Nežádoucí reakce po očkování

6 minut k přečtení

Nežádoucí reakce po očkování je pozorovatelná změna zdravotního stavu způsobená předchozí vakcinací zvířete. Je důležité si uvědomit, že očkování samotné musí vždy způsobit v organismu očkovaného jedince nějakou reakci. Kdyby na vakcinaci tělo nijak nereagovalo, nedošlo by k žádné tvorbě postvakcinačních protilátek. Za ideálních podmínek očkování způsobí jen nepatrnou nebo velmi mírnou reakci.

Občas se ale objeví reakce výraznější, nežádoucí. Nejčastěji se jedná o reakce lokální, pozorovatelné v místě vpichu: bolest, otok, tvorba bouliček či boulí. O dost vzácnější jsou reakce celkové, z nichž nejčastější jsou otoky obličeje a svědění.

U zvířat neexistuje žádné spojení mezi vakcinací a autismem, už proto, že zvířata autismus nemají. Stejně tak není potvrzené žádné spojení mezi očkováním a vznikem autoimunitních onemocnění.

Běžné postvakcinační reakce

Při očkování se do těla vpravují buď přímo živé, ale oslabené choroboplodné zárodky, nebo jejich mrtvá těla či jejich části. Cíl je ve všech případech stejný. Imunitní systém organismu si očkovací látky musí „všimnout“ a musí mít pocit, že je to hrozba, nemoc. Průběh imunitní reakce a následná tvorba protilátek je úplně stejná po očkování jako při opravdovém onemocnění.

Z tohoto faktu vyplývají nejběžnější nežádoucí reakce po očkování. Mírné narušení zdravotního stavu způsobené prostě tím, že organismus „bojuje“ s očkovací látkou a vytváří si protilátky, často může uniknout pozornosti. Jedná se nejčastěji o únavu, možné je mírné zvýšení tělesné teploty. U hospodářských zvířat je časté přechodné zpomalení růstu a zhoršení konverze krmiv.

Lokální reakce na očkování

Z běžných reakcí bývají nejnápadnější reakce místní, lokální, v místě vpichu. Vznikají častěji při použití inaktivovaných vakcín. To proto, že aby si imunitní systém povšiml mrtvých mikroorganismů či jejich částí, je potřeba bílé krvinky do místa vakcinace přilákat dráždivými látkami. Tyto adjuvanty jsou nejčastěji olejové emulze nebo hydroxid hlinitý. V podkoží vzniká tkáňová reakce, která umožní imunitnímu systému najít a vytvořit si protilátky i proti neživým choroboplodným zárodkům, kteří by sami o sobě takto obranyschopnost těla nenabudily.

Tato tkáňová reakce je většinou okem nepozorovatelná, ale někdy se v místě vpichu objeví uzlík či malá tvrdá boulička, která během několika málo týdnů zase sama zmizí. Častěji než u psů se tyto místní reakce objevují při použití inaktivovaných adjuvantních vakcín u koček, u kterých může být místo vpichu i bolestivé nebo oteklé. Nápadné místní reakce v podobě velkých tvrdých otoků v místě vpichu  mohou doprovázet také očkování ovcí a zvláště pak koz proti klostridiovým infekcím.

Drůbež se často očkuje aplikací živé vakcíny na oční spojivku nebo hrubým sprejem. Proto se u nich nežádoucí reakce objevují jako lehké respirační onemocnění, kýchání, kašlaní nebo výtok z očí. Tyto reakce se objevují asi čtyři dny po vakcinaci a přetrvávají 4–6 dní.

Závažnější lokální reakce po očkování

Mezi vážnější, ale také vzácnější místní reakce patří vznik kožních granulomů, což jsou zapouzdřená zánětlivá ložiska, nebo sterilních abscesů, které se musí řešit operativně. U psů, nejčastěji u bišonků a maltézáčků, se po očkování proti vzteklině vyskytla také ztráta srsti v místě vpichu. Pokud to místo časem obrostlo srstí, tato měla změněnou strukturu a i barvu. Tato reakce ale patří k těm vyloženě vzácným, které si zaslouží místo v lékařském časopise.

Nejhorší lokální nežádoucí reakcí je postvakcinační sarkom. To je záležitost týkající se pouze koček. Některé kočky reagují na tkáňové poškození v podkoží nepřiměřeně a výsledkem je nádorové bujení. Nejedná se přímo o reakci na vakcinaci jako takovou, u vnímavých koček může sarkom vzniknout také po injekci antibiotik nebo kortikosteroidů, zvláště těch déle působících. Použití inaktivovaných vakcín s adjuvanty v sobě ale nese vyšší riziko než při použití živých vakcín nebo tzv. subjednotkových vakcín, které také neobsahují žádné místně dráždivé látky.

Alergie na očkování

Závažnější celkové nežádoucí reakce už nejsou způsobené jen „přirozeným“ bojem imunitního systému proti očkovací látce, ale jedná se o reakce hypersenzitivní, nadměrné a nepřiměřené.

Pokud se mluví o „reakci po očkování“, velmi často se tím myslí právě tento typ reakce. Je to vlastně prudká alergická reakce na podanou vakcínu. Alergenem může být tělo mrtvých bakterií v inaktivované vakcíně, ale častěji se jedná o alergii na nějakou pomocnou složku vakcíny, jako třeba na želatinu, která se v některých vakcínách používá jako stabilizátor, na určité konzervační látky či na bílkoviny pocházející z buněčných kultur používaných k výrobě vakcíny, jako je fetální telecí sérum. To je důvod, proč určitým psům může vadit konkrétní značka vakcíny a na „stejnou“ vakcínu jiného výrobce reakci nemají.

Hypersenzitivní reakce tzv. I. typu se objevuje obvykle do 24 hodin po podání. Nepřehlédnutelnou reakcí je otok obličeje nebo aspoň okolí očí. Doprovází ho překrvení kůže, zvláště u lysých nebo u bílých krátkosrstých psů je zčervenání těla velmi nápadné. Změny jsou doprovázené celotělovým svěděním. Může se objevit kopřivka.

V závislosti na intenzitě reakce se může objevit průjem a zvracení, u koček zvracení a ztížené dýchání, nevolnost na sebe upozorňuje taky nápadným sliněním.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat

Stránky používají cookies. Předpokládáme, že vám to nevadí. Souhlasím