinci, kteří ani po správně provedeném očkování potřebný titr protilátek nezískají. U jiných mohou protilátky v potřebné hladině přetrvávat roky a po opakovaných revakcinacích u nich může být imunita proti vzteklině už doživotní.

V praxi se doba trvání ochrany řídí tím, co píše výrobce v příbalovém letáku. To je totiž informace, podle které se hodnotí platnost vakcinace v očkovacím průkazu nebo v pasu zvířete.

Doba platnosti vakcín pro psy

 Platnost na jeden rok Canvac R, Biocan R, všechny kombinované vakcíny
Platnost na rok po primovakcinaci, pak na tři roky Rabisin
Platnost na tři roky Nobivac Rabies, Versiguard Rabies

Doba platnosti vakcín pro kočky

U koček je to stejné jak u psů. Navíc pro kočky je určena speciální neadjuvaktní vakcína Purevax Rabies. U té po prvním očkování kotěte následuje další přeočkování za rok a následně se očkuje každé tři roky, podobně jako Rabisin.

Doba platnosti vakcín pro fretky

Fretky je potřeba očkovat každoročně.

Je nutné očkovat jiná zvířata než psy?

Česká republika je oficiálně země prostá vztekliny. To  znamená, že riziko, že se neočkované zvíře nakazí vzteklinou, je minimální.

Nežádoucí účinky vakcinace

Jako každý veterinární úkon, i očkování proti vzteklině může mít nežádoucí účinky. Nejčastějším takovým je bolest v místě vpichu či otok, který může přejít i v tuhý hmatatelný uzlík, který během 14 dnů samovolně vymizí. Tyto lokální reakce jsou častější u koček než u psů. U psů se ale někdy může na místě vpichu vytvořit lysinka a nově vyrostlá srst může mít jinou barvu nebo i strukturu. Nejčastěji se to děje u maltézáčků a bišonků, ale naštěstí nepříliš často.

Vzácnější lokální reakcí je vznik granulomu, opouzřeného zánětlivého ložiska, nebo abscesu. Vakcinace proti vzteklině může u psů a koček spustit také vaskulitidu, zánět žil, a to na podkladě hypersenzitivity III. typu. Většinou bývá omezená na místo vpichu a projevuje se vytvořením lysého místa. U některých zvířat ale může tato hypersenzitivní reakce poškodit cévy i na jiných místech na těle a to až za několik měsíců po očkování. Výsledkem je ložisková nekróza kůže na okrajích ušních boltců, na špičce ocasu či na polštářcích tlapek. Tyto reakce se ale už počítají mezi ty vyloženě vzácné.

Celkové reakce

Z celkových reakcí je nejčastější přechodná apatie, nechutenství či zvýšená teplota, která trvá jeden až dva dny po očkování. Vzácnou reakcí je celková reakce: Svědění, otok hlavy, kopřivka nebo kolaps s anafylaktickým šokem. Čím vážnější je nežádoucí reakce na vakcinaci, tím dříve se objeví: Kolaps následuje už za několik minut po vakcinaci. Svědění, otoky a kopřivka se objevují nejčastěji do 24 hodin. Při očkování proti vzteklině se závažnější reakce neobjevují vůbec často.

Postvakcinační sarkom

Největším strašákem spojeným s očkováním proti vzteklině je postvakcinační sarkom. Toto se týká pouze koček. U koček může jakákoliv podkožní injekce časem spustit nádorové bujení, ale použití adjuvantních vakcín se solemi hliníku v sobě nese asi desetinásobné riziko ve srovnání s rekombinantními vakcínami, jako je Purevax Rabies.

Boulička v místě vpichu, která se zvětšuje ještě měsíc po očkování nebo přetrvává déle než tři měsíce, je důvodem k návštěvě veterinárního lékaře.

Kdy neočkovat?

K očkování musí mít pes minimální věk, ale maximální věk neexistuje. Stáří samo o sobě není důvodem k neprovedení vakcinace. Nelze očkovat akutně nemocné zvíře a chronicky nemocní psi si ale pravděpodobně po očkování už nejsou schopní tvořit dostatek protilátek. Nevhodné je očkování zvířat s autoimunitními chorobami. Naopak březí a kojící feny se očkovat můžou bez omezení.

Pro psa nelze použít orální vakcínu pro lišky, každý pes musí dostat injekci. Pracujte proto na zvladatelnosti vlastních psů!

 

 

Článek označen značkami: ,