Nematodiróza je střevní nemoc ovcí, skotu, koz a lam způsobená střevními parazitickými červy rodu Nematodirus. Ve svých projevech se většinou překrývá s ostatními původci střevní červivosti těchto zvířat, výjimkou je nematodiróza jehňat.
U těchto zvířat je nematodiróza původcem prudkého průjmového onemocnění mladých pasoucích se zvířat, které spoustu jehňat rovnou zahubí a navíc dlouhodobě zpomaluje růst zbývajících zvířat.
Původce
Původcem nematodirózy je cizopasná hlístice patřící do velké skupiny červů trichostrongylů. To jsou několik málo centimetrů dlouzí parazité trávicí soustavy hlavně přežvýkavců. Protože na svého hostitele často působí podobným způsobem, smíšená infekce trichostrongylidy z rodu Haemonchus, Ostertagia/Teladorsagia, Trichostrongylus, Cooperia a Nematodirus, v tomto případě hlavně N. filicollis a N. spathiger, se nazývá trichostrongylidóza.
Všichni trichostrongylidní červi mají oddělené pohlaví, jsou to červi oblí a mají dosti typický životní cyklus, který začíná vajíčkem vylučovaným trusem do vnějšího prostředí. Tam se z něj líhne volně žijící larva, která není cizopasná, ve vnějším prostředí dozrává a přeměňuje se na tzv. larvu infekční, která už nepřijímá potravu, odolává vyschnutí a čeká, až ji spase nový hostitel, ve kterém pokračuje ve vývoji a pohlavně dospívá.
Nematodiry jsou však velkou výjimkou.
Životní cyklus nematodirů
Hlístice rodu Nematodirus mají životní strategii trochu jinou. Když se vajíčko parazita dostane do vnějšího prostředí, nelíhne se. Červ nemá žádné volně žijící stadium, v infekční larvu se mění v obalech vajíčka.
Vylíhlé larvy se proto rovnou nechají spást definitivním hostitelem, zavrtávají se do střevní sliznice tenkého střeva, asi čtvrtý den po infekci se svlékají a pak ještě jednou. Mladí dospělci vylézají ze sliznice a žijí ve střevě, v těsném kontaktu se střevními klky. Po 14–16 dnech po spasení larev začnou klást vajíčka a cyklus se uzavírá.
Vajíčka nematodirů jsou nápadná tím, že jsou výrazně větší než vajíčka ostatních trichostrongylidů.
Nematodirus battus
Původcem nematodirózy jehňat je konkrétně Nematodirus battus. To proto, že líhnutí vajíček tohoto druhu není samovolné, ale vyžaduje signály z vnějšího prostředí. Takovým podnětem je déletrvající období chladu nebo mrazu, následované zvýšením průměrných celodenních teplot (den i noc) nad 10 °C. To se obvykle děje pozdě na jaře.
Ve chvíli, kdy jsou splněné podmínky pro líhnutí vajíček, dochází k náhlému zamoření pastviny infekčními stadii parazita. Pokud se na takové pastvině pasou jehňata, v jeden okamžik se nakazí velkým množstvím larev, které po svém dozrání hromadně opouštějí střevní sliznici, kterou poškozují a při silné infekci je výsledkem akutní střevní onemocnění, nematodiróza.
Nakažená jehňata jsou zdrojem velkého množství vajíček, která způsobí nemoc až u dalšího ročníku jehňat. Nematodirus battus má obvykle jen jednu generaci do roka.
Ostatní nematodiry
Jiné druhy nematodirů nemají líhnutí svých vajíček natermínované takovým způsobem a vajíčka se líhnou samovolně po několika týdnech nebo měsících přítomnosti na pastvině. Tím pádem intenzita infekce není tak prudká jako u N. battus a tyto druhy ve svém patogenním působení splývají s ostatními střevními hlísticemi ovcí, koz nebo skotu, se kterými se obvykle vyskytují společně. Výsledkem je trichostrongylidóza.
Vnímavá zvířata
Nematodiróza je především nemoc jehňat ve věku od čtyř do 10 týdnů. Mnohem méně častá je u mladého skotu ve věku 6–9 měsíců. Onemocnět mohou také kůzlata.
Nakažená zvířata si během dvou až tří měsíců příjmu larev vytvoří solidní a trvalou imunitu.
Průběh nemoci
Nematodiróza se objevuje typicky v květnu jako akutní průjmové hromadné onemocnění jehňat nebo telat. U jehněte způsobí akutní nemoc už 2000 červů.
Hlavním příznakem nematodirózy je silný žlutozelený průjem, který ulpívá na hrázi a ocasu. Zvířata velmi rychle hubnou a k nemoci patří silná dehydratace. Oči jsou zapadlé. Jehňata nežerou, ale shromaždují se u napajedel. U jehňat je časté vtažené břicho a otevřené rouno bez lesku, u mladého skotu je nápadná strnulá chůze.
Při velmi silných invazích je možné, že na začátku nemoci ve stádě některá jehňata uhynou náhle bez průjmu.
Při pastvě jehňat s matkami je pro nematodirózu typické, že průjmy trpí jen a pouze jehňata, bahnice nebo obecně starší ovce jsou zcela bez potíží.
Je to prudce probíhající nemoc. Úmrtnost může dosahovat až 30 %. K úhynům dochází od dvou dnů do dvou týdnů od začátku průjmu. Úplné vyléčení jehňat trvá dlouho, až za dva až tři měsíce mají zvířata zase dobrý výživný stav.
Diagnostika
Diagnostiku mírně ztěžuje fakt, že akutní nematodiróza se může projevit už 10 až 12 dní po infekci, což je dřív, než červi začnou klást vajíčka. Běžný způsob odhalení střevních parazitů, vyšetření trusu, tím pádem nefunguje. V trusu nemocných jehňat nemusí být žádná vajíčka nematodirů.
Diagnóza se proto určuje hlavně podle anamnézy – průjem jehňat v květnu nebo červnu, podle počasí – podle klinických příznaků a v ideálním případě se potvrzuje pitvou.
Mrtvá jehňata jsou vyhublá, silně dehydratovaná, dvanáctník je naplněný hlenem a hromadou drobných červů připomínajících vatu.
Nejdůležitější podobnou nemocí je kokcidióza. Kokcidióza jehňat a nematodiróza mohou probíhat i současně. V tom případě se ve svém patogenním působení vzájemně posilují a výsledkem je těžká nemoc.
Náhlé úhyny v této věkové kategorii jehňat způsobuje enterotoxémie a pasteurelóza.
Léčba nematodirózy
Léčba nematodirózy je jednoduchá. Rezistence nematodirů proti antiparazitikům je vzácná. Lékem volby jsou benzimidazoly.
Problém je v prudkém průběhu nemoci. Začátek léčby při objevení se průjmu může znamenat, že některá jehňata se odčervení nedožijí. Navíc odčervení v tom okamžiku už nezabrání zhubnutí a dlouhodobému zpomalení růstu. Společně s odčervením by jehňata měla být přehnána na čistou pastvinu.
Nemocná, dehydratovaná zvířata je možné pokusit se zachránit perorálními rehydratačními roztoky nebo u cenných zvířat kapačkou.
Prevence
Je-li to možné, na pastvině, kde se minulý rok pásla jehňata, by se další rok jehňata pást neměla.
Pokud to není možné, jehňata se v rizikovém obdobích roku odčervují každé tři týdny. To jednak zabrání rozvoji zjevné nematodirózy, jednak to sníží množství vajíček červů, kteří budou čekat na další ročník jehňat. Některé roky se může oteplit dříve, než se jehňata začnou pást. Jindy je potřeba odčervovat ještě v červnu.
