Subklinická acidóza bachorového obsahu, též chronická nebo latentní acidóza, je porucha trávení přežvýkavce, charakteristická sníženým pH uvnitř největšího z předžaludků. Synonymem acidózy je proto také kyselá dysfunkce.
Na rozdíl od akutní acidózy, což může být prudce probíhající, život ohrožující onemocnění, je subklinická acidóza dlouhodobě probíhající nežádoucí změna bachorové fermentace. Její efekt spočívá především v poklesu obsahu mléčného tuku, snižování obranyschopnosti zvířata predispozici ke vzniku jaterních abscesů, většímu výskytu poporodních zánětů dělohy a poruch říjového cyklu a ve vyšším výskytu schvácení paznehtů. Proto se subklinická acidóza řadí mezi důležitá produkční onemocnění.
Příčinou poruchy je přebytek snadno stravitelných sacharidů v krmivu spojený obvykle s nedostatečným příjmem hrubé vlákniny. Proto nemoc postihuje především dojnice po porodu a na vrcholu laktace, které dostávají velké množství jádra a dále býky ve výkrmu ze stejného důvodu. Popsána byla též u dojených koz a zakrslých koziček chovaných ze záliby.
Jak vzniká subklinická acidóza bachorového obsahu
Přežvýkavci mají tři předžaludky, ale bachor je z nich největší a právě on slouží jako obrovská fermentační nádoba. Bachor osídluje celý ekosystém symbiotických bakterií a prvoků, kteří rozkládají rostlinnou hmotu, kterou je neustále zásobuje jejich hostitel. Pro zvíře samotné jsou zdrojem živin hlavně konečné produkty rozkladu rostlinných buněk, tzv. nenasycené mastné kyseliny, a pak také mikrobi samotní. Produkty bachorové fermentace u krávy uhrazují 2/3 její potřeby energie a bílkoviny.
Různé bakterie rozkládají různé substráty a rostou při určitém rozmezí pH. Bakterie, které dokáží nejlépe rozkládat celulózu, tedy buněčné stěny stonků a listů trav, rostou nejlépe ve velmi mírně kyselém pH, při poklesu pH pod šest už se přestávají množit. Nenasycené mastné kyseliny jsou ale, jak jejich název naznačuje, kyselé. Aby pH bachoru neklesalo pod vhodnou hranici je úkol pro přežvýkavce. Musí přežvykovat. Sliny přežvýkavce jsou zásadité, obsahují uhličitan, který působí jako pufr, a proslinění a přežvýkání tráveniny proto neutralizuje kyselé mikrobiální produkty a výsledkem je zdravé trávení.
V intenzivních chovech se ale přežvýkavci dokrmují jádrem, aby měly energii k vysoké mléčné užitkovosti nebo k rychlých přírůstkům ve výkrmu. Může se stát, že přežvýkavec se nažere a nasytí se krmnou dávkou, která obsahuje nedostatek hrubé vlákniny. Je to ale právě hrubá vláknina, která stimuluje přežvykování. Přebytek snadno stravitelných sacharidů se v bachoru rozloží na velké množství nenasycených mastných kyselin, ale chybí pufr ze slin. Pak se rozvíjí subklinická acidóza.
Proč subklinická acidóza vadí
Na první zběžný pohled na zvířeti není poznat, že jeho trávení nefunguje jak by mělo a že trpí subklinickou acidózou. Vůbec samotný termín „subklinická“ znamená přesně toto, nemoc, která není příliš vidět. Ale to neznamená, že chronická acidóza bachorového obsahu neškodí.
Přímé narušení trávení
Pokud pH bachorového obsahu klesá pod hodnotu 5,6 na více než tři hodiny denně, mikroorganismům, které rozkládají celulózu, tedy vlákninu, už se přestává dařit a trávení objemného krmiva je narušeno.
Protože subklinická acidóza je obvykle spojená s nedostatkem takové hrubé vlákniny, dochází ještě k dalšímu snížení její stravitelnosti ještě jiným způsobem. Za normálních okolností velké kusy nerozkousaných objemných krmiv plavou na hladině bachorové tekutiny a tvoří tam síto, které zachycuje částečky celulózy, které ještě potřebují rozžvýkat a dotrávit bachorovou mikroflórou. Když síto a bakterie ke trávení celulózy chybí, do dalších oddílů trávicího traktu se dostane nestrávená vláknina, která se ale ve střevě přežvýkavců strávit už nemůže a bez užitku odchází s trusem ven.
Navenek se to projevuje poklesem doby strávené přežvykováním a protože se omezí i říhání, zvířata bývají lehce nadmutá. Obsah bachoru ztratí normální vrstvení – dole tekutina, uprostřed pevné části a nahoře plyn – a je v celém rozsahu těstovitý. Běžný je méně formovaný až průjmovitý trus, který má kyselou reakci. Trus může obsahovat viditelná nestrávená vlákna objemných krmiv.
Parakeratóza a vznik jaterních abscesů
Déle trvající subklinická acidóza poškozuje stěnu bachoru. Trvalé zvýšení koncentrace nenasycených mastných kyselin, zvláště kyseliny mléčné a propionové, způsobuje ztluštění, srůstání a atrofii slizničních papil. Je to degenerativní proces, parakeratóza.
Poškozená stěna bachoru může dovolit prostup mikroorganismů, které dostávají hlavně do jater a jsou příčinou jaterních abscesů. Drobné abscesy se mohou tvořit i přímo ve stěně bachoru.
Celotělové efekty chronické bachorové acidózy
Změněná bachorová fermentace ovlivňuje doslova celé tělo zvířete. Za normální situace se v bachoru z těkavých mastných kyselin tvoří z 65 % kyselina octová, jednu čtvrtinu tvoří kyselina propionová a 10 % kyselina máselná. Kyselina propionová je však produktem trávení celulózy, takže při subklinické bachorové acidóze její množství zákonitě klesá a naopak produkce kyseliny propionové a máselné stoupá. Poměr těkavých mastných kyselin se vyrovnává.
Kyselina octová je hlavním substrátem, ze kterého dojnice tvoří mléčný tuk. Nedostatek kyseliny octové je příčinou syndromu nízké tučnosti mléka. Pokles může být značný, s celkovou tučností pod 2 %.
Kyselina propionová je hlavním substrátem, ze kterého přežvýkavec syntetizuje glukózu. Zvýšená hladina glukózy v krvi způsobuje vyplavení inzulinu a pokles chuti k příjmu potravy.
Kyselina máselná se metabolizuje v látku beta-hydroxybutyrát, což je jedna z hlavních ketolátek. Hromadí se v krvi.
Ketolátky jsou také látky kyselé povahy. Zvíře se dostává do celkové, metabolické acidózy. Metabolická acidóza narušuje funkci bílých krvinek, mění metabolismus vápníku a fosforu, takže může vzniknout osteoporóza, zatěžuje ledviny a způsobuje poruchy plodnosti.
V kyselém prostředí bachoru navíc rozkladem aminokyselin vzniká látka zvaná histamin. Histamin ovlivňuje propustnost cév a pokud se dostane do vlásečnic paznehtní škáry, může být příčinou rozvoje schvácení paznehtů.
Příznaky subklinické acidózy bachorového obsahu
Navenek patrné příznaky chronické acidózy jsou nenápadné a patrnější jsou spíš při pozorování celého stáda. Protože acidóza je způsobená nevyváženým krmivem, postihuje stádo jako celek, ne jednotlivce.
Mezi hlavní příznaky patří:
- pokles příjmu sušiny
- pokles nádoje
- pokles obsahu mléčného tuku pod 3,2 %, poměr tuk/bílkovina klesá pod 1
- zvýšený výskyt trávicích poruch, občasné nadmutí, průjem, kolika, častější bachorové indigesce
- zvýšený výskyt cyst na vaječnících a poporodních zánětů dělohy
- zvýšený výskyt kulhání, snížená kvalita rohoviny, chronické schvácení paznehtů
Na počátku zkrmování nevyvážené krmné dávky mohou mít zvířata zvýšený zájem o hrubou, objemnou píci. Ustájené dojnice bez poživatelné postýlky se mohou začít vzájemně olizovat nebo okousávají dřevěné hrazení nebo si hrají s jazykem. S rozvojem parakeratózy zájem o příjem sušiny klesá.
Nádoj na počátku stoupá, později klesá. Procento mléčného tuku pozvolně klesá už od počátku, kulhání má i několikaměsíční zpoždění.
U býků ve výkrmu může subklinická acidóza probíhat bez patrných příznaků, ale na jatkách se zjišťují jaterní abscesy. Jiná zvířata viditelně neprospívají.
Kozy porucha trávení při chronické acidóze a pronikání nestrávených živin do střev predisponuje k rozvoji enterotoxémie.
Diagnostika
Popisované příznaky u zvířat krmených vyššími dávkami jadrných krmiv vytváří podezření na chronickou acidózu. Orientačně se dá změřit pH trusu a moči zvířat – je kyselé. Definitivní diagnózu ale dává jen vyšetření bachorové tekutiny.
Protože pH nemusí být nízké po celý den, bachorová tekutina se odebírá 3 hodiny po nakrmení nebo sežrání největší denní porce jádra. Bachorová tekutina při subklinické acidóze je světlehnědá nebo světle šedá, pH se pohybuje mezi 5 až 6. Množství a aktivita bachorových nálevníků je snížená, koků a laktobacilů je naopak více. Laboratorní vyšetření odhalí i změny poměru nenasycených mastných kyselin.
Léčba subklinické acidózy
Léčba je zřejmá, okamžitá změna krmné dávky nebo způsobu krmení tak, aby se funkce bachoru mohlo samovolně upravit.
Prevence
Pro správnou funkci bachoru je nutný obsah hrubé vlákniny v krmné dávce. Hrubá vláknina plná svou funkci jen když jsou její částice dostatečně dlouhé. Minimální velikosti částic krmiva ke stimulování přežvykování je 8 mm. K tvorbě síta v bachoru a dostatečnému proslinění jsou vhodná objemná krmiva s tvrdými kousky širšími než má zvíře tlamu. Lépe působí dlouhostébelné seno než seno s krátkými lístky, lépe působí sláma než řezanka ze slámy. Hrubá vláknina by měla tvořit minimálně 20 % krmné dávky dojnic a 15 % krmné dávky býků ve výkrmu. Snadno stravitelných sacharidů by zároveň nemělo být více než 40 % sušiny krmné dávky.
U vysokoužitkových dojnic, hlavně v poporodním období, je však příjem sušiny menší než dovoluje uhradit potřebnou energii z objemných krmiv a výjimkou není krmná dávka, která je z 60 % tvořená koncentrovanými krmivy. Proto je subklinická acidóza v chovech dojeného častá. Úlohou výživáře v chovech je především organizace krmení a složení krmné dávky tak, aby k acidóze (ještě) nedocházelo. Jako pomoc se dá přidat do jadrného krmiva hydrogenuhličitan sodný jako umělý pufr, nebo přídavek bentonitu či speciálních probiotik.
Kozy mají oproti skotu větší schopnost vybrat si i ze směsné krmné dávky částice krmiva potřebných vlastností. Problémy mohou mít při zkrmování kukuřičné siláže, která obsahuje také hodně stravitelných sacharidů, pokud nemají přístup ke slámě nebo senu a jsou pro vyšší dojivost přikrmovány jádrem, často jednorázově během dojení, což skokově snižuje pH v bachoru. Je lepší krmit mačkaná zrna spíš než šrot a při zakládání krmiv by zvířata měla nejprve dostat objemné krmivo k nasycení a až pak jádro.
Kozy chované ze záliby mohou také trpět nedostatkem vlákniny, pokud mají vypasený výběh a jsou z neznalosti překrmované granulemi nebo pečivem.
